Stephen Hawking byl považován za jednoho z nejgeniálnějších teoretických fyziků v historii. Jeho práce o vzniku a struktuře vesmíru, od velkého třesku po černé díry, způsobily v tomto oboru revoluci, zatímco jeho nejprodávanější knihy oslovily i čtenáře, kteří nemuseli mít Hawkingovo vědecké vzdělání. Hawking zemřel 14. března 2018.

Stephen Hawking, slavný fyzik, který vzdoroval prognózám ALS, zemřel ve věku 76 let
Na Stephena Hawkinga vzpomíná Neil deGrasse Tyson a další na Twitteru
Nejzajímavější citáty Stephena Hawkinga o budoucnosti lidstva, mimozemšťanech a ženách
Nejzazší myšlenky Stephena Hawkinga o černých dírách

V tomto stručném životopise se podíváme na Hawkingovo vzdělání a kariéru – od jeho objevů až po populární knihy, které napsal – a na nemoc, která ho připravila o pohyblivost a řeč.

Náročný život

Britský kosmolog Stephen William Hawking se narodil v Anglii 8. ledna 1942 – přesně 300 let po smrti astronoma Galilea Galileiho. Navzdory naléhání svého otce, aby se věnoval medicíně, navštěvoval University College v Oxfordu, kde studoval fyziku. Hawking pokračoval v Cambridgi, kde se věnoval kosmologii, tedy studiu vesmíru jako celku.

Na počátku roku 1963, těsně před svými 21. narozeninami, bylo Hawkingovi diagnostikováno onemocnění motorického neuronu, známější jako Lou Gehrigova choroba nebo amyotrofická laterální skleróza (ALS). Předpokládalo se, že nebude žít déle než dva roky. Dokončení doktorátu se nezdálo pravděpodobné. Přesto se Hawking vzepřel nepřízni osudu a nejenže dosáhl doktorátu, ale v následujících desetiletích také razil nové cesty k pochopení vesmíru.

Jak se nemoc šířila, Hawking se stával méně pohyblivým a začal používat invalidní vozík. Mluvení se stávalo stále náročnějším a v roce 1985 mu pohotovostní tracheotomie způsobila úplnou ztrátu řeči. Jako elektronický hlas mu posloužil přístroj na generování řeči zkonstruovaný v Cambridgi, který v kombinaci se softwarovým programem umožňoval Hawkingovi volit slova pohybem svalů na tváři.

Těsně před stanovením diagnózy se Hawking seznámil s Jane Wildeovou a v roce 1965 se vzali. Než se manželé rozešli, měli tři děti. Hawking se znovu oženil v roce 1995, ale v roce 2006 se rozvedl.

Brilantní mysl

Hawking po ukončení studií pokračoval na Cambridgi, kde působil jako vědecký pracovník a později jako odborný pracovník. V roce 1974 byl přijat do Královské společnosti, celosvětového společenství vědců. V roce 1979 byl jmenován Lucasovým profesorem matematiky v Cambridgi, což je nejslavnější akademická katedra na světě (druhým držitelem byl sir Isaac Newton, rovněž člen Královské společnosti).

V průběhu své kariéry Hawking studoval základní zákony řídící vesmír. Navrhl, že jelikož se vesmír může pochlubit počátkem – velkým třeskem -, bude mít pravděpodobně i svůj konec. Ve spolupráci s kolegou kosmologem Rogerem Penrosem dokázal, že z obecné teorie relativity Alberta Einsteina vyplývá, že prostor a čas začaly při zrodu vesmíru a končí v černých dírách, z čehož vyplývá, že Einsteinova teorie a kvantová teorie se musí spojit.

Pomocí obou teorií dohromady Hawking také zjistil, že černé díry nejsou zcela temné, ale naopak vyzařují záření. Předpověděl, že po velkém třesku vznikly černé díry malé jako protony, které se řídí jak obecnou relativitou, tak kvantovou mechanikou.

V roce 2014 Hawking svou teorii revidoval a dokonce napsal, že “ žádné černé díry neexistují“ – alespoň v tom smyslu, jak je tradičně chápou kosmologové. Jeho teorie odstranila existenci „horizontu událostí“, bodu, odkud nemůže nic uniknout. Místo toho navrhl, aby existoval „zdánlivý horizont“, který by se měnil v závislosti na kvantových změnách uvnitř černé díry. Tato teorie však zůstává kontroverzní.

