Musí to být poněkud surrealistický pohled. Představte si, že jste potápěč a narazíte na skupinu vorvaňů, kteří neplavou, ale vzpřímeně a nehybně plují na otevřeném moři. Pokud někdy takový výjev spatříte, gratulujeme, narazili jste na spící kytovce. Je to sice vzácný jev, ale občas jsou zveřejněny snímky takových objevů.

Existují dokonce vědci, kteří se tímto tématem zabývají u různých druhů mořských savců – ať už ve volné přírodě, nebo v zajetí. Výsledky obou přístupů umožňují udělat si představu o tom, jak spánek ve velrybím světě funguje.
V roce 2008 tým vědců ze Skotska a Japonska doslova narazil na skupinu vorvaňů unášených vertikálně blízko vodní hladiny. Savci byli natolik ponořeni do stavu zvaného „driftové potápění“, že ani nereagovali na přítomnost proplouvající lodi. Pozorováním velryb na palubě vědci zjistili, že velryby stráví podřimováním pouhých 7 % dne, a to vždy v intervalech trvajících asi 10 až 15 minut.

Polovičně vzhůru, ale spící

Takto skromný spánek dělá z vorvaňů druh s nejmenší potřebou spánku na planetě, čímž sesadili z trůnu žirafy, které stráví podřimováním asi 8 % dne. Lidé by pravděpodobně nebyli schopni takto žít. Když spíme, děláme to několik hodin v kuse. Důvodem je to, že jsme nedobrovolní dýchači, což znamená, že se můžeme spolehnout na to, že dýcháme automaticky.
Naproti tomu velryby musí o každém svém nádechu přemýšlet. Vědci se domnívají, že spí s jedním okem otevřeným a jednou polovinou mozku vzhůru, a to nejen proto, aby mohli kontrolovat své dýchání, ale také proto, aby se mohli vyhnout predátorům, udržovat sociální kontakt nebo pokračovat v plavání. Tento jev se nazývá unihemisférický spánek s pomalými vlnami a byl zaznamenán i u velryb žijících v zajetí.

Největší zvíře světa se možná stále zvětšuje

Změny klimatu možná způsobily, že největší zvíře na Zemi je mnohem větší, než původně bylo. Zprávu přinesl Josh King (@abridgetoland)

Buzz60

Různé druhy, různý typ spánku

Schopnost různých druhů kytovců zadržet dech se pohybuje od několika minut do více než hodiny. Také jejich spánkové návyky jsou nestandardní.
Například u keporkaků byl zjištěn nehybný odpočinek na vodní hladině po dobu asi 30 minut. Nemohou však takto zůstat dlouho, protože při nečinnosti ztrácejí příliš mnoho tělesné teploty. Naproti tomu delfíni v noci spí vždy několik hodin. Měření elektroencefalogramu (EEG) u delfínů skákavých ukázalo, že tito savci stráví spánkem v průměru 33,4 % dne.
Výzkum obrovského keporkaka nebo vorvaně stejným způsobem je nepravděpodobný. Znamenalo by to, že by bylo nutné vyvinout dostatečně velké EEG zařízení (a spolupracující velrybu), které by zaznamenávalo elektrickou aktivitu mozku. Do té doby se věda bude muset nadále spoléhat na objevy, které umožní lépe pochopit, jak velryby spí.

.