Trilobiti byli důmyslní zabijáci, kteří lovili svou kořist a používali mnoho nohou, aby se jí podrobili, naznačují nově objevené fosilie.

Fosilie pocházejí z naleziště v jihovýchodní části Missouri, nedaleko města Desloge. Jedná se o stopové zkameněliny, což znamená, že se v nich nezachovaly samotné organismy, ale jejich nory. Nory byly vytvořeny různými druhy trilobitů a také neznámými, červovitými tvory.

Statistická analýza těchto nor a jejich křížení ukazuje, že se navzájem kříží více, než se očekávalo, což je známka toho, že trilobiti záměrně lovili svou červovitou kořist. V podskupině těchto případů se zdálo, že trilobiti přistupují k norám paralelně, snad proto, aby se mohli na červy podélně zachytit řadou nohou.

„Zákonitě se jedná o okamžik interakce mezi trilobitem a živočichem, kterého sežral,“ řekl výzkumník studie James Schiffbauer, paleobiolog z University of Missouri.

Trilobití stopy

K objevu těchto fosilií došlo náhodou. Během exkurze katedry do místního olověného dolu si vědci udělali vedlejší výlet na známé místo výskytu zkamenělin. Tam spoluautor studie John Huntley, rovněž profesor na Missourské univerzitě, narazil na blok zkamenělých nor, zamrzlých v prachových břidlicích. Sediment byl usazen v období kambria, tedy před 540 až 485 miliony let, kdy se v oblasti nacházelo mělké pobřežní prostředí. Mělké dno bylo pravděpodobně pokryto hustou mikrobiální rohoží, která byla bohatým zdrojem potravy pro červovité (neboli „vermiformní“) tvory. Tito červi byli zase kořistí trilobitů.

„Stalo se to jakýmsi malým mělkovodním lovištěm pro trilobity,“ řekl Schiffbauer časopisu Live Science.

Studentka Tara Sellyová se ujala pečlivého úkolu katalogizovat a spočítat nory a jejich křižovatky. Její zjištění ukázala, že tunely červů a trilobitů se protínaly asi ve 30 procentech případů – více, než by se dalo očekávat jen na základě náhody.

„Pravděpodobně třetina z nich skutečně zachycovala dravé události,“ řekla Sellyová časopisu Live Science.

Momentka v čase

Trilobiti známí z této oblasti patří k druhům s obzvláště velkýma očima, uvedl Schiffbauer. Tyto oči z nich podle něj mohly dělat zdatné lovce, kteří dokázali vyhledávat vchody do nor nebo otisky. Tito živočichové se pak zahrabávali dolů, aby se zmocnili své kořisti.

„To, co vidíme, je skutečně sofistikované chování poměrně brzy u něčeho, co by někteří lidé označili za velmi jednoduchého tvora,“ řekl Schiffbauer. Podle něj mohli trilobiti k vyčmuchání kořisti používat také pach.

Predaci je důležité pochopit, řekl Huntley časopisu Live Science, ale ve fosilním záznamu ji lze jen těžko pozorovat. Některé kambrické fosilie zaznamenaly živočichy uvnitř střevních traktů jiných živočichů, ale není jasné, zda byli loveni a konzumováni, nebo mrchožrouti. Dalšími známkami predace ve fosilním záznamu jsou rány nebo vyvrtané otvory v kostrách nebo schránkách, řekl Huntley.

„V tomto případě získáváme vlastně otisky těla,“ řekl Huntley. „Je to jiné okno do tohoto procesu, o kterém víme, že je důležitý z ekologického hlediska a že je opravdu důležitý i z hlediska evoluce.“

Výzkum je podrobně popsán online ve vydání časopisu Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology z 15. února.

Sledujte Stephanie Pappas na Twitterua Google+. Sledujte nás @livescience, Facebook& Google+. Původní článek na Live Science.