Hugo Schwyzer

Nedávno jsem dostal drzý anonymní e-mail: „Rád bych si objednal článek o těžkém údělu sexuálně neviditelných mužů středního věku. Napadlo mě, že byste pro to byl ideální člověk.“ Jako urážka to byla mírně řečeno chytrá věc pro 44letého spisovatele. Ale připomnělo mi to realitu, že stárnoucí muži skutečně zažívají úzkost z vlastní klesající atraktivity. Sotva lze považovat za novinku poukázat na to, že muži se o své tělo starají více než kdy dříve, ale strach z viditelného stárnutí se už neomezuje jen na ženy, pokud vůbec někdy byl.

Pravdou však je, že „sexuální neviditelnost“, kterou pociťuje mnoho starších mužů, je ve skutečnosti o tom, že se stávají méně atraktivními pro mladé ženy. Je to nářek, který jsem slyšel od mnoha svých mužských vrstevníků, kteří si stěžují, že už je nikdo „nekontroluje“ tak často jako kdysi, jak tvrdí. „Mladé ženy se na mě dívají a vidí někoho, kdo vypadá jako jejich táta,“ řekl můj kamarád Sean. „Možná se stále usmívají, ale není za tím žádný flirt ani touha.“

Ženy starší 35 let často uvádějí totéž. Rozdíl je v tom, že většina žen po čtyřicítce nenaříká nad tím, že neotáčí hlavou vysokoškolákům. Mnohé z nich by jen rády otáčely hlavami kluků ve svém věku. Ne tak jejich mužští vrstevníci, z nichž mnozí jsou zaneprázdněni honbou za podstatně mladšími ženami. Zdá se, že muži středního věku si neváží uznání od žen svého věku tolik jako od žen o 10 až 25 let mladších.

To není jen názor. Potvrdily to i dnes již nechvalně známé výsledky průzkumu OK Cupid z roku 2010, podle nichž se zdá, že ve světě online seznamek mají muži téměř všeobecný zájem usilovat o podstatně mladší ženy. Požadované věkové rozmezí potenciálních partnerek bylo u mužů dramaticky vychýlené oproti jejich chronologickým vrstevnicím. Například typický 42letý muž by byl ochoten chodit s ženou mladší 27 let (o 15 let mladší než on sám), ale ne starší než 45 let (jen o tři roky starší). A jak zjistil OkCupid, muži pravidelně věnovali většinu své pozornosti ženám na samém konci udávaného rozmezí – a často posílali zprávy členkám, které byly hluboko pod touto hranicí.

Když jsem rozeslal žádost o příběhy o tomto fenoménu, slyšel jsem mnoho podobných, od Veroniky, 37 let: „Když jsem ve svých dvaceti letech poprvé randila přes internet, dostávala jsem stovky e-mailů týdně. O osm let později, i když mám lepší fotky a podstatnější úspěchy, jich dostávám jen čtvrtinu. Většina mužů, kteří se mi ozývají, je starší padesáti let.“

Ženy ve věku kolem 20 let, včetně těch, které si pevně stanovily horní věkovou hranici, uvádějí, že je zaplavují zprávy od mužů, kteří jsou mnohem starší, než je uvedená preference. Pětadvacetiletá Sarah poznamenala, že tito muži o sobě vždy tvrdí, že jsou atypičtí pětatřicátníci (nebo pětačtyřicátníci): „Žádají mě, abych nerespektovala svou horní věkovou hranici, jen kvůli nim – udělat výjimku, oni jsou opravdu jiní. Nabízejí mi svou jistotu a stabilitu (finanční i jinou) výměnou za sdílení mé vlastní vášně a energie. Jako by se ‚odhlásili‘ a chtějí, abych je přivedla zpátky.“

Amelia, 28 let, napsala: „Na internetu vidím spoustu mužů nad 35 let, kteří hledají ženy 18-30 let. Kéž by věděli, jak moc je to odradí. Pokud nezvládneš své vrstevníky, pak nezvládneš ani mě.“ Zároveň však podotkla, že transparentnost nejistoty starších mužů má i vedlejší přínos: „Možná je to služba veřejnosti (že tito muži tak očividně pronásledují nevhodně mladší ženy). Kdyby lhali a říkali, že mají zájem i o ženy svého věku, možná bych skutečně reagovala.“