Hawking také navrhl, že samotný vesmír nemá žádné hranice, podobně jako Země. Ačkoli je planeta konečná, lze kolem ní (a vesmírem) cestovat do nekonečna a nikdy nenarazit na stěnu, která by se dala označit za „konec“.

Hawkingovy knihy

Hawking byl oblíbeným spisovatelem. Jeho první kniha „Stručná historie času“ (vydání k 10. výročí: Bantam, 1998) vyšla poprvé v roce 1988 a stala se mezinárodním bestsellerem. Hawking se v ní snažil zprostředkovat otázky týkající se zrodu a zániku vesmíru laikům.

Hawking pokračoval v psaní dalších knih literatury faktu určených pro nevědce. Patří mezi ně „Stručná historie času“, „Vesmír v kostce“, „Velký plán“ a „Na ramenou obrů“.

Se svou dcerou Lucy Hawkingovou vytvořil také fiktivní sérii knih pro středoškoláky o vzniku vesmíru, včetně knihy „George and the Big Bang“ (Simon & Schuster, 2012).

Hawking se několikrát objevil v televizi, včetně hrajícího hologramu sebe sama v seriálu „Star Trek: Nová generace“ a camea v televizním pořadu „Big Bang Theory“. Stanice PBS uvedla vzdělávací minisérii s názvem „Stephen Hawking’s Universe“ (Vesmír Stephena Hawkinga), která zkoumá teorie tohoto kosmologa.

V roce 2014 byl do kin uveden film na motivy Hawkingova života. Film se jmenoval „Teorie všeho“ a sklidil pochvalu od Hawkinga, který řekl, že ho přiměl zamyslet se nad vlastním životem. „Přestože jsem těžce postižený, byl jsem ve své vědecké práci úspěšný,“ napsal Hawking v listopadu 2014 na Facebooku. „Hodně cestuji, byl jsem v Antarktidě a na Velikonočním ostrově, v ponorce a při letu v beztíži. Doufám, že se jednoho dne dostanu do vesmíru.“

Citáty Stephena Hawkinga

Hawkingovy citáty se pohybují od pozoruhodných přes poetické až po kontroverzní. Patří mezi ně:

• „I když existuje jen jedna možná jednotná teorie, je to jen soubor pravidel a rovnic. Co je to, co rovnicím vdechuje oheň a vytváří vesmír, který mají popisovat? Obvyklý přístup vědy spočívající v konstrukci matematického modelu nemůže odpovědět na otázku, proč by měl existovat vesmír, který by model popisoval. Proč se vesmír namáhá s existencí? “
• „Celý život mě fascinují velké otázky, kterým čelíme, a snažím se na ně najít vědecké odpovědi. Pokud jste se stejně jako já dívali na hvězdy a snažili se najít smysl toho, co vidíte, také jste začali přemýšlet o tom, co způsobuje existenci vesmíru.“
• „Věda předpovídá, že mnoho různých druhů vesmíru vznikne spontánně z ničeho. Je otázkou náhody, ve které se nacházíme.“
• „Celé dějiny vědy jsou postupným uvědomováním si, že události se nedějí svévolně, ale že odrážejí určitý základní řád, který může, ale nemusí být inspirován Bohem. “
• „Měli bychom usilovat o co největší hodnotu našeho jednání.“
• „Největším nepřítelem poznání není nevědomost, nýbrž iluze poznání.“
• „Inteligence je schopnost přizpůsobit se změnám.“
• „Není jasné, zda má inteligence nějakou dlouhodobou hodnotu pro přežití. “
• „S matematickým tvrzením se ve skutečnosti nedá polemizovat.“
• „Zlobit se kvůli svému postižení je ztráta času. Člověk musí žít dál a já jsem si nevedl špatně. Lidé na vás nebudou mít čas, když se budete pořád zlobit nebo si stěžovat.“
• „Vychutnávám si vzácnou příležitost, kterou jsem dostal, žít životem mysli. Ale vím, že potřebuji své tělo a že nebude trvat věčně.“

Výčet Hawkingových citátů by nebyl úplný, kdybychom nezmínili některé z jeho kontroverznějších výroků.

