Růžový mrak v poledne zobrazený přes polarizační filtr Dougem Zubenelem v Kansasu.
„Předminulou noc tudy prošla velká squall line a včera byla atmosféra velmi, velmi čistá. Se sluncem téměř nad hlavou moje polarizační sluneční brýle zvýraznily zčervenání atmosféry viditelné ve vzdálené bouřce oproti oblakům Cumulus humilis vzdáleným jen míli nebo dvě. Bez polarizace nebyl rozdíl tak výrazný.“ Obrázek ©Doug Zubenel, zobrazeno se svolením autora.
Proč růžová? Bouřkové mraky jsou velmi husté a husté mraky nemají žádnou vlastní barvu. Světelné paprsky jsou mnohonásobně rozptýleny jejich vodními kapkami, a tak je závislost úhlového rozptylu na vlnové délce, která u velmi řídkých mraků dává vzniknout iridescenci nebo barvám koróny, zprůměrována. Barvy hustých mraků vyplývají pouze z barev světla, které na ně dopadá, ať už jde o červené barvy západu slunce, modré barvy letní oblohy nebo zelené a zemité barvy odražené od země.
Růžové barvy tohoto mraku vznikly dvěma efekty. Za prvé, sluneční světlo rozptýlené mrakem směrem k našim očím je opět rozptýleno molekulami vzduchu. Modré a zelené barvy s kratší vlnovou délkou se rozptylují mimo přímý zorný úhel více než červené, což způsobuje zčervenání světla mraku. Stejný efekt má i zčervenání slunce při západu. Druhý efekt spočívá v tom, že vzduch také přednostně rozptyluje modré světlo směrem k nám, tomu se říká „světlo vzduchu“. To je příčinou modré oblohy a částečně i modré barvy vzdálených hor. Vzdušné světlo je polarizované, a proto jeho intenzita závisí na nastavení polarizačního filtru fotoaparátu. Tyto dva efekty působí společně a vytvářejí růžovou barvu.