Ano, je zapomenuta a její poslední projekt se zdá být neúspěšný. Ale když vyslovím jméno Atari, víte, o čem mluvím.

Před desítkami let bylo Atari tou herní konzolí.

Pomáhalo rozvíjet herní svět v USA díky své skvělé konzoli 2600 a hrám jako Pong a Space Invaders.

Poté ale přišel malý mimozemšťan, trh se zhroutil a nastal chaos.

Atari vykrvácelo, zpackalo aliance a vytvořilo vadné produkty. Její pověst byla natolik pošramocena, že obchody odmítaly konzole prodávat.

A tak se Atari zhroutilo.

Hráči po celém světě však kdysi úspěšné společnosti vděčí za mnohé, a proto si o Atari v tomto díle seriálu Forenzní analýza společnosti budeme povídat.

Počátky superpočítačů

V 60. letech se zrodila první videohra, kterou bylo možné hrát na více počítačích, což byla velká věc, protože počítače tehdy měly velikost místnosti.

Jmenovala se Spacewar! a mnoho studentů ji považovalo jen za zábavu, ale jeden muž byl touto hrou OBSAZEN.

Nolan Bushnell miloval arkádové hry. Kromě studia pracoval v zábavním parku, kde bylo arkádových her spousta, a tam studoval, které hry jsou nejvíce návykové.

Fascinovalo ho, jak lidé věděli, že hry jsou těžké, a přesto hráli dál. Snažil se tedy vytvořit něco podobného a spolu s Tedem Dabneym, dalším studentem inženýrství, založili společnost.

Jejich první nápad byla kopie… Spacewar!“

Nazvali ji ale Computer Science.

Ano, jejich hra s názvy nebyla dobrá.

Poté se pokusili umístit Computer Science do heren, ale byla objemná a drahá, takže místo očekávaných 2300 kusů bylo umístěno jen 750 kusů. Ale nevzdali to.

Založili tedy společnost Syzygy Game Company a najali inženýra Ala Acorna.

Znovu okopírovali JINOU hru: tenisovou hru Magnavox Odyssey a pojmenovali ji PONG.

Slyšeli jste o Pongu, že?

Jejich první název společnosti, Syzygy, už byl zabraný, museli vymyslet jiný název. Bushnell přišel se slovem Atari, normalizovanou formou japonského slova, které znamená „zasáhnout cíl“ nebo „obdržet něco náhodně“.

Slovo „atari“ se v japonštině používá, když se splní nějaká předpověď nebo když někdo vyhraje v loterii.

A právě to společnost udělala s hrou Pong.

Ale tehdy ještě nikdo pořádně nevěděl, jak videohru prodat. A tak se Bushnell a Dabney rozhodli, že stroj uvedou na trh sami.

V roce 1972 se obrátili na jednu z Bushnellových posedlostí: herny. Umístili primitivní verzi arkádového automatu do hostince a ten byl TAK úspěšný, že jeho hlavním problémem bylo, že přetékal čtvrťáky.

Představte si to: problémem bylo PŘÍLIŠ MNOHO PENĚZ.

Ale podržte se, jen co se společnost rozrostla, za zavřenými dveřmi se začalo šeřit.

Dabney tvrdí, že ho Bushnell donutil ze společnosti odejít, ale Bushnell tvrdí, že se rozešli jen přátelsky.

Další zdroje však uvádějí, že Dabney měl pocit, že ho Bushnell vynechal z jednání, nápadů a obchodních dohod. A to natolik, že i přes úspěch hry Pong Dabney v roce 1973 ze společnosti odešel a svůj podíl prodal za 250 000 dolarů.

Dabney sice nadále pracoval pro Bushnell jako zaměstnanec, ale jak sám říkal, s krajní opatrností.

A já bych mu to věřil.

Bushnell se upnul na ovládnutí trhu s arkádami, a tak vytvořil další společnost s názvem Kee, což bylo Atari s jiným názvem, aby prodával exkluzivní smlouvy arkádám, které nekoupily Atari.

Mezi těmito dvěma společnostmi si monopolizoval trh s arkádami.

Ale chtěl víc: chtěl, aby zařízení byla menší, aby si je lidé kupovali domů.

Vytvořil tedy Atari Video Computer System (VCS), později pojmenovaný 2600, který nesl čtyři hry, joystick a dva ovladače. To vše za pouhých 849 dolarů v dnešních penězích.

