Articles

Tento neznámý vědec je otcem vláknové optiky, který byl ignorován pro Nobelovu cenu!

Charles Kuen Kao, vědec narozený v Šanghaji, získal polovinu Nobelovy ceny za fyziku za rok 2009 za průkopnickou práci v oblasti komunikace pomocí optických vláken.

„V roce 1966 učinil Charles K. Kao objev, který vedl k průlomu v oblasti optických vláken. Pečlivě vypočítal, jak přenášet světlo na velké vzdálenosti prostřednictvím optických skleněných vláken. S vláknem z nejčistšího skla by bylo možné přenášet světelné signály na vzdálenost 100 kilometrů, zatímco u vláken dostupných v 60. letech 20. století to bylo jen 20 metrů,“ uvádí se v citaci k jeho ocenění Nobelovou cenou za rok 2009.

Tento pozoruhodný objev položil základy vysokorychlostního širokopásmového internetu, který umožňuje přenášet nezměrné objemy textových, obrazových a video dat po celém světě v jediném okamžiku.

Vraťme se o téměř 12 let zpět a byl to indický vědec jménem Narinder Singh Kapany, který poprvé předvedl přenos obrazu po svazku optických vláken.

Indický přínos moderní vědě je zbytkem světa často přehlížen. Jagdish Chandra Bose, Satyendranath Bose, CV Raman, Homi Bhabha, Janaki Ammal, Meghnad Saha a GN Ramachandran patří k mnoha indickým velikánům, kteří sehráli svou roli při šíření evangelia moderní vědy, ale nedostalo se jim náležitého uznání.

Narinder Singh Kapany. (Source: Facebook/Techno India SPIE Student Chapter)
Narinder Singh Kapany. (Zdroj: Facebook/Techno India SPIE Student Chapter)

Kapany se narodil v roce 1927 v sikhské rodině v Moga v Paňdžábu a studoval na univerzitě v Agře. „Když jsem poprvé začal pracovat v technice, bylo to v Indii v továrně na munici, kde jsem se učil navrhovat a vyrábět optické přístroje. Pak jsem přišel na Imperial College v Londýně (1952) především proto, abych se seznámil s technologií na další úrovni. Poté jsem se měl vrátit do Indie a založit vlastní firmu,“ říká Kapany v tomto rozhovoru.

V knize z roku 2003 s názvem „Sand to Silicon: The Amazing Story of Digital Technology“ autor Shivanand Kanavi podrobně popisuje přínos Kao a Kapanyho v oblasti vláknové optiky. V rozhovoru s autorem Kapany hovoří o tom, jak se začal zajímat o obor optiky.

„Když jsem jako středoškolák studoval v Dehradunu na krásném úpatí Himálaje, napadlo mě, že světlo se nemusí pohybovat po přímce, že se může ohýbat. Tuto myšlenku jsem si přenesl na vysokou školu,“ řekl Kapany.

Právě během doktorátu na Imperial College v roce 1954 se mu poprvé podařilo přenášet obraz přes svazek optických vláken.

„Když jsem však odjel do Londýna studovat na Imperial College a začal pracovat na své disertační práci, můj školitel doktor Hopkins mi navrhl, abych místo hranolů zkusil skleněné válce. Přemýšlel jsem tedy o svazku tenkých skleněných vláken, která by se dala snadno ohýbat. Zpočátku mě zajímalo především jejich využití v lékařských přístrojích pro pohled dovnitř lidského těla. Široký potenciál optických vláken mi došel až v roce 1955. Tehdy jsem vymyslel termín optická vlákna,“ říká Kapany Kanavi. Jiné zdroje však uvádějí, že termín „optická vlákna“ vymyslel v článku publikovaném pro známou publikaci Scientific American v roce 1960. Bez ohledu na to to vše bylo ještě předtím, než se Charles K. Kao výrazněji prosadil.

For representational purposes only. (Source: Megapixels_
Pouze pro reprezentační účely. (Zdroj: Megapixels_

Před ukončením studia na Imperial College získal stipendium od Královské společnosti na další výzkum v oblasti vláknové optiky. „Rok a půl jsem pracoval na tom, abych se pokusil vyrobit skleněná vlákna a seřídit je tak, abych ukázal, že mohou přenášet světlo a obraz společně,“ říká Kapany v jednom z rozhovorů.

