Proč nepiju: Odpovědi pro střízlivé zvědavce – The Lemon Tribe
Nejčastější otázky, které dostávám v souvislosti s nepitím
Chybí vám to?
Většinou mi to vůbec nechybí. Jakmile jsem přestal pít, uvědomil jsem si, jak moc jsem byl závislý na alkoholu jako na berličce, ke které jsem se obracel, když jsem se necítil sebevědomě nebo jsem chtěl otupit své emoce či jsem cítil potřebu zapadnout. Bez něj jako špatně nastaveného nástroje, jak se s těmito pocity vypořádat, jsem se vlastně musela vypořádat s pocity! A je to těžké, ale opravdu jsem neměla na výběr. Musela jsem prozkoumat, proč si nejsem jistá ve společenských situacích bez pití v ruce a jak zvládat těžké dny, úzkosti a deprese bez pití, které by přehlušilo spirálu v mé hlavě.
V mnoha ohledech jsem vděčný, že nepiju, protože mě to vyzvalo k hlubšímu zkoumání mého duševního stavu a o to méně mi to chybí.
Občas by bylo skvělé dát si skleničku vína na vinici při ochutnávce nebo trochu rumu na dovolené kvůli chuti a zážitkům, ale následky pro mě nestojí za ty plusy, takže panenská Pina Colada je to!
Cítíte tlak na pití?“
To je tak těžká a mnohovrstevnatá otázka. Necítím vůbec žádný tlak od svých přátel, abych pil. Myslím, že na začátku jsem na sebe vyvíjel velký tlak, abych se na večírcích stále podobal svému opilému já a snažil se být tím člověkem bez alkoholu, a to bylo vyčerpávající a připadal jsem si opravdu neautentický. Na začátku jsem se hodně obával, že jsem „trapný“, protože jsem byl v noci unavený nebo jsem opustil bar v 1AM místo 2 a někteří přátelé odpadli, protože s tím nebyli v pořádku, ale ti praví, které chci v mém životě, zůstali. Takže v tomto směru to pro ně bylo něco jako lakmusový papírek.
Nejtěžší je pro mě nepít vlastně v pracovním prostoru. Pracovní situace mohou být opravdu divné, když je do toho zapojen alkohol, a v mém posledním zaměstnání jsem byl v příliš mnoha scénářích, kdy příliš opilý spolupracovník udělal nebo řekl něco, co by mě neovlivnilo, kdybych byl také černý, ale opravdu mě dostalo do těžké morální situace, když jsem střízlivý.
Všiml jsem si, že na pracovišti je happy hour odměnou na konci dne a rychlá konzumace alkoholu na výjezdech a vycházkách je jakýmsi radostným kolektivním zážitkem, kterého se tak docela nemohu účastnit. Spolupracovníci se mě stále ptají, jestli se chci napít na akcích, a ne zcela věří, že úplně nepiju, a léta jsem si vymýšlel výmluvy na klienty, kteří postrádali důvěru k těm, kdo nepijí. Sakra, jeden se mě dokonce zeptal, jestli jsem těhotná.
Ale už jsem se zlepšila v tom, jak to říct rychle a pravdivě, a našla jsem si jiné způsoby, jak se cítit začleněná, aniž bych musela pít.
Jak se ti (zde vložte podivné doplnění) daří?
Tančit. Zapoj se. Cítit se sebevědomě. Vypořádat se se stresem. Jet na dovolenou. Odpočívat. Přežít. Slyšela jsem je doslova všechny a vždycky mě rozesmějí.
Nechci lhát a říkat, že nepít je super snadná volba, kterou zbytek společnosti prostě akceptuje a vy jste s ní okamžitě spokojeni, protože by to byla nepravda a neuznávala by se obrovská cesta, kterou je třeba ujít, abyste se dostali do bodu, kdy je vám příjemné nepít. A aby bylo jasno, mám to štěstí, že nemám alkoholismus v rodině ani se nemusím potýkat s odvykací kůrou, anonymními alkoholiky atd., což všechno dělá mnohem těžší.
Ale díky tomu, že jsem se musel vypořádat s těmito zvláštními scénáři, žiji svůj život autentičtěji já a lépe se cítím ve své kůži. Tancovat na parketu plném lidí, aniž by mi alkohol říkal, že můžu tančit? Musela jsem se přestat starat o to, co si myslí ostatní. Vyrovnávání se se stresem? Musel jsem si vytvořit sadu nástrojů bez drog a alkoholu, které mi účinně umožňují vypořádat se s emocemi a odreagovat se. Není to vždy dokonalé, ale dělám všechno stejně jako vy, jen bez alkoholu. *Kromě vyhazování rukou do vzduchu a mávání jimi kolem sebe, jako by mi to bylo prostě jedno (i když občas je mi to jedno).
Změnil se váš vztah?
Ne tak docela. Spíš nás to s Nickem přimělo víc komunikovat o tom, co každý z nás chce. Musela jsem si ujasnit, kdy mi nevadí, že jde na noc ven, a být upřímná, když nechci, aby k nám lidé chodili pařit. Potřeboval si ujasnit, jak vypadají večery venku beze mě po celou dobu, a skvěle mi sdělil, že mu chybím venku, a společně jsme našli jiné způsoby, jak takový čas trávit spolu. Ale hlavně se hádáme mnohem méně, než když nás poháněly opilecké myšlenky. Dárky v podobě placatek vyměnil za nádobky s esenciálními oleji. Respektuji jeho rozhodnutí pít a on respektuje moje nepít a komunikujeme spolu, kdykoli z toho vznikne nějaký problém, což není příliš často.
Změnili se vaši přátelé?
Ano i ne. Mnoho přátel, které jsem měl na vysoké škole, stále zůstává, a jak jsem procházel touto proměnou, tak i oni, od intenzivních pařmenů po lidi, kteří dávají přednost dobré večeři a pohodovému večeru s hrou. Zbavil jsem se spousty kamarádů, za které jsem se cítil zodpovědný, když pili, nebo jsem měl pocit, že na mě příliš spoléhají, že jim budu dělat určeného řidiče, že jim zabráním ve špatných rozhodnutích nebo že jim pomůžu najít místo, kde budou večer co večer zvracet.
Změna je spíš v tom, jaké přátele si teď hledám. Když jsem byl mladší, tíhnul jsem spíš ke starším lidem v životní etapě, v níž se nacházím teď, a dál, kteří opravdu chápali, jaký je svět bez pravidelného pití. Teď je v této fázi většina lidí, které znám, a je snazší vybírat si přátele, kteří chtějí brunch místo klubové scény plné alkoholu nebo se mnou půjdou na trénink místo toho, aby do sebe lili panáky v pivnici. Aby bylo jasno, většina mých přátel stále pije, jen se zajímají i o aktivity, které alkohol také nezahrnují.
Co když chci zkusit nepít?
Rád poradím! Ve skutečnosti jsem před několika lety v tomto příspěvku O nepití uvedl svých pět nejlepších. U každého to může být jiné, takže na to jděte pomalu a buďte k sobě mírní.
Budeš ještě někdy pít?
Možná. Ale nějakou dobu určitě ne. V den svatby bych si ráda dala sklenku šampaňského, pokud to bude možné, ale víte, kolagenový prášek a seltzer taky funguje.
Prosím, neváhejte se na mě obrátit s jakýmikoliv dalšími dotazy a pokud se potýkáte s alkoholismem nebo sklony k alkoholismu, neváhejte se obrátit na Národní linku drogové pomoci, která vám může najít podporu.