Articles

Sigmund Freud

Kdo byl Sigmund Freud?

Sigmund Freud byl rakouský neurolog, který vyvinul psychoanalýzu, metodu, při níž analytik rozkrývá nevědomé konflikty na základě volných asociací, snů a fantazií pacienta. Jeho teorie o dětské sexualitě, libidu a egu patřily mimo jiné k nejvlivnějším akademickým koncepcím 20. století.

Raný život, vzdělání a kariéra

Freud se narodil 6. května 1856 v rakouském městě Freiberg, dnes známém jako Česká republika. Když mu byly čtyři roky, přestěhovala se Freudova rodina do Vídně, kde žil a pracoval po většinu zbytku svého života. V roce 1881 získal lékařský titul. Jako student medicíny a mladý vědecký pracovník se Freud věnoval neurobiologii a zkoumal biologii mozku a nervové tkáně lidí i zvířat.

Po ukončení studia si Freud okamžitě založil soukromou praxi a začal léčit různé psychické poruchy. Považoval se především za vědce, nikoliv za lékaře, a snažil se pochopit cestu lidského poznání a prožívání.

Na počátku své kariéry Freuda výrazně ovlivnila práce jeho přítele a vídeňského kolegy Josefa Breuera, který zjistil, že když povzbudí hysterického pacienta, aby bez zábran mluvil o prvních výskytech příznaků, příznaky někdy postupně ustoupí.

Po dlouhé společné práci Breuer spolupráci ukončil, protože měl pocit, že Freud klade příliš velký důraz na sexuální původ pacientových neuróz a vůbec není ochoten uvažovat o jiných pohledech. Freud mezitím pokračoval ve zdokonalování vlastních argumentů.

Teorie

Freudova psychoanalytická teorie, inspirovaná jeho kolegou Josefem Breuerem, předpokládala, že neurózy mají svůj původ v hluboce traumatických zážitcích, k nimž došlo v minulosti pacienta. Věřil, že původní události byly zapomenuty a skryty před vědomím. Jeho léčba spočívala v tom, že svým pacientům umožňoval vybavit si tyto zážitky a přivést je k vědomí, a tím se s nimi konfrontovat jak intelektuálně, tak emocionálně. Věřil, že pak se jí člověk může zbavit a zbavit se neurotických příznaků. Mezi nejdiskutovanější Freudovy teorie patřily:

  • Id, ego a superego: Jedná se o tři základní části lidské osobnosti. Id je primitivní, impulzivní a iracionální nevědomí, které funguje výhradně na základě výsledku slasti nebo bolesti a je zodpovědné za pudy k sexu a agresi. Ego je „já“, které lidé vnímají a které vyhodnocuje vnější fyzický a sociální svět a podle toho vytváří plány. A superego je morální hlas a svědomí, které ego řídí; jeho porušení vede k pocitům viny a úzkosti. Freud se domníval, že superego se většinou formuje během prvních pěti let života na základě morálních norem rodičů; v dospívání na něj dále působí jiné vzory.
  • Psychická energie: Freud postuloval, že id je základním zdrojem psychické energie neboli síly, která pohání všechny duševní procesy. Zejména se domníval, že libido neboli sexuální pudy jsou psychickou energií, která pohání veškeré lidské jednání; proti libidu stojí Thanatos, pud smrti, který pohání destruktivní chování.
  • Oidipův komplex: Ve věku od tří do pěti let Freud předpokládal, že jako normální součást vývojového procesu jsou všechny děti sexuálně přitahovány rodičem opačného pohlaví a soupeří s rodičem stejného pohlaví. Teorie je pojmenována podle řecké legendy o Oidipovi, který zabil svého otce, aby se mohl oženit se svou matkou.
  • Analýza snů: Freud ve své knize Výklad snů věřil, že lidé sní z nějakého důvodu: aby se vyrovnali s problémy, s nimiž se mysl potýká podvědomě a s nimiž si nedokáže poradit vědomě. Sny byly poháněny přáními člověka. Freud věřil, že analýzou svých snů a vzpomínek jim můžeme porozumět, což může podvědomě ovlivnit naše současné chování a pocity.

Freudovy teorie byly nepochybně ovlivněny dalšími vědeckými objevy jeho doby. Chápání člověka jako progresivního prvku živočišné říše Charlesem Darwinem jistě ovlivnilo Freudovo zkoumání lidského chování. Navíc formulace nového principu vědce Hermanna von Helmholtze, podle něhož je energie v jakémkoli fyzikálním systému vždy konstantní, ovlivnila Freudovo vědecké zkoumání lidské mysli. Freudovo dílo bylo nadšeně vychvalováno i ostře kritizováno, ale nikdo neovlivnil vědu o psychologii tak intenzivně jako Sigmund Freud.

Velká úcta, které se Freudovým teoriím později dostalo, se po několik let nedostavila. Většina jeho současníků měla pocit, že jeho důraz na sexualitu je buď skandální, nebo přehnaný. V roce 1909 byl pozván, aby přednesl sérii přednášek ve Spojených státech; teprve po následném vydání knihy Pět přednášek o psychoanalýze (1916) jeho věhlas exponenciálně vzrostl.

Knihy

Freud vydal řadu významných prací o psychoanalýze. Mezi nejvlivnější patří:

„Studie o hysterii“ (1895)

Freud a Breuer v této knize publikovali své teorie a poznatky, které pojednávaly o jejich teorii, že konfrontací s traumatem z pacientovy minulosti může psychoanalytik pomoci pacientovi zbavit se neuróz.

„Výklad snů“ (1900)

V roce 1900, po vážném období sebeanalýzy, Freud publikoval dílo, které se stalo jeho nejdůležitějším a určujícím, v němž tvrdí, že analýza snů může poskytnout vhled do fungování nevědomé mysli. Kniha byla a zůstává kontroverzní a přináší taková témata, jako je Oidipův komplex. Mnozí psychologové tvrdí, že toto dílo stálo u zrodu moderního vědeckého myšlení o mysli a oborů psychologie, psychiatrie a psychoanalýzy.

„Psychopatologie každodenního života“ (1901)

Tato kniha stála u zrodu takzvaného „freudovského skluzu“ – psychologického významu nesprávného používání slov v každodenním psaní a řeči a zapomínání jmen a slov. Tyto skluzy, jak vysvětloval na řadě příkladů, odhalují naše vnitřní touhy, úzkosti a fantazie.

„Tři eseje o teorii sexuality“ (1905)

Ačkoli bez sexu nikdo nezemře, celé lidstvo by bez něj zemřelo – tak pohání sex lidské pudy, domníval se Freud. V tomto díle zkoumá sexuální vývoj a vztah mezi sexem a sociálním chováním, aniž by uplatnil svůj kontroverzní Oidipův komplex.

Žena a děti

V roce 1882 se Freud zasnoubil s Martou Bernaysovou. Manželé měli šest dětí – nejmladší z nich, Anna Freudová, se sama stala významnou psychoanalytičkou.

Smrt

Freud v roce 1938 uprchl z Rakouska před nacisty a 23. září 1939 zemřel v Anglii ve věku 83 let sebevraždou. Po dlouhém a bolestivém boji s rakovinou dutiny ústní si od svého lékaře vyžádal smrtelnou dávku morfia.

Podívejte se na film „Sigmund Freud: Analýza mysli“ na HISTORY Vault

editorial-promo-700x200-SVOD-hvault-topics-biography

.