Většina z nás se už dávno smířila s tím, že náš mozek vypadá jako přerostlý, scvrklý vlašský ořech. Proč ale mají naše mozky tyto prozrazené vrásky?“

Kortex neboli vnější povrch mozku – to, čemu se hovorově říká „šedá hmota“ – se během vývoje našeho mozku v děloze rozšiřuje a následně skládá, uvedla Lisa Ronanová, výzkumná pracovnice katedry psychiatrie na univerzitě v Cambridge v Anglii.

V podstatě toto rozpínání způsobuje zvýšení tlaku v tomto vnějším povrchu, který je pak zmírněn skládáním, řekla Ronanová v rozhovoru pro Live Science.

Zjednodušeně řečeno, představte si, že zatlačíte na oba konce kusu gumy – v určitém okamžiku se povrch v reakci na rostoucí tlak ohne. Nebo, pokud se zajímáte o geologii, představte si to jako dvě tektonické desky narážející do sebe:

Tyto nesčetné záhyby umožňují lidem nabalit na sebe více neuronů, což zase může znamenat vyspělejší mozek se zvýšenými kognitivními schopnostmi, řekl Ronan.

Skládané mozky jsou však sotva všudypřítomné, protože mozky většiny zvířat nejsou skládané. Například mozková kůra myší a potkanů se během vývoje nerozšiřuje natolik, aby to vedlo ke skládání, což znamená, že jejich mozky mají zcela hladký povrch.

Když už ke skládání mozku dojde, bývá to u zvířat s většími mozky, uvedl Ronan v e-mailu pro Live Science. „Ale není tomu tak vždy – někteří velcí savci, jako je kapustňák, mají mnohem méně záhybů, než by vědci jinak očekávali na základě velikosti jejich mozku.“

Má to dobrý důvod: to, zda se záhyb vytvoří, závisí nejen na celkovém růstu mozkové kůry, ale také na fyzikálních vlastnostech této části kůry. Například tenčí oblasti mají tendenci se skládat snadněji než jiné, řekl Ronan.

„Se skládaným mozkem se rodíte,“ řekl Ronan. „Ale klíčovým a zajímavým bodem gyrifikace je to, že mozek se skládá ve specifických vzorcích.“

Ačkoli mozkové hřebeny a údolí – nazývané gyri, respektive sulci – vypadají náhodně, ve skutečnosti jsou konzistentní napříč jedinci, a dokonce i některými druhy. Podle Ronana je tato konzistence důležitá, protože naznačuje, že skládání má smysl.

Fyzikální vlastnosti a jedinečné vzory skládání jednotlivých oblastí mozkové kůry nakonec souvisejí s její funkcí.

„Mít největší plochu samo o sobě nestačí, jde také o funkci kůry,“ řekl Ronan. „Sloni mají mnohem větší a složitější mozek než lidé. Ale je zřejmé, že my jsme na vrcholu evolučního stromu a oni ne.“

Jinými slovy, funkce naší mozkové kůry je alespoň v některých ohledech pokročilejší než funkce sloní kůry, přestože sloní mozek má více vrásek.

Takže ty vrásky, díky nimž náš mozek vypadá jako rozinky, jsou nakonec užitečné; pomáhají nám zabalit větší mozkovou kapacitu do stejného prostoru lebky.

Původní článek na Live Science.

.