Co dělá mozek tam, kde „v hlavě“ slyšíme slova, ale není tam žádný zvuk?“

Nehodlám se pouštět do králičí nory operacionalizace pojmu „myšlenky“, ale studuji smyslové systémy, takže se pokusím odpovědět na druhou otázku.

To, co vnímáte, je vlastně nejlepší odhad vašeho mozku o tom, co ve světě existuje, vzhledem k řídkým a zašuměným signálům z očí, uší, kůže atd. Smyslové vstupy se z velké části skládají ze dvou základních složek: frekvence (jak často buňky „střílejí“) a chemie (které neurotransmitery se uvolňují). Smyslové systémy v mozku tyto dvě složky zpracovávají a na základě těchto signálů vytvářejí subjektivní prožitek. Je důležité si uvědomit, že to, co vnímáte, je libovolný výmysl – pohodlné rozhraní, které vám poskytuje dostatečně dobrý model toho, co v prostředí pravděpodobně existuje.

Dobrou metaforou je počítač. Když načítáte obraz na monitoru, skutečné pole světla vycházející z obrazovky je jen libovolný, ale pohodlný způsob reprezentace toho, co se skutečně děje v hardwaru počítače.

Rozšiřme tedy toto chápání smyslových systémů na podmínky, kdy neexistuje žádný vstup. Jistě existuje síť neuronů, které vstup zpracovávají a vytvářejí subjektivní prožitek. Tyto sítě existují, i když nedostáváme smyslový vstup. Takže když „slyšíme v hlavě slova“, aktivujeme právě tu část sítě, která je zodpovědná za generování subjektivního prožitku zvuku. Proto nám některé drogy způsobují halucinace. Zavádějí poměr chemických látek, které jsou spojeny se smyslovou excitací. Náš mozek prostě interpretuje chemicky navozenou neuronovou aktivitu jako aktivitu vyvolanou smyslovými orgány a podle toho generuje subjektivní zážitek.

Zajímavé je, že pouhá představa pohybujícího se předmětu způsobí aktivaci neuronů v oblastech mozku citlivých na pohyb, jako bychom skutečně dostávali zrakový vstup. Když si něco představujeme, spoléháme se místo na vstupy ze smyslových orgánů na paměťový systém. Jinými slovy, když slyšíte zvuk „v hlavě“, je to, jako by váš hipokampus (a další oblasti v paměťových a frontálních sítích) fungoval jako vaše uši.

Omlouvám se za zdlouhavé vysvětlení. Je to otázka, která dala vzniknout celým oborům studia, takže je samozřejmě těžké ji zestručnit do několika odstavců :). A omlouvám se vědcům, kteří se rozplývají, když někdo řekne „náš mozek interpretuje“ nebo „mozek hádá“. Složitost toho, co se v mozku skutečně děje, když řekneme, že něco „interpretuje“, se vymyká našemu chápání a nepřispívá k obecnému rozšíření znalostí mezi lidi, kteří nejsou neurovědci.

Doufám, že to pomůže.