Téměř všichni souhlasí s tím, že psaní SMS a řízení je nebezpečné. Většina lidí to přesto dělá.

V novém průzkumu 98 % řidičů, kteří vlastní mobilní telefon a pravidelně posílají textové zprávy, uvedlo, že si jsou vědomi nebezpečí, přesto se tři čtvrtiny z nich přiznaly k psaní textových zpráv za jízdy, přestože to v některých státech zakazují zákony. Dvě třetiny z nich uvedly, že četly textové zprávy, když zastavily na červenou nebo na stopce, a více než čtvrtina uvedla, že posílala textové zprávy za jízdy.

Více než čtvrtina řidičů, kteří psali textové zprávy, se domnívala, že „mohou snadno dělat několik věcí najednou, a to i za jízdy.“

Telefonický průzkum mezi 1004 dospělými Američany zveřejnila ve středu společnost AT&T Inc. v rámci kampaně proti psaní textových zpráv za jízdy. Společnost AT&T průzkum navrhla společně s Davidem Greenfieldem, zakladatelem Centra pro závislost na internetu a technologiích a profesorem na Lékařské fakultě Connecticutské univerzity.

Průzkum vyšel v době, kdy společnost AT&T rozšířila dostupnost bezplatné aplikace, která umlčuje upozornění na textové zprávy a automaticky se aktivuje, pokud se člověk pohybuje rychlostí 15 mil za hodinu nebo vyšší. (Cestující ji mohou vypnout.) Aplikace DriveMode přichází na telefony iPhone poté, co byla dříve dostupná na telefonech Android a BlackBerry pouze pro uživatele AT&T. Verze pro iPhone bude dostupná i pro zákazníky konkurenčních operátorů, ale některé funkce budou fungovat pouze na zařízeních AT&T.

Květnová studie se týkala majitelů mobilních telefonů ve věku 16 až 65 let, kteří řídí téměř každý den a alespoň jednou denně píší textové zprávy. Jeho výběrová chyba činí plus minus 3,1 procentního bodu. Výzkumníci prováděli průzkum s lidmi, kteří používají mobilní telefony, a je možné, že ti, kteří by se ozvali na pevné lince, by mohli mít jiné postoje.

Greenfield uvedl, že průzkum je nejnovějším, který ukazuje rozpor mezi postoji a chováním lidí.

Zjistil širokou škálu důvodů, proč řidiči píší textové zprávy. Čtyřicet tři procent řidičů píšících textové zprávy uvedlo, že chtějí „zůstat ve spojení“ s přáteli, rodinou a prací. Téměř třetina to dělala ze zvyku.

Mezi další důvody psaní textových zpráv a řízení:

– Dvacet osm procent uvedlo, že se obává, že zmeškají něco důležitého, pokud hned nezkontrolují svůj telefon.

– Více než čtvrtina se domnívá, že psaní textových zpráv nemá vliv na jejich výkon při řízení, a stejně tolik lidí uvedlo, že se domnívají, že od nich ostatní očekávají, že budou na textové zprávy reagovat „hned“.“

– Pouze 6 % respondentů odpovědělo, že jsou na psaní textových zpráv „závislí“, ačkoli 14 % přiznalo, že jsou „znepokojeni“, pokud na textovou zprávu neodpoví hned, a 17 % pociťuje „pocit uspokojení“, když si mohou textovou zprávu přečíst nebo na ni odpovědět.

Reggie Shawovi bylo v roce 2006 19 let, když při psaní textových zpráv způsobil dopravní nehodu, při níž zemřeli dva lidé. Dnes vystupuje proti psaní textových zpráv za volantem.

„Je to něco, s čím bojuji každý den,“ řekl. „Vím, že musím jít ven a mluvit o tom s ostatními. Nechci, aby ostatní udělali stejnou chybu jako já.“

Shaw si nepamatuje, o čem psal těsně před nehodou. Tehdy řekl, že „být na telefonu, když řídím, bylo něco, co jsem dělal pořád. Bylo to pro mě prostě řízení. Asi se tomu dá říkat neznalost, ale nikdy jsem nepochopil, že je to nebezpečné. Jak bych mohl telefonováním způsobit dopravní nehodu?“

Dnes má telefon při řízení vypnutý. Říká, že za posledních osm let od nehody se mu nestalo, že by mu někdo zavolal nebo poslal textovou zprávu, která by byla tak důležitá, že by nepočkala, až zastaví auto.

Greenfield, který se zabývá vlivem digitálních technologií na mozek, rád nazývá chytré telefony „nejmenšími hracími automaty na světě“, protože ovlivňují mozek podobně jako hazardní hry nebo drogy. Hladina dopaminu se zvyšuje, když očekáváte zprávy, a to vede k vyšší míře potěšení. Získávání žádoucích zpráv může hladinu dopaminu dále zvyšovat.

Ačkoli všechna rozptýlení mohou být nebezpečná, velká pozornost se podle Greenfielda soustředí na psaní textových zpráv a řízení, protože „to probíhá průběžně a protože to má předvídavý aspekt.“

Greenfield řekl, že lidé by neměli při řízení vůbec používat telefon, ale uznává, že to nemusí být reálné. Aplikace, osvěta a zákony, které zakazují psaní textových zpráv za jízdy, podle něj pomohou změnit chování lidí, stejně jako zákony proti řízení pod vlivem alkoholu a osvětové kampaně v posledních desetiletích snížily počet řidičů pod vlivem alkoholu.