Co budeme dělat, až se dostaneme do nebe? Věčnost je dlouhá doba. Samozřejmě si budeme užívat blízkého a osobního vztahu s naším Stvořitelem/vykupitelem, budeme mu děkovat a chválit ho za vše, co je a co pro nás udělal, ale budeme mít nějakou práci? Jistě budeme mít radost z obnovení známostí s milovanými a hrdiny víry, kteří odešli před námi. Kolik let si na to vyčleníme? Ale co potom? Odvažujeme se spekulovat?“

V mnoha ohledech bude nebe zrcadlit Boží „velmi dobré“ stvoření v Edenu. Uskutečnění jeho plného plánu pro zemi bylo odloženo, ale ne zmařeno. Dokonce budeme mít opět přístup ke stromu života a jeho požitkům. „Oko nevidělo a ucho neslyšelo,… co Bůh připravil“ (I Korintským 2,9). O nebeských požitcích tedy můžeme jen spekulovat, když si všimneme charakteru Edenu.

Jak to souvisí s prací, všimneme si, že Adam dostal práci, kterou měl vykonávat. Nebyla zatěžující, ale příjemná a odměňující, když viděl, jak plody jeho práce kvetou při péči o zahradu (1 Mojžíšova 2,15). Byla to zodpovědná práce, neboť Bůh ho ustanovil správcem svého stvoření. Není nám řečeno, co by z toho vzešlo, kdyby byl Adam poslušný, ale byl správcem celé planety a potenciálně i dalších oblastí. Jaká odpovědnost bude svěřena nám na věčnosti? Písmo pouze prozrazuje, že „jeho služebníci mu budou sloužit“ (Zjevení 22,3) v nebi a že toho, kdo byl „věrný nad málem, učiním vládcem nad mnohým“ (Matouš 25,23).

Astronomové dnes vědí, že vesmír oplývá miliardami nádherných galaxií, které nikdy předtím neviděli, a my se divíme, proč je Bůh vůbec stvořil. Nikdy předtím o nich lidé ani nevěděli. Galaxií je mnohem více, než kolik lidí se kdy narodilo. Jaký je jejich účel a jaká je jejich budoucnost? Dovolte mi spekulovat.

V úžasné pasáži o nebeské slávě se dozvídáme, že jsme již usazeni na „nebeských místech“ (Efezským 2,6), že jsme v jeho očích prohlášeni za spravedlivé a můžeme přijímat jeho přízeň a podílet se na jeho plánu pro věky. Mohlo by to mít i fyzický význam?

Stvořil Bůh tento nesmírný vesmír jako naši „zahradu“ pro věčnost? Budeme mít přístup ke hvězdám? Stejná pasáž učí, že „v budoucích věcích může ukázat nesmírné bohatství své milosti ve své laskavosti k nám skrze Krista Ježíše“ (v. 7). Možná každému z nás přidělí jednu galaxii s odměnou za práci na jejím rozvoji k jeho slávě. Budeme vždy vítáni v jeho všudypřítomnosti a budeme prožívat společenství nepřerušené hříchem ani vzdáleností. Možná však bude očekávat občasnou zprávu o pokroku v naší galaxii. Stejně jako měl Adam „pečovat“ o zahradu, můžeme mít privilegium zkoumat a předvádět Jeho hvězdné dílo a navštěvovat „zahrady“ ostatních, a přitom s Ním komunikovat a vzdávat Mu hold za Jeho tvůrčí majestát. Budeme mít věčnost času, abychom prozkoumali zdánlivě nekonečný prostor, ve všem Mu vzdávali slávu a těšili Ho věrnou službou. V každém případě můžeme snít.