Cílem tohoto výzkumu bylo anatomicky identifikovat a následně určit funkci jednotlivých segmentů v rámci lidského deltového svalu. Anatomická struktura deltového svalu byla určena na základě pitvy a/nebo pozorování ramenních pletenců 11 mužských kadaverů (ve věku 65-84 let). Tyto výsledky ukazují, že deltový sval se skládá ze sedmi anatomických segmentů (D1-D7) na základě charakteristického uspořádání počátku a inzerce každého segmentu. Radiografická analýza kadaverózního ramenního kloubu naznačila, že pouze posteromediální segment D7 má linii působení směřující pod osu rotace ramenního kloubu. Funkční úloha každého jednotlivého segmentu pak byla určena pomocí elektromyografické (EMG) techniky. Sedm miniaturních (1 mm aktivní destička; 7 mm mezielektrodová vzdálenost) bipolárních povrchových elektrod bylo umístěno nad proximální část svalového bříška každého segmentu u 18 mužů a žen (18-30 let). Následně byly zaznamenány průběhy EMG během vytváření rychlých izometrických silových impulzů abdukce a addukce ramene s ramenním kloubem ve 40 stupních abdukce v rovině lopatky. Každý subjekt náhodně provedl 15 abdukčních a 15 addukčních izometrických silových impulzů po krátkém seznámení. Všechny subjekty dostaly vizuální zpětnou vazbu o trvání a amplitudě každého provedeného izometrického silového impulzu prostřednictvím vizuálního zobrazení času síly, které porovnávalo výkon subjektu s kriteriální křivkou času síly. Doba pohybu byla 400 ms (doba do dosažení vrcholu izometrické síly) při intenzitě 50 % maximální dobrovolné kontrakce. Časové a intenzitní analýzy průběhů EMG a časové analýzy izometrických silových impulsů odhalily neuromotorické řídicí strategie využívané CNS k řízení aktivity jednotlivých svalových segmentů. Výsledky ukázaly, že segmentální neuromotorické řídicí strategie se liší v celé šíři svalu a že jednotlivé segmenty deltového svalu lze identifikovat jako segmenty s funkcemi „prime mover“, „synergist“, „stabilizátor“ nebo „antagonista“; tyto funkční klasifikace jsou obvykle spojovány s funkcí celého svalu. Proto se dospělo k závěru, že CNS dokáže „vyladit“ aktivitu nejméně šesti diskrétních segmentů v rámci lidského deltového svalu tak, aby účinně splňovaly požadavky uloženého motorického úkolu.