Top 11 Interesting Facts about William the Conqueror

Historie je dlážděna legendárními postavami. Od Alexandra Velikého až po Napoléona – všechny věky měly svůj podíl na velkých postavách. Jen málo z nich však mělo takový význam jako Vilém Dobyvatel. Vilém Dobyvatel, středověký vévoda a král, změnil tvář Evropy, známý především zásadní stabilizací normandského vévodství a dobytím a hlubokými proměnami Anglie. Zde je deset faktů o Vilémovi Dobyvateli.

1. Vilém Dobyvatel byl bastard

Viliam se narodil roku 1027 ve Falaise, malém městě v Normandii. Byl synem Roberta, normandského vévody, a Arletty, jeho konkubíny, kterou – podle legendy – potkal, když si u řeky ve Falaise čistila šaty.

Ačkoli se Robert a Arlette milovali, Robert se s ní nikdy neoženil, takže se Vilém narodil jako nemanželské dítě.

Za svého života byl nazýván několika jmény. Vilém II. bylo jeho oficiální jméno, když přijal titul normandského vévody, ale často se mu také přezdívalo „Vilém Veliký“.

„Dobyvatel“ nebyla přezdívka současná, protože byla dána téměř dvě století po jeho smrti. Stejně tak ho jeho odpůrce později nazýval „Vilém Bastard“ jako narážku na jeho narození z nesezdaných rodičů. Toto jméno však bylo pravděpodobně použito spíše posmrtně jako rychlé vysvětlení jeho osobnosti než za jeho života.

2. Na Viléma Dobyvatele se několikrát pokusili spáchat atentát, když byl ještě dítě

V roce 1034 oznamuje normandský vévoda Robert, že se chce vydat na pouť do Jeruzaléma. Většina jeho rádců mu to nedoporučovala, protože neměl legitimního dědice, který by po něm nastoupil v případě, že by se během cesty něco stalo – Vilém byl opět považován za nelegitimního.

Aby poznámky ustaly, Robert oznámil, že si přeje, aby se Vilém stal jeho nástupcem, kdyby se stalo něco zlého.

O rok později, na zpáteční cestě ze Svatého města, Robert zemřel a zanechal Normandii bez panovníka.

Přestože rodokmen byl jasně stanoven Robertovou závětí, legitimita nového a mladého vévody byla velmi zpochybňována. Sotva osmiletý Vilém byl většinou normandské šlechty považován za nezpůsobilého vládnout. Vilém – oficiálně normandský vévoda -, podporovaný hlavně členy své rodiny, se v prvních měsících své vlády musel většinou skrývat, protože Normandii sužovala nestabilita. Vilém se stal terčem několika pokusů o vraždu.

Jedné noci ve Valognes musel dokonce sám uprchnout, aby se vyhnul pokusu o atentát, který mu ohlásil jeho Bláha. Skutečnost, že v tak mladém věku prchal v noci sám, přispěla k utváření jeho pověsti mladého a statečného muže.

Vilém, podporovaný také francouzským králem Richardem I., definitivně získal zpět moc v Normandii během bitvy u Val-Čs-Dune a stal se uznávaným normandským vévodou.

3. Vilém Dobyvatel zajistil hranice Normandie a její stabilitu

Jako normandský vévoda měl Vilém hlavní starost o zajištění stability v celém svém vévodství i v okolí.

Jedním z jeho hlavních kroků byl sňatek s Matyldou Flanderskou, dcerou flanderského hraběte. Přestože papež sňatek odmítl z důvodu příbuzenství, svazek se uskutečnil, čímž se z kdysi znepřáteleného flanderského hrabství a normandského vévodství stali spojenci.

Matilda, blízká příbuzná francouzského krále a pocházející z rodu Wessexů v anglosaské Anglii, byla velmi užitečným pěšákem ve Vilémově větším plánu.

V mezidobí, aby dokončil zajištění hranic svého vévodství se sousedními územími, obsadil Vilém državu Maine, která umožnila Normandii mít bezpečnostní polštář proti konkurenčnímu hrabství Anjou. Zajistil také posílení povstalců, kteří otřásali sousední Bretaní, čímž znepokojil stabilitu Bretaně. Bretaň chovala zášť vůči Normandii, která se o několik let dříve zmocnila ostrova Mont-Saint-Michel.

Dodnes je Mont-Saint-Michel, který můžete navštívit s naším specializovaným jednodenním výletem zde – stále součástí Normandie, přestože se geograficky nachází na vstupu na Britský poloostrov.

