Articles

RIP, mistr jazzové kytary Vic Juris

Vic Juris, jazzový kytarista s ohromujícími schopnostmi, známý především díky svému 23letému působení v kapele Davida Liebmana, zemřel v úterý ráno, jak napsal na své stránce na Facebooku jeho přítel a kolega kytarista Dave Stryker.

Jurisovi z New Jersey bylo 66 let. Před šesti měsíci mu byla po nevysvětlitelné únavě na koncertech diagnostikována metastazující rakovina jater. Brzy poté byla spuštěna kampaň na GoFundMe, která od fanoušků a přátel vybrala více než 110 000 dolarů na pokrytí jeho léčby a životních nákladů.

Juris hrál v Ottawě v roce 2008 s Liebmanovou skupinou v dnes již zavřeném Cafe Paradiso na Bank Street a toto vystoupení vedlo k dalším koncertům a vystoupením zde s ottawskými hudebníky Johnem Geggiem a Roddym Elliasem.

V roce 2009 před svým koncertem v National Arts Centre Fourth Stage Juris Geggiemu řekl: „Jsem rád, že jsem ho viděl: „Spousta lidí zná kytaristy jako John Scofield, John Abercrombie, Pat Metheny, Bill Frisell a Kurt Rosenwinkel,“ říká Geggie. „Mám pocit, že Vic by se měl k tomuto exkluzivnímu seznamu přidat.“

Příběh pokračuje níže

Tato reklama se ještě nenačetla, ale váš článek pokračuje níže.

Geggie řekl, že Jurisovo hraní v Paradisu s Liebmanem ho úplně odrovnalo. „Plynulá lyrika, jemné frázování, poutavé harmonie, způsob, jakým používal pedály i klasickou kytaru. Bylo to pro mě zjevení.“

Juris, který byl stejně skromný a přízemní jako talentovaný, to v roce 2009 jednoduše řekl těmto novinám: „Hrál jsem skoro s každým, s kým jsem chtěl hrát, což je opravdu dobrá věc. A víte, v popředí není místo pro každého.“

Jurisovi vrstevníci si ho nesmírně vážili. Zesnulý John Abercrombie ho nazval „největším … nikde není lepší“. Metheny připisoval Jurisovi zásluhy za to, že „vynalezl nové způsoby přemýšlení o jazzu, harmonicky i melodicky“. Frisell ho označil za „totální monstrum“.

Na Jurisově stránce na Facebooku Stryker napsal: „S lítostí oznamuji, že Vic Juris dnes ráno zemřel. Vic bude žít dál prostřednictvím své hudby, jako krásný člověk a prostřednictvím mnoha svých studentů.“ Zde jsou Stryker (vlevo) a Juris (vpravo), jak před několika lety hrají duet:

Omlouváme se, ale toto video se nepodařilo načíst.
Zkuste obnovit prohlížeč nebo
klepněte sem a podívejte se na další videa od našeho týmu.

Příběh pokračuje níže

Tato reklama se ještě nenačetla, ale váš článek pokračuje níže.

Geggie říká, že se rozhodl pozvat Jurise do své série poté, co loni v dubnu slyšel kytaristu vystupovat jako součást dynamického kvarteta saxofonisty Davea Liebmana v Café Paradiso. „Celá kapela byla ohromující… pro spoustu lidí to byla událost, která jim změnila život,“ říká baskytarista.

Když můj bývalý kolega Doug Fischer v roce 2009 dělal s Jurisem rozhovor, položil kytaristovi otázku, že jeho stylová všestrannost a rozsah mu brání získat profil jeho slavnějších současníků.

Juris odpověděl: „Nevím, jestli je to pravda: „Vždycky mě zajímaly všechny druhy hudby a styly. Rád překračuji hranice.“

Měl jsem s Jurisem jen několik velmi příjemných rozhovorů a tuto výměnu názorů na začátku roku 2009 na záznamu:

V: Jaký je rozdíl mezi dobrou a špatnou hudbou?“
O: To, o čem se rozhodnu, že se mi líbí, a to, o čem se rozhodnu, že se mi nelíbí. Ve svém životě se nacházím v bodě, kdy se mi buď něco líbí, nebo nelíbí. A to se může stát z různých důvodů, ale buď tam nějaká souvislost je, nebo není. Jestli je to dobře, nebo špatně, záleží opravdu na každém jednotlivci. To určuje posluchač.
Otázka: Kdybyste mohl povečeřet s jakoukoli jazzovou osobností, ať už žijící nebo mrtvou, kdo by to byl a proč? Vždycky to byl můj nejoblíbenější kytarista. Myslím, že by to byl zajímavý člověk, se kterým bych si mohl vyrazit, strávit s ním nějaký čas, popovídat si a možná si i trochu zajamovat. Nejspíš by mi dal lekci.
Otázka: Na čem v současné době nejvíc pracuješ?“
O: Pracuji s učitelem v Bostonu, který se jmenuje Charlie Banacos. Pracujeme na nejrůznějších harmonických a rytmických výzvách. Trvá to už několik let. Je to tam známý učitel. Děláme to korespondenčně. Posílá mi noty. Posíláme si tam a zpátky kazety. Asi je to staromódní, ale kazety jsou tak jednoduchý formát.
Příběh pokračuje níže

Tato reklama se ještě nenačetla, ale váš článek pokračuje níže.