Kapanyho profesor Harold Hopkins, který si uvědomoval povahu jeho práce, ho povzbuzoval, aby si udělal doktorát z optiky, ale jeho srdce stále směřovalo k tomu, aby se po dokončení doktorátu v roce 1955 vrátil do Indie a založil vlastní podnik. První indický premiér Džaváharlál Néhrú, obrovský příznivec moderní vědy, totiž chtěl, aby Kapany pracoval pro indickou vládu jako vědecký poradce na ministerstvu obrany.

Setkání s americkým profesorem na vědecké konferenci v Itálii (1954), kde představil vůbec první publikaci o vláknové optice, však změnilo běh jeho života a nakonec nastoupil na Rochesterskou univerzitu jako člen fakulty. „Jeden rok vedl k dalšímu, což vedlo k práci, která mě okamžitě přivedla k podnikání, a místo toho, abych založil firmu v Indii, jsem nakonec založil svou první firmu v této oblasti v Palo Alto (Silicon Valley). Začal jsem v roce 1960 a v roce 1967 jsem ji uvedl na burzu,“ dodává.

Charles K Kao and his wife in 2004. (Source: Wikimedia Commons)
Charles K Kao a jeho žena v roce 2004. (Zdroj: Wikimedia Commons)

„Co k tomu můžete říct. Je známo, že profesor Kao začal pracovat v tomto oboru mnoho let po mně. I on čelil konkurenci. Nemyslím si, že by se o tom měly vést nějaké spory. Je na Švédské akademii, aby rozhodla. Použili kritéria, jaká chtěli.“

Jeho přínos však ocenil i Massachusettský technologický institut (MIT), který ho uznává jako vynálezce vláknové optiky. Dokonce i známý časopis Fortune ho v roce 1999 zařadil mezi sedm „neopěvovaných hrdinů“, jejichž přínos radikálně změnil globální podnikatelské prostředí. Stal se úspěšným podnikatelem, který si razil cestu technologickou revolucí v Silicon Valley. V současnosti, ve svých devadesáti letech, má na svém kontě více než 100 patentů a vede filantropickou organizaci Sikh Foundation, která usiluje o zlepšení vztahů mezi sikhskou komunitou a ostatními v USA.

Přečtěte si také: Sikh Foundation – Nadace Sikhů:

„V každém objevu nebo vynálezu hraje roli mnoho lidí a bylo by špatné říci, že veškerou práci odvedl jen jeden člověk. Někteří lidé však hrají zásadní roli a ukazují cestu dalšímu výzkumu. V případě vláknové optiky hrál takovou rozhodující roli Kapany. Byli i jiní, kteří si uvědomili, že k přenosu světla lze použít skleněné válce nebo vlákna, ale Kapany byl úspěšnější než kdokoli jiný v řešení souvisejících problémů a ve vědecké demonstraci,“ uvádí Kanavi ve své knize.

Narinder Singh Kapany (Source: Facebook)
Narinder Singh Kapany (Zdroj: Facebook)

I přes Kapanyho práci byla ztráta signálu na velké vzdálenosti prostřednictvím optických skleněných vláken opakovaným problémem. To, co Kao udělal, bylo, že přišel na to, jak tento problém vyřešit, a vypočítal, jak přenášet světlo na velké vzdálenosti. Právě jeho práce vedla v roce 1970 k výrobě prvního ultračistého vlákna. To změnilo pravidla hry v moderních komunikačních systémech.

Když už jsme to řekli, mnozí se domnívají, že Kapany by se měl o Nobelovu cenu podělit s Kaem, vzhledem k jeho průkopnické práci v 50. letech. Zdá se však, že průkopnickému Sikhovi to nevadí.

Líbí se vám tento příběh? Nebo se chcete o něco podělit? Napište nám na adresu: [email protected] nebo se s námi spojte na Facebooku a Twitteru.
NOVINKA: Kliknutím sem získáte pozitivní zprávy na WhatsApp!