Historie kuřáckého chování žen je historií měnících se normativních definic. Nedávné trendy se vysvětlují symbolickou hodnotou kouření, které pro ženy představuje svobodu a nezávislost. Tento pohled je zdůrazňován reklamou. Jiné důkazy však naznačují přetrvávající existenci staršího, negativnějšího kulturního stereotypu. Dvoudílná studie mladých žen, které se připravují na povolání zdravotní sestry a učitelky, vrhá určité světlo na způsob, jakým je v současnosti společensky interpretováno chování kuřaček. První fáze ukázala, že mezi menšinou rodičů, kteří vyjádřili svůj postoj ke kouření své dcery ve vztahu k normám pohlavní role, bylo kouření prezentováno jako nepřijatelné pro ženy. Více než polovina vzorku vnímala, že v současné společnosti funguje negativní kulturní stereotyp, a dvě třetiny uznávaly jeho existenci v minulosti. Tento stereotyp prezentuje kouření jako mužské chování, a tudíž nevhodné pro ženy. Ženy, které kouří, mohou být označeny za osoby s neženskými nebo ponižujícími vlastnostmi. Tento stereotyp působil spíše v obecném společenském prostředí než v souvislosti s osobními vztahy, a proto je jeho vliv na současné chování pravděpodobně omezený. Někteří jej odmítali jako zastaralý nebo jako mužské přesvědčení, nicméně představoval osobní názor ostatních. Z hlediska příznivějšího vymezení byla kuřačka vnímána ve smyslu elegantní/sofistikované dimenze a ve vztahu k extrovertní osobnosti. Názor členů vzorku, že rostoucí přijatelnost kouření žen souvisí se společenskými změnami, nepřímo podporoval názor, který kouření vnímá jako symbol nezávislosti. Ti, kteří viděli kouření neutrálně, tj. jako něco, co nemá atributy sexuální role, vnímali kouření v tomto smyslu jako normální společenské chování mužů i žen. Druhá fáze naznačila, že kuřáci a nekuřáci mají rozdílné názory na obraz kuřačky. Obraz nekuřaček vycházel ze staršího kulturního stereotypu („neženské“), zatímco kuřačky spíše zastávaly názor odpovídající perspektivě, která kouření žen považuje za symbol společenské změny a větší nezávislosti („osvobozené“). Nekuřačky měly jasný a pozitivní obraz „dívek, které nekouří“ („ženské“), zatímco pro kuřačky nekuřačka postrádala výraznou identitu. Studie tedy naznačuje, že tradiční představy o vhodném ženském chování u některých žen stále brání kouření, zatímco jiné ho vnímají jako aspekt nezávislého chování (ABSTRACT TRUNCATED AT 400 WORDS)

.