Slovní spojení „raný počítač“ obvykle evokuje místnost plnou bzučících strojů velikosti skříně nebo děrných štítků. Nic mokrého tam není. Ale přinejmenším pár raných inovátorů sestrojilo počítače, které běžely na vodu.

Ruský vědec Vladimir Lukjanov řešil v roce 1936 parciální diferenciální rovnice pomocí stroje, který používal „řadu propojených skleněných trubic naplněných vodou“, píše Jamie Condliffe pro Gizmodo. „Hladiny v určitých trubicích dávaly odpovědi, zatímco nastavením kohoutů a zátek se měnily proměnné.“ Podobným způsobem modeloval tok vody v počítači z roku 1949 ekonomické procesy, uvádí Klint Finley na serveru Wired. Počítač MONIAC (což je zkratka pro Monetary National Income Analogue Computer) vytvořil Bill Philips, tehdy student London School of Economics.

Šest a půl metru vysoký počítač byl inovativní nikoliv pro výpočty, které uměl provádět, ale pro způsob, jakým zobrazoval výsledky. Doron Swade pro Inc. píše:

Problémem nebyl výpočetní výkon počítače, ale vizuální zobrazení. Phillips chtěl demonstrovat ekonomické chování, ukázat studentům okamžitě a jasně, jak na sebe jednotlivé prvky národního hospodářství vzájemně působí. Protože první počítače neměly žádné vizuální zobrazovací jednotky – žádné monitory, žádné obrazovky – zůstalo chování matematického modelu skryto. Phillips zvolil hydrauliku a průhledný plast záměrně a jeho úvahy byly rozumné.

Řada trubek a nádrží je analogií pro část ekonomiky. Voda protékající trubkami představuje tok peněz. Steven Strogaz v New York Times píše:

Dovoluje vám to vidět (doslova), co by se stalo, kdybyste snížili daňové sazby nebo zvýšili peněžní zásobu či cokoli jiného; stačí otevřít ventil tady nebo zatáhnout za páku tam a stroj šumí a v reálném čase ukazuje, jak stoupá a klesá hladina vody v různých nádržích představujících růst osobních úspor, daňových příjmů atd.

Cambridgeská univerzita má jednu z pouhých dvou funkčních verzí stroje, demonstrovanou na tomto videu:

MONIAC byl původně koncipován jako učební pomůcka, píše Swade pro Inc., ale zaujal natolik, že si jeho verze zakoupily i společnosti Ford Motor Company a Guatemalská centrální banka. Jediná další funkční kopie je vystavena v muzeu Reserve Bank of New Zealand. Phillips byl ostatně novozélandský ekonom.