Od autora „Sophiiny volby“ Williama Styrona přes básnířku Sylvii Plathovou až po J. K. Rowlingovou, autorku série o Harrym Potterovi, je seznam slavných spisovatelů, kteří trpěli depresemi – mnozí z nich to doložili ve svých prózách – rozsáhlý.

Ačkoli neexistují přesné statistiky o tom, kolik spisovatelů trpí depresemi, výzkumnice Kay Redfield Jamisonová, PhD, profesorka psychiatrie na Johns Hopkins School of Medicine v Baltimoru a autorka několika knih, včetně „Dotčeno ohněm:

„Na tomto stereotypu je něco pravdy, ale nemusíte mít depresi, abyste mohli psát – stejně jako nemusíte být šílený, abyste byli kreativní,“ říká doktor Alan Manevitz, klinický psychiatr z nemocnice Lenox Hill v New Yorku.

Pochopení důvodů, proč se spisovatelé mohou dostat do deprese, a přijetí opatření k řešení těchto rizik je nejlepší způsob, jak pomoci depresi na uzdě a stále ctít tvůrčí proces.

Proč mají spisovatelé deprese?“

Přes dlouhý seznam slavných spisovatelů s depresí není souvislost mezi spisovateli a depresí vytesána do kamene. Přesto existují důvody, proč mohou být spisovatelé náchylní k depresím, říká doktor Manevitz. Za prvé, obeznámenost s bídou, bolestí a utrpením může být pro některé spisovatele vodítkem. Ano, spisovatelé mohou psát o utrpení, i když ho důvěrně neznají, ale někteří mohou mít pocit, že jejich dílo bude postrádat autenticitu, pokud na určité úrovni nezažili stejné zkoušky a trápení jako jejich postavy.

Psaní je také osamělá činnost, říká Manevitz. Nedostatek sociálních interakcí může připravit půdu pro vznik deprese. „Pokud se izolujete a málo chodíte ven, pravděpodobně necvičíte a nedostává se vám přirozeného světla,“ říká.“

Psatelský život může být také emocionální horskou dráhou, pokud se neustále potýkáte s odmítnutím ze strany redaktorů, agentů, vydavatelů nebo dokonce kolegů. „Velká část úspěchu spisovatele závisí na tom, jak ho ostatní lidé hodnotí nebo schvalují,“ dodává Manevitz.

Většina spisovatelů jsou vlci samotáři, souhlasí David Straker, DO, odborný asistent klinické psychiatrie na Columbia University Medical Center v New Yorku. Píšete sami a nemusíte komunikovat s ostatními, říká. Můžete také psát dlouho do noci nebo dokonce jen v noci. „To může narušit rozvrh spánku a bdění, což také může zvýšit pravděpodobnost deprese,“ říká Dr. Straker. Nedostatek spánku, pohybu, přirozeného světla a společnosti může být receptem na depresi.“

Portrét spisovatelky

Alexandra Styronová, nejmladší dítě uznávaného amerického spisovatele Williama Styrona, popsala, jaké to bylo vyrůstat s ním, ve svých kritikou oceňovaných pamětech Reading My Father. Má jedinečný pohled na spisovatele a deprese.

„Můj otec měl deprese, když zrovna nepsal,“ říká. „To znamená, že si myslím, že tvůrčí nutkání v něm bylo tak silné a jeho pocit sebe sama byl tak spjatý s jeho uměním, že když se mu nedařilo, vyvolávalo to v něm velké zoufalství. Myslím, že s depresemi bojoval celý život, ale nejhorší to bylo, když byl tvůrčím způsobem frustrovaný.“

Styron vzpomíná, že její otec byl ohledně své práce extrémně uzavřený. „Snažil se, aby jeho pracovní život byl velmi rutinní, i když se jako většina spisovatelů děsil psacího stolu a každý den mu trvalo dlouho, než se usadil,“ říká. „Ale jakmile se mu to podařilo, byl ponořený a nesnesl vyrušení. Jako dítě jsem těžko chápal, o co mu jde. Ale teď, když jsem spisovatelka, to naprosto chápu a vžívám se do toho.“

Přesto říká: „Nemyslím si, že potřeboval být v depresi, aby mohl psát. Řekl by vám, stejně jako mnoho tvůrčích lidí, kteří trpí depresemi, že je nemožné pracovat, když jste v depresi. Připadá mu to zbytečné. A to může být začarovaný kruh.“

Náklonnost k depresím však Styron zřejmě po otci nezdědil. „Myslím, že mohu vděčně a s jistotou říct, že nemám gen deprese,“ říká. „Naštěstí mám odolnost po matce. Ale rozhodně jsem ty démony viděla a nechala se jimi vyděsit.“

C’mon, Get Happy?“

Jak dokládá kariéra Styronovy dcery, i když jste šťastní, můžete být báječní a plodní spisovatelé. Ale když pomineme odolnost, „udělejte si čas na cvičení a pobyt venku na slunci,“ říká Manevitz. Cvičení zvyšuje hladinu přirozených chemických látek ovlivňujících náladu v mozku, tzv. endorfinů. „Důležité je také jíst zdravou stravu, pravidelně spát a trávit čas s přáteli a rodinou.“

Straker navrhuje zapojit se do spisovatelské skupiny nebo navštěvovat semináře či kurzy psaní. „To vám poskytne více kamarádství,“ říká.

Spisovatelé a MDD

Jako spisovatelé se možná zdráháte přiznat, že potřebujete pomoc s MDD neboli velkou depresivní poruchou, a bojíte se, že vás léky uspí a ovlivní vaše tvůrčí schopnosti. „Pokud se cítíte beznadějně a věci vás nebaví tak jako dřív, navštivte terapeuta,“ říká Straker. Některé léky mají vedlejší účinky, ale jiné ne. Pokud potřebujete léky, spolupracujte s psychiatrem, abyste našli ty správné, dodává. A nezapomeňte, že léky jsou jen jednou částí léčby; poradenská sezení vám pomohou zvládnout depresi a mít možnost objevovat svou kreativitu.