Očividnou otázkou je, proč má tak málo mužů zájem chodit se ženami svého věku. Není to tak, že by ženy středního věku byly stejně posedlé mladšími muži. Ačkoli mnoho žen po třicítce a čtyřicítce hlásí občasné kontakty od mnohem mladších mužů („cougar-trolling“, jak to nazývá jedna kamarádka), z údajů serveru OKCupid vyplývá, že ženy mají mnohem větší zájem chodit s muži svého věku. Ve snaze dokázat, že stále mohou přitahovat mladší ženy, jsou to právě muži středního věku, kteří své vrstevníky činí „sexuálně neviditelnými“.

Mediální kritička Jennifer Pozner upozorňuje, že součástí problému je předčasné stárnutí starších žen v Hollywoodu. Vezměme si například film Světlušky v zahradě z roku 2008, v němž 43letá Julia Roberts hraje matku 34letého Ryana Reynoldse. Nebo se podívejte na pozdější politováníhodnou reality show Age of Love, v níž se odehrávala groteskní soutěž mezi dvacetiletými „koťaty“ a čtyřicetiletými „pumami“. Jak napsala Poznerová ve své knize Reality Bites Back: „Koťata se poflakují ve svém bytě v bikinách, zatímco pumy šijí jehelníčky, čtou si a perou prádlo (protože to dělají staré opotřebované krávy.)“ Zkombinujte de-sexualizaci žen po čtyřicítce v médiích s nekonečnou oslavou květnových a prosincových párů celebrit a mužům se dostane signálu, že potvrzení, po kterém touží, mohou získat pouze od mladších žen.

Důvody, proč starší muži pronásledují mladší ženy, mají méně společného se sexem a vše souvisí s hlubokou touhou ujistit se, že na to stále máme. „To“ není jen fyzická přitažlivost; „to“ je celý mužský balíček mládí, vitality a především možností. Nejde o to, že by ženy v našem věku byly méně přitažlivé, ale o to, že jim chybí kulturní síla, která by ujistila naše křehké stárnoucí ego, že jsme stále sexy, moderní a plní potenciálu. Vzbuzování touhy u žen, které jsou dost mladé na to, aby byly našimi dcerami, se stává nejúčinnějším ze všech léků proti stárnutí, zejména když se můžeme svým vrstevníkům pochlubit mnohem mladšími partnerkami. Slavný malý červený sporťák prozrazuje pouze velikost našeho bankovního konta; přilákání dívky sotva po pubertě (nebo, pokud je nám padesát, sotva po dvacítce) potvrzuje trvalou sílu našeho mladistvého půvabu.

Starší ženy jsou povzbuzovány k boji proti tomu, co jedna z nich nazvala „pomalým sklouzáváním do sexuální neviditelnosti“, nejen pomocí kosmetiky, ale i realistickým přijetím vlastního stárnutí. Pro mnoho žen stárne spolu s nimi i typ muže, který je přitahuje. Jak říká třiačtyřicetiletá Amy: „Nevadí mi, že většina dvacetiletých nebo třicetiletých mužů se mnou už neflirtuje. Stejně nejsou tím, co hledám“. Její pocity se shodují s údaji OK Cupid, které ukazují, že většina žen starších 35 let chce chodit s muži stejného věku. Stejné údaje však ukazují, že muži se stejným „pomalým skluzem“ bojují zběsilým popíráním, popíráním, které se projevuje nutkavou potřebou usilovat o ženy podstatně mladší, než jsou oni sami, a přitom se hlásí o to, aby byli považováni za netypické pro svůj věk.

Všichni možná chceme být sexy, i když jsme na prahu čtyřicítky. Otázkou je, pro koho chceme být sexuálně „viditelné“. Zdá se, že pro příliš mnoho heterosexuálních mužů je sexuální potvrzení od jejich vrstevnic méně uklidňující pro jejich ego než takové, které podle nich může přijít pouze od mnohem mladších žen.

Hugo Schwyzer je profesorem genderových studií a historie na Pasadena City College a celostátně známým řečníkem o sexu, vztazích a mužnosti. Bloguje na svých stejnojmenných stránkách a je spoluautorem autobiografie Carré Otis, Krása, narušená.