Cíle: Pracovní simulátor Baltimore Therapeutic Equipment (BTE) je rutinně používán ergoterapeuty při hodnocení funkční kapacity. V současné době chybí normativní údaje pro různé nástavce tohoto přístroje. Cílem této studie bylo a) stanovit normy pro biomechanické a fyziologické reakce při třech úkonech na pracovním simulátoru BTE, konkrétně při otáčení kol, tlačení a tahání a dosahování nad hlavu; b) porovnat tyto reakce při těchto třech úkonech a c) prozkoumat vzájemné vztahy těchto reakcí při těchto úkonech.

Metoda: Dvacet zdravých mužů absolvovalo pět testovacích sezení: (a) seznámení s úkolem na pracovním simulátoru BTE za účelem určení intenzity práce, která byla na Borgově stupnici vnímána jako těžká; (b) inkrementální zátěžový test na pažním ergometru za účelem stanovení jejich maximální spotřeby kyslíku (pVO2) a maximální tepové frekvence (pHR); a (c) jeden ze tří úkolů na pracovním simulátoru BTE po dobu 4 min v každém z následujících tří sezení.

Výsledky: Analýza rozptylu ukázala, že točivý moment, práce a výkon při úkolu „overhead-reach“ byly významně vyšší (p = .000) ve srovnání s úkoly „wheel-turn“ a „push-pull“. Nebyly však zjištěny žádné významné rozdíly (p > .05) mezi úlohami pro VO2 a HR, které byly přibližně 50 %, resp. 70 % pVO2 a pHR. Ačkoli byl mezi úlohami zjištěn významný vztah (p < .05) pro točivý moment, práci a výkon, společný rozptyl se pohyboval pouze mezi 38 % a 67 %. Relativní pVO2 významně souvisel s prací (p = .028) a výkonem (p = .027) pouze při úkolu tlačení a tahání, nikoli však při úkolu otáčení kola a úkolu dosahování nad hlavu.

Závěry: Tyto výsledky naznačují, že ergoterapeuti by měli při navrhování testových baterií pro hodnocení funkční kapacity zahrnout co nejvíce úkolů a že neexistuje konzistentní vztah mezi kardiorespirační zdatností a výkonem různých úkolů na pracovním simulátoru BTE.