Proč jsou tygři oranžoví?
Je to otázka, která už dlouho vrtá vědcům hlavou – proč přesně jsou tygři oranžoví?
Někdo by si mohl myslet, že je to činí nápadnějšími – zejména na pozadí zeleného listnatého lesa.
William Blake to shrnul ve své slavné básni, kterou znají celé generace školáků: „Tygře, tygře, hořící jasně/ v nočním lese“. Nyní je však odpověď na dosah ruky.
Ačkoli nám to připadá nápadné, počítačové simulace toho, jak vypadají velké kočky pro hlavní zvířata, která loví, pro jeleny, ukazují jiný obraz. Lidé s normálním barevným viděním vidí červenou, modrou a zelenou barvu.
Jelenovití však vnímají pouze modré a zelené světlo, pro červenou barvu jsou fakticky barvoslepí, stejně jako někteří lidé. To znamená, že oranžové zbarvení tygrů jim připadá zelené, což jim umožňuje dokonale splynout s pozadím, tvrdí nový výzkum.
Doktor John Fennell z Bristolské univerzity a jeho kolegové uvedli, že pomocí počítačů odhadli, nakolik je dané zvíře odhalitelné.
Udělali to tak, že použili snímky prostředí, ve kterém zvíře žije, a poté vygenerovali obrázky, aby zjistili, zda maskování pomáhá zvířeti splynout.
Doktor Fennell píše, že díky simulaci toho, jak vypadá svět pro zvířata, která jsou „dichromaty“ – která nedokážou rozpoznat rozdíl mezi červenou a zelenou barvou – „jsme také určili optimální barvy pro ukrytí a viditelnost“.
Doktor Fennell v časopise Royal Society Journal Interface píše: „Vezměme si srst tygra (Felis tigris); má srst, která se pozorovateli trichromatovi jeví spíše oranžová než nějaký odstín zelené, ačkoli ta by měla být pro lovce ze zálohy v lesích vhodnějším maskováním.
„Nicméně, jak bylo ilustrováno, při pohledu na tygra jako na dichromata je jeho zbarvení velmi účinné.“
Doktor Fennell testoval tuto teorii na lidech, a to tak, že promítal snímky, na nichž byl červený objekt vložen do dvou pozadí.
Jedním z nich byl les mírného pásma – pro který byly použity snímky lesa Leigh Woods v severním Somersetu, a polopouštní podmínky, v poušti Tabernas v Almerii ve Španělsku.
Výzkumníci měřili, jak rychle pozorovatelé detekovali kouli na jednotlivých pozadích na obrázcích reprodukovaných pro simulaci tříbarevného vidění a dvoubarevného vidění.
Pozorovatelé mnohem rychleji detekovali obrázky se třemi barvami v obou scénářích. Vyvstává tedy otázka, proč tygrům neroste zelená srst.
Doktor Fennell a jeho kolegové píší, že savci nejsou schopni produkovat zelenou srst.
To by „vyžadovalo významnou změnu biochemie savců“.
Jediný známý savec má zelenou srst – a to díky něčemu, co by se dalo považovat za podvod.
Jeden druh lenochoda vypadá zeleně, protože na něm rostou zelené řasy. Oranžovou barvu tygří srsti vytváří chemická látka zvaná feomelanin.
Dr. Fennell píše, že „otevřenou otázkou“ zůstává, proč se u jelenů nikdy nevyvinulo trichromatické vidění – mohlo by jim to totiž pomoci, aby nebyli sežráni. Na okraj Dr. Fennell a jeho kolegové zpochybňují válečné tvrzení, že barvoslepí jedinci byli lepší v rozpoznávání maskovaných nepřátel než ti s normálním barevným viděním.
To se nepodařilo zopakovat v laboratorních testech, dodává Dr. Fennell. Obecně je podle něj pro „prolomení kamufláže“ účinnější mít tříbarevné vidění.
Výzkum nebral v úvahu roli tmavých pruhů tygrů, které pomáhají rozbít jejich siluetu a které jsou účinné bez ohledu na to, jaký typ zraku pozorovatel má. -dailymail
