„Prázdný list papíru.“ -Nobelovou cenou oceněný spisovatel Ernest Hemingway na otázku o nejděsivější věci, se kterou se kdy setkal

Především je důležité si uvědomit, že i když může být neformální nebo nevědomý a může se mírně lišit v závislosti na úkolu psaní, pravděpodobně už nějaký proces psaní používáte a pravděpodobně vypadá nějak takto:

1. Máte nepříjemný pocit v žaludku, když vám profesor oznámí zadání písemné práce.
2. Přečtete si pokyny a s obavami si vyberete téma, přičemž provedete analýzu nákladů a přínosů mezi tím, co se vám bude psát nejsnáze, co pro vás bude nejzajímavější a co vám přinese nejlepší známku za co nejméně času.
3. Provedete brainstorming a uděláte si pár poznámek.
4. Vytvoříte si velmi hrubou, minimální osnovu, ať už na papíře, nebo jen v hlavě.
5. Začínáte bolestný boj při psaní samotné práce, trápíte se nad větami a děláte si starosti nejen s tím, jaké myšlenky zapsat, ale také jak je říct nejen gramaticky správně, ale dokonce elegantně.
6. Jelikož se to často děje večer (nebo ráno) před odevzdáním úkolu, uděláte si krátkou přestávku a pak si práci znovu přečtete, opravíte všechny pravopisné nebo gramatické chyby, kterých si všimnete, a možná přepíšete nebo přidáte jednu či dvě věty.
7. Práci odevzdáte s pocitem strachu, který máte stále v žaludku, a možná s nejasným – nebo velmi zřetelným – pocitem, že jste ji mohli napsat lépe, ačkoli si nejste jisti jak.

Takže existuje několik důležitých důvodů, proč používat formální proces psaní:

1. Důležité je, abyste se při psaní písemné práce cítili dobře. Snížení úzkosti a stresu.

Pokud budete vědět, že máte k dispozici řadu samostatných kroků, kterými se můžete řídit a které děsivý úkol „PSÁT“ rozdělí na zvládnutelné části, budete při psaní pociťovat mnohem méně úzkosti a boje. Pokud jste například již důkladně vygenerovali nápady (krok 1) a poté je dobře uspořádali (krok 2) do logické osnovy, bude skutečné psaní prvního návrhu mnohem snazší.

2. Zvýšení kvality.

Soustředíte-li se na každý jednotlivý krok zvlášť, můžete každý z nich provést lépe, čímž zvýšíte konečnou kvalitu svého konečného produktu. Součet bude větší než jednotlivé části. (A snížení vaší úzkosti může kvalitě také jen pomoci, že? Nebo si možná myslíte, že určitá úzkost je dobrá; znamená to, že vám na tom přece jen záleží, a možná v sobě vidíte člověka, který pod tlakem podává lepší výkony. Nebojte se, vaše úzkost při psaní pravděpodobně nikdy úplně nezmizí; chceme ji jen udržet na zvládnutelné a méně brzdící úrovni).

3. Zjistěte více.

Studenti a další autoři často přemýšlejí o psaní hlavně ve smyslu vytvoření produktu pro čtenáře, který ukazuje, co už víte nebo čemu věříte. Samotné psaní však je – nebo může být, pokud se k němu přistupuje správným způsobem – pro pisatele aktem přemýšlení, učení a objevování. Jak?