Nedávat si věci do ucha je dobré pravidlo. To se týká i Q-tipů, nástrojů na odstraňování vosku a ušních svíček – které, jak víme, technicky do zvukovodu nepatří, ale mohou uvolňovat vosk, který tam patří. Ušní svíčky to mimochodem nedělají.

Americká akademie otolaryngologie radí, abyste tam nestrkali nic menšího než loket, pokud nechcete riskovat ztrátu sluchu nebo perforaci ušního bubínku. Ačkoli se můžeme jen dohadovat, jak přesně bychom tam dostali něco většího.

Méně známým vedlejším účinkem strkání věcí do ucha je automatický kašlací reflex – přezdívaný „Arnoldův ušní kašlací reflex“ podle muže, který ho jako první popsal, Friedricha Arnolda, německého učence z 19. století.

Takže, co přesně má váš zvukovod společného s kašlem?

Všechno to souvisí s vaším bloudivým nervem – dlouhým nervem, který se táhne od mozku až k trupu a cestou se spojuje se srdcem, plícemi a dalšími orgány. Dotýká se horní části ucha, pomáhá ovládat hrtan a zasahuje do žaludku a dolní části střev. Příhodně, stejně jako slovo „vagabund“, vychází jeho název z latinského výrazu pro „toulavý“.

Vagusní nerv vykonává nejrůznější základní funkce, které vám umožňují každodenní život, od mluvení přes jídlo až po dýchání a močení – a ano, ovládá i váš kašlací reflex.

Zvláštní část, která zasahuje do zvukovodu, se nazývá Arnoldův nerv a je zodpovědná za zpracování hmatu. Pokud si cokoli najde cestu do vašeho ucha – ať už je to Q-tip nebo ztracený šváb – stimuluje to Arnoldův nerv.

Bizarní je, že tato stimulace může také způsobit, že na pokyn zakašlete. To je příklad biologické závady nebo záměny. Mozek se zmýlí a splete si kontakt v uchu s něčím v krku, což vás přiměje ke kašli v mylné snaze odstranit dráždivou látku.

„Arnoldův nerv je nerv, který může přenášet dotykový vjem ze zvukovodu do mozku, protože je však nerv spojen s nervem, který vede do krku, mozek nemusí vědět, odkud vjem přichází, a interpretuje vjem jako něco v krku, co je třeba vykašlat,“ řekl doktor Erich Voigt, otolaryngolog z NYU Langone Health, pro IFLScience.

Funguje to i obráceně.

„Stejně tak podráždění v krku, jako je virový vřed nebo rakovinný nádor, může být pociťováno jako bolest v uchu, protože glosofaryngeální nerv vyšle tyto vjemy zpět do mozku, ale mozek neví, odkud vjem pochází, a interpretuje to jako bolest v uchu,“ pokračoval Voigt.

„U lidí, kteří si ke mně přišli stěžovat na bolest v uchu jako prezentační příznak, jsem našel rakovinu hluboké báze jazyka a krku. Když jsem vyšetřil ucho, bylo normální, tak jsem laryngoskopem vyšetřil spodinu jazyka a hrdla a našel tam rakovinu.“

Zpět k reflexu kašle na ucho. Přesná síla tlaku potřebná k vyvolání této reakce se u jednotlivých lidí liší.

„Kašlací reflex může být u některých lidí vyvolán velmi snadno lehkou dotykovou stimulací, zatímco u jiných může být vyvolán pouze hlubokým pevným tlakem nebo dotykem,“ uvedl Voigt.

Výzkumníci tento poněkud zvláštní jev testovali ve studii z roku 2017 tak, že dospělým a dětem s chronickým kašlem i bez něj lechtali vnější zvukovod pomocí Q-tipů. Stimulace vyvolala Arnoldův ušní kašlací reflex u 25 % dospělých a 3 % dětí s chronickým kašlem. Avšak pouze u 2 procent dospělých a dětí bez chronického kašle.

Výsledky této studie naznačují, že Arnoldův ušně-kašlací reflex je možný, ale není nijak zvlášť častý u lidí bez chronického kašle. Vědci se domnívají, že to souvisí se stavem, který způsobuje přecitlivělost bloudivého nervu (syndrom přecitlivělosti na kašel, CHS), který může být získán virovou infekcí dýchacích cest nebo něčím v životním prostředí.

Je to stále velmi vzácná příčina chronického kašle, ale stále více důkazů naznačuje, že chronický i idiopatický kašel může v mnoha případech souviset s poškozením v úsecích bloudivého nervu. Například jedním z častých vedlejších účinků stimulace bloudivého nervu, léčby epilepsie, je kašel. Navíc existuje důvod se domnívat, že zvuk a způsob kašle se může lišit v závislosti na tom, kde přesně je toto poškození.

Všechno to ukazuje, že tělo je propojeno překvapivými způsoby. A to natolik, že zdánlivě nesouvisející událost v uchu vás může (některé) přivést k záchvatům kašle.