Únik ropy v Mexickém zálivu podnítil argumenty proti těžbě ropy na moři. Po desetiletích vášnivých debat tento incident osvětlil jeho nebezpečí a dopad na životní prostředí.

Podmořská těžba, proces těžby ropy a zemního plynu z podmořských lokalit, včetně jezer, se v posledních letech provádí na stále hlubších a vzdálenějších místech od pobřeží, protože mělké zásoby fosilních paliv a místa těžby v blízkosti pobřeží se vyčerpaly.

S větší hloubkou vrtů se však podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zvyšuje nebezpečí, včetně vyššího rizika nehod, úniků a požárů.

„Velká ropná společnost udržuje nebezpečný mýtus, že vrty na pobřeží jsou zcela bezpečným podnikem, ale nehody jako tato jsou střízlivou připomínkou, jak daleko je to od pravdy,“ uvedl v tiskovém prohlášení demokratický senátor Robert Menendez. „Faktem je, že od roku 2006 vypuklo v Mexickém zálivu 509 požárů na ropných plošinách.“

Proč je to tak nebezpečné?“

Jedním z důvodů tohoto zvýšeného nebezpečí je složité vybavení potřebné k vrtání v takových hloubkách. Vzhledem k tomu, že se vrty na moři stále posouvají do nových hloubek a ropné společnosti neustále vrtají v hlubších vodách a pronikají hlouběji pod zem, je technologie potřebná k dosažení těchto výkonů nesmírně složitá a ne zcela neporazitelná.

Jde o pěkně složitý systém, řekl Robert Bea, profesor inženýrství na Kalifornské univerzitě v Berkeley, v rozhovoru pro Yale Environment 360, publikaci Yale University. Na dlouhém geografickém úseku, který začíná na povrchu a končí v hloubce 18 000 stop pod mořským dnem, jsou navlečena zařízení a ocel. Má tedy mnoho potenciálních slabých míst. Stejně jako bouřková vlna při Katrině našla slabiny v těch hromadách hlíny, tak i svodný plyn rád najde slabiny ve všem, co k tomuto zdroji připojíme.

Dalším důvodem nebezpečí je drsné prostředí na moři, které představuje technickou výzvu pro vrtná zařízení na moři. Nepříznivé počasí, led a bouře představují riziko pro funkčnost vrtných plošin a jejich vzdálenost od pevniny ztěžuje pohotový přístup dalších záchranářů v nouzových situacích.

Třetím problémem je nezkušenost ropných společností s provozem v těchto hloubkách.

Provozní ředitel společnostiBP Doug Suttles přiznal, že mnohé snahy jeho společnosti o zastavení úniku ropy selhaly, protože nikdy nemuseli ucpávat vrt v takových hloubkách, a proto nebyli připraveni na podmínky, které jejich pokusy zmařily, včetně tvorby ledu uvnitř původní ochranné kopule v důsledku mrazivých teplot hluboké vody.

Podle amerického ministerstva energetiky (DOE) vrtná plošina Deepwater Horizon předtím, než 20. dubna explodovala a potopila se, vyvrtala nejhlubší podmořský vrt na světě. Podle společnosti BP vrtná plošina Deepwater Horizon vyvrtala vrt do hloubky 35 055 stop (10 km), tedy více než 6 mil, přičemž pracovala v hloubce 4 130 stop (1 km).

Podle dodavatele ropných služeb Halliburton Inc. se jednalo o první plošinu, která se pokoušela o vrtání v takové hloubce, a její potrubí bylo cementováno pouhých 20 hodin předtím, než plošina vzplála.

„Podstatné je, že při těžbě ropy vždy existuje riziko, které ohrožuje nejen životy, ale také kilometry pobřeží a ekonomiku,“ řekl Menendez.

Plány a zákazy vrtů

Na začátku května začala společnost Chevron Canada vrtat vrt, který by se nyní mohl stát nejhlubším ropným vrtem na světě v moři, a plánuje dosáhnout hloubky o jeden kilometr větší, než byla hloubka vrtu, který vyvrtala plošina Deepwater Horizon. Newfoundland Offshore Petroleum Board však projekt vrtu pozastavil, dokud společnost nepředloží důkazy, že přijala dostatečná preventivní opatření proti úniku ropy.

31. března prezident Obama oznámil konec desítky let trvajícího zákazu těžby ropy a zemního plynu na většině atlantického pobřeží USA a na severu Aljašky. Cílem zrušeného zákazu bylo zvýšit energetickou nezávislost Spojených států a snížit dovoz ze zahraničí, aby se nemusely tolik spoléhat na dodávky energie z jiných zemí. Podle odhadů U.S. Geological Survey by se na atlantickém pobřeží USA mohlo nacházet až 37 bilionů kubických stop plynu a 4 miliardy barelů ropy.

Ale o necelý měsíc později se asi 50 mil (80 km) jihovýchodně od Venice v Louisianě potopila plošina Deepwater Horizon pronajatá společností BP.

Prezident Obama nedávno během svého týdenního projevu oznámil, že nebudou vydávána žádná povolení k vrtání nových hlubinných vrtů, dokud nebude dokončena 30denní bezpečnostní a environmentální kontrola všech hlubinných operací v Mexickém zálivu. Mexický záliv, který představuje 30 % naší produkce ropy, hraje důležitou roli v budoucí produkci energie v zemi, uvedl Obama.

„V těžbě ropy na moři však můžeme pokračovat pouze tehdy, pokud budeme mít jistotu, že se katastrofa jako únik ropy z ropné společnosti BP nebude opakovat,“ dodal Obama.

Představitelé Bílého domu uvedli, že Obama zvažuje prodloužení pozastavení vydávání povolení o dalších šest měsíců a podle deníku New York Times může odložit nebo zrušit konkrétní projekty těžby u pobřeží Aljašky a Virginie a v západní části Mexického zálivu.

Částečně se v zálivu děje to, že ropné společnosti vrtají kilometr pod vodou, než narazí na zem, a kilometr pod ní, než narazí na ropu, řekl Obama. Vzhledem ke zvýšeným rizikům, zvýšeným nákladům to dává tušit, kam směřujeme.“

• Blíží se katastrofa? Nejčastější dotazy k ropné skvrně v Mexickém zálivu
• Top 10 nejhorších ropných skvrn
• Obrázky: SOS! Největší ropné katastrofy na moři