O přínosu hudby a hudební výchovy ve školách bylo provedeno mnoho studií. Výzkum ukázal, že výuka hudby pomáhá rozvíjet mnoho dalších nesouvisejících dovedností a důležitých mozkových funkcí. Víme, že hudba má význam, ale o tom dnes mluvit nechci.

Chci mluvit o tom, proč má jazz význam.

Příliš často slýchám hudebníky i nehudebníky mluvit o jazzu v minulém čase: „Jazz byl…“, „Jazz býval…“, „V dobách, kdy jazz …“. O jazzu se příliš často mluví jako o historické hudbě. Nechápejte mě špatně: jazz je historický a hrál důležitou roli v dějinách Ameriky i celého světa.

Ale jazz není mrtvý. Právě naopak! Je živý a dýchá a je stejně důležitý dnes jako na počátku a v polovině 20. století. Jazz není jen historie, jazz je tu právě teď. Nehodlám se však přít o to, zda je jazz živý, mrtvý nebo umírající… ne dnes. Chci jen mluvit o tom, proč je jazz důležitý.

Nezáleží na něm jen hudebníkům. Záleží na něm kancelářským pracovníkům, stavebním dělníkům, generálním ředitelům, farmářům, matkám, otcům, přistěhovalcům, chudým i bohatým. Záleží na všech. Vidíte, že jazz může nabídnout mnohem víc než jen hudbu.

Než se pustím do svých důvodů, proč je jazz důležitý, věnujte prosím jen tyto krátké dvě minuty sledování videozáznamu zahajovacího projevu Dr. Martina Luthera Kinga Jr. na berlínském jazzovém festivalu v roce 1964. Je to dokonalá předehra k mým bodům:

Jazz nás učí mít odvahu.

Velký saxofonista Wayne Shorter jednou v jednom rozhovoru řekl, že význam slova jazz je pro něj:

„I dare you.“

Jazz je afroamerická hudba. Zrodil se z bojů a útlaku, kterým černoši a černošky čelili. Jazz představuje velkou míru svobody. Duchem této hudby je vyjádření a touha mluvit svobodně, bez jakýchkoli filtrů.

Když jazzový hudebník hraje, nechává zaznít hlas bez pravidel a nařízení. Duch improvizace podněcuje tuto svobodu k vyjádření všeho, co se v duši bouří, ať už to vychází z vědomí nebo podvědomí.

Jazz říká: Řeknu vám, co cítím. Ukážu vám, kdo jsem. Budu před vámi zranitelný. Budu mluvit nahlas a jasně.

Jako společnost musíme dělat totéž. Musíme se vyjádřit a musíme se navzájem podělit o své myšlenky. Musíme spolu začít diskutovat. Tak se posuneme vpřed.

Jazz nás učí improvizovat.

Každý den, ať se nám to líbí, nebo ne, nás život nutí improvizovat. Někdy v obchodě s potravinami nemají klíčovou ingredienci, kterou potřebujete, a najednou musíte přijít s novým nápadem. Když se pouštíte do každodenních rozhovorů s druhými lidmi, nemůžete plně předvídat, co vám druhý člověk řekne, a musíte rychle přijít s odpovědí. Někdy může obyčejný telefonát radikálně změnit váš svět způsobem, který jste nečekali, a vy musíte rychle přemýšlet.

Jazzoví hudebníci se potýkají s improvizací pokaždé, když začnou hrát. Musí vymýšlet hudbu na místě a přitom všem poslouchat a reagovat na své spoluhráče. Jazz trénuje mozek k improvizaci.

Jazz nás učí inovovat.

Je pozoruhodné, jak je náš vzdělávací systém nastaven tak, že očekává, že se každý jedinec bude učit stejným způsobem.

Než dítě začne chodit do školy, naučí se chodit, naučí se komunikovat a vymyslí si vlastní způsoby hry. Neustále se vyvíjejí, vymýšlejí, improvizují a tvoří. Najednou jsou poslány do školy, kde jsou nastaveny velmi konkrétní parametry. V mnoha ohledech ustupuje improvizace do pozadí a konformita se stává způsobem, jak vytvořit řád.