Zpočátku měl částečný úspěch, který mu stačil k tomu, aby na něm dál pracoval. Ale hardware bude vždycky drahý, teď i potom. Hledal tedy investory a na dveře zaklepala společnost Warner Communications.

V roce 1976 Bushnell prodal Atari za zhruba 28 milionů tehdejších dolarů. Což bylo hodně.

Pod Warnerem sice pracoval dál, ale byl propuštěn, protože on i ředitelé považovali situaci za „obtížnou“.

V roce 1978 přerušil veškeré vazby s Atari a úspěšná značka videoher byla nyní zcela v rukou Warneru.

To by bylo dobré. A bylo by to špatné.

Vzkvétající trh

Přestože byl model 2600 koncem 70. let mírně úspěšný, jeho skutečný rozmach nastal až poté, co Atari licencovalo hru Space Invaders. Pak se konzole stala hitem a Space Invaders se stala první hrou, které se prodalo milion kusů.

Atari pod vedením Warnera usilovalo o to, aby se konzole 2600 stala do tří let zastaralou. Začali proto pracovat na náhradě: modelu 5200.

A model 2600 skutečně zastaral, ale trh se také měnil.

Atari už nebylo jedinou konzolí. Začali se do něj pouštět i další výrobci, jako Magnavox, Mattel a Coleco.

Společnost tedy usilovně pracovala na vytvoření nejen modelu 5200, ale také osobních počítačů, jako byly modely 400 a 800.

Zajímavostí bylo, že tyto počítače využívaly technologii herních konzolí. A opět nebyli sami. Osobní počítače vytvářely i další společnosti, například Commodore, Tandy a IBM.

A počítače byly atraktivní: měly klávesnici, mohly vykonávat další úkoly a také spouštět videohry.

Počítač 5200 však nedokázal zopakovat úspěch svého staršího bratra.

V místě, kde si každý chtěl ukousnout kus velmi velkého koláče.

No, až na to, že ten koláč nebyl tak velký.

Videoherní krach

Dnes chce každý vytvořit dokonalou aplikaci.

Tenkrát to byla dokonalá videohra.

A byli trochu ambiciózní. Společnosti jako Atari odhadovaly, stejně jako v dobách televize, že všechny domácnosti budou mít herní konzoli.

Ano, naděje byly velké.

Lidé kupovali konzole jako šílení, nebo to tak alespoň vypadalo. A to by zvýšilo poptávku po hrách, ne?

Tak proč se to nestalo?

Protože byl průmysl zaslepen svými ambicemi. Poptávka byla vysoká, ale pokud byla stoprocentní, společnosti vyráběly na 175 %.

A to nebyl jediný problém.

Tady je drobný příklad: Atari 5200 nebylo kompatibilní s 2600. Atari tedy muselo pro každou konzoli vyrábět specifické hry. A tato scenérie byla běžná všude na trhu.

Přidejte k tomu, že se trh otevíral. Před rokem 1979 vyrábělo hry pro Atari pouze Atari, ale čtyři inženýři ze společnosti odešli, protože měli pocit, že se jim nedostává dostatečného uznání.

Tito čtyři vytvořili společnost Activision, prvního nezávislého výrobce videoher.

Trh se tedy zaplnil hardwarem a nakonec se zaplnil i softwarem.

Imagic, Games by Apollo, Parker Brothers, Colecto, Activision, CBS Video Games a Mattel vytvářely hry pro Atari a další konzole. Počet výrobců třetích stran se za JEN ŠEST MĚSÍCŮ zvýšil ze tří na třicet.

Ale hry nebyly dobré. Mnohé byly jen reverzním inženýrstvím, byly horšími verzemi jiných her, s omezenou grafikou a hratelností.

David Crane, zakladatel společnosti Activision, si to uvědomoval a dokonce zašel tak daleko, že řekl, že mnoho her vyrobených v těchto letech bylo „nejhorší, jaké kdy byly vyrobeny“.

Ve skutečnosti bylo jen málo her přelomových, pouze 10 % her produkuje 75 % prodejů. A přesto byl trh přeplněn průměrnými produkty.

Sklady byly přeplněné, takže se vracely neprodané hry. Vydavatelé však neměli peníze na vrácení, protože jejich produkty byly tak špatné, že je NEMOHLI PRODAT.

Mnoho společností skončilo a prodejcům zůstaly hromady špatných videoher. Zoufalí prodejci snižovali ceny, a přesto je nemohli prodat. Byl to chaos.