S vnitřními potížemi nemohli britští vládci proti Normandii nic plánovat.

4. Vilém Dobyvatel prohrál s Haroldem Godwinsonem o trůn

V roce 1051 určil anglický král Eduard, který neměl žádného dědice, za dědice anglického trůnu svého vzdáleného bratrance Viléma. Vilémovi však tato volba připadala podivná a zůstal na pochybách.

Aby ho přesvědčil, poslal mu Eduard posla, mocného britského hraběte Harolda Godwinsona. Harold Vilémovi na relikviáři v katedrále v Bayeux přísahal, že on i britská šlechta uznají Viléma za anglického krále podle závěti současného krále. Tento krok přesvědčil Viléma, který nyní mohl uvažovat o nových cílech.

O několik let později však Eduard změnil názor a na smrtelné posteli prohlásil, že jeho nástupcem bude přece jen Harold…

Anglo-saské zákony považovaly za rozhodující poslední královo přání, zatímco normanské zákony považovaly první slovo za neodvolatelné – především proto, aby se předešlo právě této situaci!

Vilém se cítil dotčen, a tak připravil výpravu, aby získal to, co považoval za svou zákonnou půdu. Harold mezitím usedl na anglický trůn …

5. Vilém Dobyvatel zvítězil v bitvě u Hastingsu nad králem Haroldem &jeho vojsko

Viliam se vylodil na britské půdě 29. září 1066 v doprovodu mnoha normanských statkářů a baronů, které přesvědčil.

Trvalo téměř dva týdny, než se Harold o normanském vylodění dozvěděl a než zareagoval.

Dvanáctého října se obě vojska ocitla na pokraji boje. Zatímco Normané chápali vážnost situace a klidně a slavnostně se připravovali na válku, Anglosasové byli mnohem uvolněnější, popíjeli a bavili se.

Dalšího dne se odehrála nejdůležitější bitva v dějinách Anglie, a to na poli nedaleko Hastingsu. Bitva u Hastingsu trvala mimořádně dlouho. Místo obvyklých pár hodin, které trvala většina středověkých bitev, trval Hastings od úsvitu do soumraku.

Přestože první hodiny byly jasně ve Vilémově prospěch, odpoledne se poměry změnily a Anglosasové se stali jasnými favority. Až do poslední čtvrthodiny bitvy se Normané skutečně připravovali na svou konečnou porážku. Vilém však nařídil několika rytířům, aby soustředili veškeré své úsilí na Harolda. Britský král se rychle stal terčem útoku a zemřel, což znamenalo prohru Anglosasů.

V následujících dnech Vilém se svými vojsky dorazil do Londýna, přičemž po celou dobu plenil vesnice a země, kterými procházel.

6. V noci na dnešek se Vilém a jeho vojsko vydali na cestu do Londýna. Korunovace Viléma Dobyvatele byla „oslavována“ zapalováním budov

Vilém byl 25. prosince 1066 korunován anglickým králem.

Obřad se konal ve Westminsteru. Během korunovace si stráže spletly jásot a aklamace se vzpourou proti novému králi. Rozhodli se odvést pozornost tím, že zapálili okolní budovy.

Událost vyvolala paniku a davy uvnitř i vně opatství začaly všude pobíhat.

Nakonec se otřesený Vilém dostal až k dokončení korunovace, která navždy zůstala zcela neslavným okamžikem jeho vlády.

7. Vilém Dobyvatel postavil londýnský Tower

Dobytím Anglie přinesli Normané do této země mnoho věcí ze své kultury. Mezi ty nejdůležitější patřily pevnosti. Aby upevnil svou moc, nechal Vilém po celé zemi postavit stovky opevnění, z nichž většina stojí dodnes.

Jedno z nich se stalo symbolem královy moci: Bílý Tower v Londýně. Bílý Tower, stojící na břehu řeky Temže, byl nejdokonalejší ukázkou normanských staveb s vysokými zdmi postavenými z caenského kamene. Dnes je Bílá věž známá spíše pod názvem Tower of London a je stále symbolem královské moci.

8. Vilém Dobyvatel používal k ovládání svého lidu taktiku strachu

Viliamovou strategií, která mu měla zajistit udržení kontroly, byl poměrně tvrdý postup vůči Anglosasům a nastolení normanského vedení. Většina saského zboží vysoké hodnoty byla zkonfiskována a klíčové pozice ve šlechtě a duchovenstvu byly obsazeny Normany.