Často říkal, že lidé musí opustit Zemi, pokud chceme přežít.

„Bude dost obtížné vyhnout se katastrofě v příštích sto letech, natož v příštích tisíci či milionech… Naší jedinou šancí na dlouhodobé přežití je nezůstávat uzavřeni na planetě Zemi, ale rozšířit se do vesmíru“. – Srpen 2010

„e musíme … pokračovat v cestě do vesmíru kvůli budoucnosti lidstva… Nemyslím si, že přežijeme dalších tisíc let, aniž bychom unikli mimo naši křehkou planetu.“ – Listopad 2016

„Dochází nám vesmír a jediné místo, kam se můžeme vydat, jsou jiné světy. Je čas prozkoumat jiné sluneční soustavy. Rozšíření může být to jediné, co nás zachrání před námi samými. Jsem přesvědčen, že lidé musí opustit Zemi.“ – Červen 2017

Řekl také, že by mělo být možné cestovat v čase a že bychom měli zkoumat vesmír kvůli romantice.

„Dříve se o cestování v čase uvažovalo jen jako o sci-fi, ale Einsteinova obecná teorie relativity připouští možnost, že bychom mohli časoprostor pokřivit natolik, že byste mohli odletět v raketě a vrátit se dřív, než vyrazíte. Byl jsem jedním z prvních, kdo psal o podmínkách, za kterých by to bylo možné. Ukázal jsem, že by to vyžadovalo hmotu se zápornou hustotou energie, která nemusí být k dispozici. Další vědci si z mého článku vzali odvahu a napsali na toto téma další práce,“ řekl v roce 2010 v rozhovoru pro Parade.

„Věda není jen učedníkem rozumu, ale také třeba romantiky a vášně.“

Teoretický fyzik se také obával, že roboti by mohli mít nejen dopad na ekonomiku, ale znamenat i zkázu pro lidstvo.

„Automatizace továren již zdecimovala pracovní místa v tradiční výrobě a vzestup umělé inteligence pravděpodobně rozšíří tuto destrukci pracovních míst hluboko do středních vrstev, kde zůstanou jen ty nejpečlivější, kreativní nebo kontrolní role,“ napsal v roce 2016 ve sloupku v deníku The Guardian.

„Rozvoj plné umělé inteligence by mohl znamenat konec lidské rasy,“ řekl v roce 2014 BBC. Hawking nicméně dodal, že dosud vyvinutá umělá inteligence je užitečná. Znepokojuje ho spíše potenciál samoreplikace. „Rozjela by se sama a stále rychleji by se přepracovávala. Lidé, kteří jsou omezeni pomalou biologickou evolucí, by nemohli konkurovat a byli by vytlačeni.“

„Džin je vypuštěn z láhve. Obávám se, že umělá inteligence může člověka zcela nahradit,“ řekl Hawking v listopadu 2017 časopisu WIRED.

Jako zapřísáhlý ateista se Hawking občas pouští i do tématu náboženství.

„Protože existuje zákon, jako je gravitace, vesmír se může a bude vytvářet z ničeho. Spontánní stvoření je důvodem, proč existuje něco, a ne nic, proč existuje vesmír, proč existujeme my. Není nutné vzývat Boha, aby zapálil modrý dotykový papír a uvedl vesmír do chodu.“ – The Grand Design, Stephen Hawking a Leonard Mlodinow

„Mozek považuji za počítač, který přestane fungovat, když selžou jeho komponenty… Pro porouchané počítače neexistuje nebe ani posmrtný život; to je pohádka pro lidi, kteří se bojí tmy.“ – Rozhovor pro The Guardian z roku 2011

„Než jsme pochopili vědu, je přirozené věřit, že vesmír stvořil Bůh. Nyní však věda nabízí přesvědčivější vysvětlení. Tím ‚poznali bychom Boží mysl‘ jsem měl na mysli, že bychom věděli všechno, co by věděl Bůh, kdyby existoval, což neexistuje. Jsem ateista.“ – Rozhovor z roku 2014 v El Mundo

Dodatečné zpravodajství: Elizabeth Howellová, spolupracovnice Space.com

.