Otisky scenáristy a režiséra jsou na většině kreativních prací, které dnes značky vydávají.

Jednou je to povědomé, podruhé to vypadá jako náhoda, ale počtvrté nebo popáté se začne zdát, že se objevuje jasný vzorec. Mluvím o řadě reklam z poslední doby, které si zjevně berou inspiraci od scenáristy a režiséra Wese Andersona.

Fanoušci Andersonových filmů – mezi něž patří Rushmore, Královští tenenbaumové, Život pod vodou se Stevem Zissouem, Fantastický pan Lišák, Moonrise Kingdom a Grand Budapest Hotel – budou tyto tropy znát. Dokonale symetrické záběry, které rámují objekt z přímého čelního pohledu. Živé barvy, úhledně stylizovaná móda a bizarní postavy a kulisy. Jasně ohraničené fyzické objekty a zřetelně naznačené dějové posuny.

Andersonův styl se okamžitě zalíbí – je zároveň vtipný, dojemný a chladný -, takže je asi pochopitelné, že se reklamní tvůrci snaží opičit po režisérových metodách a vyvolat stejnou směs žádoucích reakcí. Větší otázkou je, zda značky a jejich reklamní agentury vůbec vědí, že Andersona přímo napodobují, nebo zda se jeho tvorba natolik vžila do populární kultury, že z ní kreativní tým stojící za reklamní kampaní bude čerpat téměř nevědomky.

Tento trend rozhodně není nový. Již v roce 2014 zveřejnil server Mashable článek s názvem „The Ad World is in Love With Wes Anderson“, v němž upozornil, že řada kampaní pro značky jako Oreo, Tommy Hilfiger nebo Honda má spíše „andersonovské“ rysy.

Sám režisér má za sebou dlouhou reklamní kariéru, režíroval spoty pro obrovské množství značek včetně American Express, Prada, AT&T, Ikea a Stella Artois. Pro loňskou vánoční kampaň společnosti H&M natočil v podstatě minifilm ve svém osobitém stylu s Adrienem Brodym v hlavní roli průvodčího vlaku, který se o Vánocích řítí sněhem do nesnází.

Podíváme se na tři letošní reklamy, které sice nenatočil Anderson, ale přesto je zřejmé, že se tímto nezávislým autorem inspirovaly.

Steve | Food Quality | McDonald’s UK

Kampaň McDonald’s „Food Quality“, která se v současné době vysílá v televizi ve Velké Británii, má řadu nezaměnitelných Andersonových rysů. Příběh reklamy je vyprávěn rychle, rytmicky a efektivně v sérii scén sestávajících z pevných, frontálních záběrů. Různorodý, elegantně oblečený kompars, který obývá autobus, by mohl pocházet přímo z Andersonova filmu, stejně jako bizarní stroje a pracovní oděvy, které se objevují ve scénách z továrny. Použití knihy jako fyzické reprezentace příběhu (kniha McDonald’s „Dobré vědět“, která se objevuje na konci reklamy) je také známou Andersonovou rekvizitou.

Proč by někdo nakupoval v TK Maxx?

Ne každá scéna v této reklamě, která byla poprvé odvysílána v květnu, je andersonovská, ale některé části působí, jako by mohly být ve velkém převzaty z některého z režisérových filmů – zejména úvodní scéna s živými barvami a složitou scénografií. Rozmanitost komparzistů v této scéně (jak z hlediska věku a etnické příslušnosti, tak i jejich stylu a smyslu pro módu) opět působí jako Andersonem inspirovaný prvek. Pohled zepředu a komediální energie scény hraní na squash také připomíná režisérovu tvorbu. Taková zjevná inspirace je pochopitelná vzhledem k bizarní, sebeironické povaze sdělení značky.

Narozeniny tety Mabel | Premier Inn

Všechno v této reklamě křičí Wesem Andersonem – a to záměrně. Reklama, kterou natočil renomovaný britský režisér Ben Wheatley, využívá několik Andersonových tropů od úvodního záběru, v němž jsou dvě postavy snímány zepředu a dívají se přímo do zrcadla. Tyto dvě úvodní postavy – starý muž a malé dítě oblečení do stejně barevné bundy – jsou jasným odkazem na postavu Bena Stillera Chase a jeho „mini me“ děti ve filmu Královští Tenenbaumovi, kteří se všichni oblékají do stejně barevných tepláků. Dokonce i písmo na obrazovce je stejné jako to, které se často používá v Andersonových filmech. Celkově jde o precizně odpozorovanou poctu – u níž však divák stále zůstává na pochybách, zda nejde o napodobeninu pro napodobeninu.