Sasové se přirozeně nenechali ovládat tak snadno. Po celé Anglii docházelo ke vzpourám a nepokojům, ale Vilém tlaku odolával a uplatňoval systematickou a tvrdou odvetu.

Nejvýznamnějším příkladem je vzpoura v Yorku v roce 1069. Jako protiváhu násilným nepokojům v Yorském vévodství použil Vilém jeden z nejtvrdších příkladů odvetných opatření. Přinutil celý region, aby se sklonil tím, že zničil oblast. Nařídil naprosté pustošení, vraždil lidi, zabíjel zvířata, zapaloval celá pole a úrodu, ničil půdu a doháněl místní obyvatelstvo k hladu a chudobě.

Při takto tvrdě vyvíjeném nátlaku se Vilémovi podařilo, že ho většina Angličanů v poměrně krátké době uznala.

9. V roce 1912 se Vilémovi podařilo vybojovat si vítězství nad Anglií. Třetí syn Viléma Dobyvatele, Jindřich, se nečekaně stal vládcem Anglie i Normandie

Dne 9. září 1087 Vilém zemřel. Než zemřel, rozhodl se rozdělit své království na dvě území, na jedné straně Anglii, na druhé Normandii – jak je vidět, brexit nebyl až tak nový nápad! Normandii dal svému prvnímu synovi Robertovi a Anglii svému druhému synovi Vilémovi. Henri, jeho třetí syn, nedostal nic.

Neférová dohoda se však měla obrátit v Henriho prospěch. V Anglii si mladého Viléma příliš nevážili. V roce 1100 nešťastnou náhodou zemřel při lovu. Henri, který byl na místě, se chopil příležitosti. Utíkal do Winchesteru, aby se zmocnil královského pokladu, a jakmile si ho zajistil, bez většího odporu usedl na trůn a stal se tak novým anglickým králem.

V Normandii se naskytla další příležitost, když Robert odjel na křížovou výpravu. Henri využil prázdného trůnu a usedl na něj, a když se Robert vrátil, nechal ho uvěznit. Nyní byl anglickým králem a normandským vévodou, a tak se Henri pomstil.

Doufal, že jeho nástupnictví převezme syn, své naděje však viděl marné, když zmíněný syn zemřel na moři. V obavách o svůj rod se rozhodl provdat svou dceru za normanského velmože z rodu Plantagenetů. Z tohoto svazku se narodil Jindřich II. a ten se později oženil s Eleonorou Akvitánskou, čímž byl zakotven počátek dynastie Plantagenetů.

10. prosince 1896 se narodil Jindřich II. Vilém Dobyvatel upevnil severské, germánské & římské vlivy v anglickém jazyce

Kromě architektury a kultury přinesl Vilém Dobyvatel do Anglie ještě jednu důležitou věc: jazyk. Anglosaský jazyk byl základním prvkem dnešní angličtiny a byl silně ovlivněn severskými (severskými) jazyky. Vilém z nich však neuměl ani slovo! Se svým dvorem mluvil normanskými dialekty, což byly převážně románské jazyky.

V současné angličtině je stále patrná směs germánských a severských jazyků a jazyků románských.

11. „Domesday Book“ Viléma Dobyvatele byla jedním z prvních příkladů celostátního sčítání lidu

Po usednutí na trůn neměl Vilém Dobyvatel ani ponětí o tom, jak vznikla společnost, kterou se chystal vést. Nevěděl, kolik lidí v Anglii žije, ani kolik domácností ji tvoří. Nevěděl, kdo co vlastní.

Pověřil proto několik svých pobočníků, aby prošli celou zemi a sepsali do jedinečné knihy všechny obyvatele jeho země, jejich majetek, dobytek a obydlí.

Těmto rozsáhlým zpravodajským údajům se říkalo „Domesday Book“, staroanglická podoba „Doomsday“. Kniha měla poskytnout velmi přesnou vizi království a mohla být použita v případě krize. Dokument je cenným pramenem pro historiky, protože poskytuje dobrou představu o Anglii jedenáctého století. Je však třeba poznamenat, že mnoho Angličanů o svém majetku lhalo, aby se vyhnuli dodatečným daním.

Kniha Domesday byla jedním z prvních celostátních soupisů obyvatelstva.

***

Významná postava evropského středověku, Vilém Dobyvatel, změnil běh dějin Anglie a severní Francie. Jeho dědictví poznamenalo normanskou a britskou kulturu tak hluboce, že jsou dodnes velmi dobře vnímatelné.