Pánev Witwatersrand v Jihoafrické republice je již více než 100 let středem zájmu těžby zlata a předmětem stovek výzkumů, především sedimentologických a metalogenetických a v poslední době i geofyzikálních a geochronologických. Překvapivě nebyl plně prozkoumán strukturní charakter celé pánve, přestože byly navrženy metalogenní modely zlata, které považují strukturní architektury za kanály pro mobilizaci zlata a/nebo místa depozice (tj. modifikované placerové a hydrotermální modely). Tyto modely, které mají polarizovaný pohled na zdroj zlata (placer versus metamorfní nebo hydrotermální zdroj), předpokládají základní strukturní charakter pánve a strukturní vztahy mezi ložisky zlata, ale tyto předpoklady nebyly nikdy testovány prostřednictvím vyhodnocení existujícího souboru strukturních dat.

V návaznosti na to jsou shrnuty a vyhodnoceny publikované údaje o strukturním charakteru zlatých polí Free State (Welkom), Klerksdorp, West Wits Line, West Rand, Central Rand, East Rand a South Rand s cílem hledat podobnosti a/nebo korelace pro celou pánev, které by podpořily tektonické modely pro Witwatersrandskou pánev a vysvětlily její metalogenní charakter. Bohužel se ukázalo, že rozsáhlá publikovaná historická databáze (>90 let) je poměrně omezená, pokud jde o geometrické, kinematické a/nebo relativní chronologické detaily, ale musí být vyhodnocena na základě pokročilého porozumění zemským procesům, tektonice a přístupu strukturní geologie. Soubor dat je z velké části spíše kvalitativní než kvantitativní, ale je užitečný pro stanovení širokých tektonických trendů vzniku a tektonického vývoje pro Witwatersrandskou pánev. Naznačuje, že dvě deformační události (události Umzawami a Ukubambana) znamenají konec ukládání ve Witwatersrandské, respektive Transvaalské pánvi, s rozvojem pásem ohybů a tahů v době přibližně 2,7 a 2,2-2,0 Ga a lze je korelovat se superkontinentálními cykly. Mezidobí (tj. 2,7-2,2 Ga) bylo charakterizováno nejméně 4 pánevotvornými událostmi, které vyvrcholily ukládáním vulkanicko-sedimentárních sekvencí skupiny Klipriviersberg a sedimentárních sekvencí skupin Platberg, Chuniespoort a Pretoria. Vytvoření pánve bylo usnadněno reaktivací struktur vzniklých během události Umzawami (nebo starších) jako napájecí hráze, normálně-listrické zlomy nebo růstové zlomy.

.