Nechápejte mě špatně. Není to všechno špatně, ani já sám nemám žádné konkrétní řešení. Ale v moderním světě, kde se od nás neustále očekává inovace a vytváření nových věcí, může být takové prostředí dusivé. Ve světě, kde se neustále snažíme zdokonalovat technologie, přicházet s řešeními a dělat lékařské a vědecké průlomy, musíme být na inovace zvyklí.

Jazzová hudba člověka nutí k inovacím. Když má jazzový hudebník sólo, musí na místě bez váhání přijít s novými nápady. Nesmí se bát, co se stane, když se vydá jednou cestou oproti druhé. Musí odvážně a bez ostychu tvořit! Někdy to znamená, že je třeba porušit pravidla.

Jako profesionální jazzový hudebník hodně improvizuji. Mám za sebou mnoho hodin improvizace v mnoha různých prostředích. Přinejmenším v 95 % případů jsem z toho, co hraji, dost neohromený, ale pak se jednou za čas objeví něco geniálního. Když se to stane, nemůžu tomu uvěřit. Nevím, kde se to vzalo, prostě se to stalo! Právě v těchto chvílích chápu, jak je důležité znovu a znovu se snažit o inovaci.

Jazz nás učí, že hlas každého je rovnocenný.

V jazzovém prostředí dostane každý příležitost ke svému sólu. Každý dostane příležitost něco zahrát bez ohledu na své zkušenosti nebo roli v kapele. Často je v kapele vedoucí, ale ten většinou pouze usnadňuje a řídí hudební proces. Jazzová kapela je něco jako miniaturní demokratická společnost. Je to soubor jednotlivců, kteří se scházejí, aby něco vytvořili jako celek.

Jazzová zkušenost nás může naučit, že hlas každého je rovnocenný. Každý si zaslouží možnost podělit se o svůj názor a ten má stejnou hodnotu jako názor někoho jiného. Společenská třída, rasa, náboženství nebo pohlaví by neměly určovat hodnotu hlasu a nikdo by neměl být potlačován. To je sociální podstata jazzové hudby.

Jazz nás učí naslouchat.

Stejně jako každý dostane šanci vystoupit se sólem, musí každý naslouchat svým kolegům. Rytmická sekce, která doprovází, musí poslouchat, aby sólistu náležitě doplnila, a nástroje, které nejsou doprovodem, musí stát stranou a čekat, až na ně přijde řada.

V jazzovém scénáři musí každý nejen přihlížet k tomu, co hraje jiný sólista, ale také to chce. To jim pomůže přidat se ke konverzaci a zahrát svůj part.

Jazzový hudebník pozorně naslouchá tomu, co se hraje, protože musí sledovat, kde se ve skladbě nachází, naslouchat harmonickým změnám a využívat hudební energii k tvorbě.

Hraní a dokonce i poslech jazzu může člověku pomoci rozvíjet schopnosti hlubokého naslouchání. Jazzová hudba si přímo říká o to, aby její posluchači naslouchali. Aby posluchači jazzovou hudbu plně docenili, musí jí věnovat pozornost. Pokud posluchači nebudou dávat pozor, přijdou o jedinečný zážitek.

Poslouchání je důležitou součástí našeho každodenního života. Pomáhá nám zachytit důležité detaily a pomáhá nám efektivně se učit. Může nám dokonce zajistit povýšení v zaměstnání nebo pomoci zachránit vztah před ztroskotáním. Poslech jazzu může trénovat mysl, aby lépe slyšela věci a lépe se soustředila.

Jazz má význam. Jazz není jen hudební styl. Jazz je hudba, která může formovat náš charakter tím, že nám dodá odvahu, připraví nás improvizovat, inovovat, dát ostatním rovnocenný hlas a naslouchat. Jazzové vzdělání je důležité jak pro mladou, tak pro starší mysl.

Nikdy nepodceňujme sílu a naplnění, které jazzová hudba může mít.