Stejně jako hlad a žízeň je i spánek základní biologickou potřebou, kterou nemůžeme ignorovat. Ve skutečnosti, když ho nemáme dostatek, naše tělo nás nakonec donutí ztracený spánek dohnat. Proč však spíme, zůstává záhadou – a jednou z největších nezodpovězených otázek v psychologii.

Nedávno však výsledky studií spánku u lidí a zvířat začaly vést k některým slibným vysvětlením. Vědci zjišťují, že spánek může pomáhat miminkům naučit se rozmístění vlastních končetin („Spát, spíš škubat“), může pomáhat dospělým fixovat v mozku nové vzpomínky („Vyspíme se na to“), může dávat mozku čas na doplnění energetických zásob („Mozku, uzdrav se“) nebo mu může umožnit zotavit se z učení, které provádí během dne („Divoké poznatky o spánku zvířat“). Nebo – což je možná nejpravděpodobnější – spánek může dělat nějakou kombinaci všech těchto věcí.

I když zatím nepanuje shoda, vědci začínají přicházet na to, co se vlastně děje během této klamavě pasivní třetiny našeho života.