A pak přišel tenhle chlapík: nejhorší videohra v dějinách:

Atari se chtělo svézt na úspěchu filmu a objednalo si designéra, aby vytvořil videoherní verzi, ale dalo mu na to jen PĚT TÝDNŮ a velmi málo peněz.

Výsledkem byla ošklivá, nehratelná, chybami prolezlá hra a Atari si objednalo ne jednu, ale 700 TISÍC kopií hry.

Byl kolem toho humbuk, ale neprodávalo se. A to je považováno za počátek úpadku tohoto odvětví.

V letech 1983 až 1985 klesly prodeje z 3,2 miliardy dolarů na pouhých 100 milionů dolarů.

Obchody byly ze situace tak otrávené, že prodej konzolí úplně zavrhly a zákazníci nechtěli platit za drahé a špatné hry.

Trpělo tím mnoho společností, ale E.T. tvrdě zasáhl Atari.

Co tedy společnost udělala? No, to, co by udělal každý.

Zakopala hry uprostřed pouště. Všech 700 000 kopií.

To je pravda. Ale to nebyla jediná chyba, kterou Atari udělalo.

Špatné dohody

V roce 1982 byla jednání mezi společnostmi Nintendo a Atari v plném proudu. Nintendo úspěšně prodávalo svou konzoli Famicom v Japonsku, ale nepodařilo se mu vstoupit na americký trh, a tak se obrátilo na Atari s žádostí o navázání spolupráce.

V roce 1983 Nintendo navrhlo, aby jim Atari pomohlo s konstrukcí zařízení, zatímco Nintendo by pomohlo s marketingem.

To se zdálo jako skvělá nabídka.

Atari 5200 bylo neúspěšné a o modelu 7800 se stále jen uvažovalo. Riziko pro Atari bylo tedy nízké. Kdyby se obchod nepovedl, utrpělo by Nintendo. Ne Atari.

Ale chaos byl takový, že vedení Atari doslova ztratilo přehled o jednáních.

Takže se zmatené a obezřetné Nintendo rozhodlo vstoupit na trh samo.

A zbytek je historie. Alespoň pro společnost Nintendo.

Protože stejnou chybu by o několik let později udělalo i Atari.

V roce 1988 navrhla Sega společnosti Atari, aby postavila svá zařízení, a podle Michaela Katze, prezidenta divize videoher:

„Jednání šla poměrně daleko po proudu, a pokud si vzpomínám, rozpadla se, když se Sega a Atari nedokázaly dohodnout na podmínkách. Pak se Sega rozhodla, že to udělá sama.“

A pak Sega vytvořila Genesis.

Atari mezitím zůstalo s prázdnýma rukama.

Neotřesitelné přežití

Po krachu videoherního průmyslu se zhroutilo i Atari.

Pokusy o reorganizaci selhaly a společnost byla prodána Jacku Tramielovi, který ji přejmenoval na Atari Corporation.

Podle mého názoru odvedl dobrou práci. Pomocí marketingu a vylepšování stávajících produktů se mu podařilo odrazit čísla a v roce 1986 vydělal 25 milionů dolarů.

Investoval do inovací a vytvořil Lynx, kapesní konzoli s barevným displejem, dlouhou výdrží baterie a spoustou her.

Ale vydali ji až po Vánocích a všichni už měli koupený jiný handheld: Gameboy.

Nintendo znovu udeřilo.

Devadesátá léta také nebyla laskavá, a přestože společnost měla peníze, její produkty byly nedostatečné. Konzole Jaguar, která přímo konkurovala společnostem Sega a Nintendo, byla propadákem a Lynx se neprodával dobře.

Tramiel proto v roce 1997 prodal společnost firmě Hasbro.

O pouhé tři roky později pak Hasbro převzala francouzská vývojářská společnost Infogrames.

Ironií osudu je, že poté, co Hasbro převzalo Atari, uvolnilo pro veřejnost patenty na Jaguar, který je dnes kultovní.

Poté Infogrames udržoval Atari při životě příslibem další konzole, VCS v retro stylu. Ale Atari se zdá být stagnující jámou na peníze s nesplněným slibem.

V roce 2017 se konečně objevila zpráva, že VCS vyjde. Ale děje se tak na velmi tvrdém trhu. Je tu Playstation, Xbox, Wii a dokonce i Nintendo vydalo svou retro verzi NES.

Je tedy třeba se zeptat: stojí VCS za uvedení na trh?