Otázka: Jaké jsou vaše tři nahrávky z opuštěného ostrova?“
1) The Beatles, Rubber Soul. Desetiletí za desetiletím se k ní stále vracím. Písničky na té desce jsou prostě neuvěřitelné. Pro Beatles to byl tak trochu odklon. Hráli více akusticky a všechno je to tak fantastické.
2) Jimmy Smith a Wes Montgomery, Dynamic Duo. To je prostě klasika. Čirá radost.
3) Balady Johna Coltranea. Je to bible pro hraní balad. Pořád tam chodím pro inspiraci. Nikdy to nezní staře.
Otázka: Kdybys nebyl hudebníkem, co myslíš, že bys dělal?“
Otázka: Ach, asi fotografování. Nedělám to tak často, jak bych chtěl, ale vždycky to bylo něco, čemu jsem se chtěl věnovat, v čem jsem se chtěl zlepšit.

Juris se narodil jako Victor Jurusz v Jersey City ve státě New Jersey a na kytaru začal hrát počátkem 60. let poté, co poslouchal otcovy desky Chucka Berryho a Howlin‘ Wolfa. Brzy ho pohltila rocková exploze, zejména britská invaze, a jako mnoho teenagerů té doby hrál v rockových kapelách. Mezi své nejoblíbenější skladby řadil písně Beatles.

Na počátku 70. let získal angažmá u jazzového varhaníka s bopovými kořeny Dona Pattersona, což vedlo ke spolupráci s Jimmym Smithem, Wild Billem Davisem a nakonec k pravidelnému působení v kapelách Phila Woodse, Dizzyho Gillespieho a Chica Hamiltona.

V polovině 70. let žongloval s jazzem a fusion, vystupoval s Barrym Milesem a Ericem Klossem a poprvé se setkal s Liebmanem, který se rovněž věnoval fusion.

V polovině 80. let Juris působil rok v kytarovém duu s Larrym Coryellem a později se spojil s mladým cikánským kytarovým improvizátorem Birélim Lagrenem, se kterým absolvoval evropské turné a nahrávku. Kromě mnoha dalších projektů byl členem Gary Peacock Quartetu a hudebním ředitelem kytarového kvintetu věnovaného hudbě Charlese Minguse.

Příběh pokračuje níže

Tato reklama se ještě nenačetla, ale váš článek pokračuje níže.

K Liebmanově kapele se připojil v roce 1991 a vyučoval na univerzitách Rutgers a Lehigh.

Na Facebooku Liebman ve středu ráno napsal:

: „Nikdo nebyl opravdovější než Vic jako člověk i jako hudebník. Jeho smysl pro humor, upřímnost, milá povaha a hudební schopnosti byly legendární. Vic byl ‚milý chlapík‘ v pravém slova smyslu klišé, vždy připravený podat pomocnou ruku.“

„Byl jsem svědkem na svatbě Kate a Vica, zatímco on se mnou třiadvacet let jezdil po světě a prezentoval naši hudbu. Byl to ten nejpracovitější člověk, jakého jsem kdy poznal, na zkoušky si nosil magnetofon a prosil mě, abych hlasy ještě několikrát přehrál na klavír, aby se ujistil, že jim rozumí. Pak si ji vzal domů, aby ji procvičil. Obětavost nad rámec normy.“

Omlouváme se, ale toto video se nenačetlo.
Zkuste obnovit prohlížeč nebo
klepněte sem a podívejte se na další videa od našeho týmu.

Příběh pokračuje níže

Tato reklama se zatím nenačetla, ale váš článek pokračuje níže.

Omlouváme se, ale toto video se nepodařilo načíst.
Zkuste obnovit prohlížeč nebo
klepněte sem a podívejte se na další videa od našeho týmu.

Příběh pokračuje níže

Tato reklama se zatím nenačetla, ale váš článek pokračuje níže.

Omlouváme se, ale toto video se nenačetlo.
Zkuste obnovit prohlížeč nebo
klepněte sem a podívejte se na další videa od našeho týmu.

Příběh pokračuje níže

Tato reklama se ještě nenačetla, ale váš článek pokračuje níže.

Juris navzdory rakovině nadále koncertoval a několik dní před Vánocemi vystoupil se svým triem v newyorském Zinc Baru. Na Štědrý den zveřejnil svou fotografii s dárkem, který mu věnovala jeho žena, zpěvačka Kate Baker – samozřejmě krásnou kytaru – a napsal: “ Byl jsem obdarován ohromnou podporou z vaší strany, když jsem pokračoval v boji se zlým obrem. On mě nedostane!“

Dvě nahrávky, které Juris nedávno natočil, ještě nebyly vydány, uvedla publicistka Lydia Liebman, která je dcerou Davea Liebmana. Budou vydány v roce 2020, řekla.

Rest in peace, Vic Juris.