To opravdu záleží na psovi, ale pravděpodobně minimálně v roce věku. Mám dva sourozence, kterým je 1 rok a 9 měsíců. Pejsek je mírný, málo energický pes. Taky je obrovský a klaustrofobický, a když dorostl do plné velikosti, zdálo se, že je v kleci nešťastný. Od jeho 1 roku ho necháváme stále častěji na volno a teď už je úplně volný.

Jeho sestra je naopak vysoce energetická a velmi chytrá (tj. snadno se nudí), a když ji necháme bez dozoru, tak se do něčeho pustí. Dokonce i když jsme doma, někdy ukradne náhodné věci, odnese je ven a rozkouše je. (Před pár měsíci to byly barvy našeho dítěte! „Proč máš zelené tlapky?!“) V noci se jí daří lépe, takže občas spí v našem pokoji místo ve své bedně ve vedlejší místnosti, ale je prostě bezpečnější ji zavřít.

Mám také roční štěně, které rozhodně patří do kategorie problémových, takže bude ještě hodnou chvíli v kleci.

Takže pro nás to vůbec není problém učení na nočník. Je to prevence ničení.

Teď už je to dobré, ale naše starší holčička při zavírání do klece hodně štěkala. Zkuste malou naučit, aby byla v bedně potichu. Já jsem ji zavírala do bedny, seděla u ní s pamlsky a dávala jí pamlsky, když byla potichu. Nejprve jen za pár vteřin ticha, pak prodlužujte dobu, po kterou musí být potichu, aby dostala pamlsek. Přidejte signál – mým psům se nejlépe daří, když používám jak slovní, tak ruční signál, například řekněte „Pšššt“ a přiložte si prst ke rtům. Možná budete chtít použít klikr. Stálo to hodně úsilí, ale nakonec jsme toho dosáhli. Teď už ráda chodí do přepravky a dostává za to pamlsek.

Je těžší vypořádat se s separační úzkostí a s tou nemám moc zkušeností. Ale pokud ji naučíte být potichu, než odejdete, a donutíte ji být potichu, než ji pustíte ven, mohlo by to pomoci. Bude to chtít čas, buď trpělivá a důsledná!

.