Tomochichi Monument jsou skutečně dva inspirativní příběhy. Prvním je příběh samotného Tomochichiho, který v roce 1733 vřele přivítal anglické osadníky na území dnešní Savannah.

Tomochichi opustil indiánský národ Creeků, do kterého se narodil, kvůli neshodám ohledně způsobu vítání evropských osadníků. (Byl pro spolupráci s nimi.) Vytvořil tedy rod Yamacrawů a ti (celkem asi 200) se usadili na útesech nad Savannah.

Jeho vztahy s anglickými osadníky, zejména s generálem Jamesem Oglethorpem, byly tak významné, že po své smrti v roce 1739 byl pohřben mezi svými anglickými přáteli na dnešním Wrightově náměstí v Savannah. V souladu s indiánskou tradicí byla na jeho hrobě postavena kamenná pyramida.

O několik desetiletí později byla Tomochichiho mohyla z kamenů srovnána se zemí, aby uvolnila místo pomníku Williama Washingtona Gordona, který byl průkopníkem první železnice v Georgii. Tam začíná druhý příběh.

Nellie Gordonová, snacha W. W. Gordona a první prezidentka NSCDA v Georgii, se rozhodla, že na Wrightově náměstí je třeba umístit Tomochichiho pomník, který by nahradil ten zničený. Byl to první pomník, který postavily koloniální dámy v Georgii.

Společnost Stone Mountain Co, která dodala žulu, chtěla kámen darovat dámám, ale ty trvaly na zaplacení. Stone Mountain si tedy účtovala dolar, „splatný v den soudu“. Dámy, které prohlásily, že „v ten den budou mít příliš mnoho práce“, okamžitě zaplatily.