Proč je hip hop největším žánrem na světě
Poprvé v historii hudby se hip hop stal mainstreamem, a proto je nyní považován za populární hudbu alias pop. To znamená, že spousta hudby, kterou právě posloucháte, v sobě pravděpodobně obsahuje kousky & rapu. Pravdou je, že mladí lidé jsou ti, kteří diktují populární kulturu, jako je móda a trendy, takže hip hop je nyní tam, kde je, díky mladým lidem.
Co je to pop
Když jsem vyrůstal, spousta popové hudby, která se hrála v rádiu & v televizi, byli umělci jako Backstreet Boys, Britney Spears, Beyoncé a Black Eyed Peas, abychom jmenovali alespoň některé. Právě tito umělci se koncem devadesátých let a v roce 2000 pravidelně umisťovali na prvních místech hitparád.
V téže době hráli rockovou hudbu, konkrétně pop rock, umělci jako GreenDay, Linken Park a Red Hot Chili Peppers, kteří byli na vzestupu. V rámci popové éry dosáhli svého významu, ale pak od roku 2010 začali pomalu ustupovat do pozadí kvůli vzestupu hip hopu. A stejně jako nyní Hip Hop, i pop rock byl produktem mladých. K tomu patřili ti nejvýraznější & rozvratní umělci, na které jste mohli v hudbě narazit (např. Eminem & Marilyn Manson).
Kdy se Hip Hop změnil v pop
Z mého pohledu nastal bod zlomu pro hiphopovou hudbu v roce 2016, kdy Drake vydal jednu ze svých dosud největších písní: „Hotline Bling“, která se stala hymnou toho roku. Vzpomínám si, že když video vypadlo, okamžitě se stalo virálním, lidé během jednoho nebo dvou dnů vytvářeli memy a tance.
O rok později pak Migos vydali skladbu Bad & Boujee, která se také stala jednou z největších písní roku.
Předtím to rozjížděli rappeři jako 50 cent, Kanye West a Lil Wayne, ačkoli v té době nebyli považováni za pop.
Od roku 2003 50 cent bořil rap s gangsta rapem, ostatně kdo může zapomenout na jeho hity jako In Da Club a 21 Questions. Hlavní přitažlivost 50 Centa spočívala v tom, že byl syrový, opravdový a gangsterský. V té době byl rap se svou násilnou kulturou, ponižujícími texty a nahými ženami ve videoklipech stále považován za špatný vliv na mládež.
Dokázal však své gangsta texty převést do komerčních hitů. Díky singlům jako P.I.M.P a Candy Shop udělal z gangsta rapu typ hudby, který se dal poslouchat v klubu a na který se dalo skutečně tančit. A co je ještě důležitější, v té době 50 Centovy háčky přímo hořely, protože zpíval všechny, ne-li většinu háčků G-Unit a vy jste si nemohli nezpívat s ním. Zatímco nekomerční písničky, které byly na jeho albech, rozhodně nebyly pro slabé povahy, protože ty sračky byly syrové.
Přibližně od roku 2007 byl tím chlapíkem Kanye West, zejména proto, že začal mít větší mainstreamový ohlas. Jinými slovy, ve své hudbě a textech se stal vztahovějším než 50 Cent. Rozdíl u Kanyeho podle mě spočíval v tom, že dělal takovou hudbu, která se tě opravdu emocionálně dotýkala nebo tě dostala do nálady, že ses mohl otočit. Through the wire a Jesus Walks z jeho debutového alba College Dropout jsou takové písně, které by vás dostaly do pocitů. Zatímco u klasických skladeb jako All of the Lights nebo Power jste měli pocit, že vám je všechno u prdele!“
Krom toho měl Kanye jako hiphopový umělec dva charakteristické rysy. Zaprvé byl považován za „uměleckého“, zejména co se týče produkce a videoklipů, což ovlivnilo tehdejší stereotypní způsob natáčení videoklipů rapperů, např. nahé ženy, auta a peníze.
Druhé se začal stávat jakousi módní ikonou. Kdo by mohl zapomenout na šálu Louis Vuitton (Ty jsme si samozřejmě nemohli dovolit) a swag s klapkami na očích, kvůli kterým ho kopírovali všichni teenageři na světě. Tím se také roztříštila image „grázla“, kterou si lidé spojovali s rapem, a jeho styling se stal příjemnějším na pohled.
Mezi tím Weezy F Baby alias Lil Wayne vydal v roce 2008 album Tha Carter III a všude kolem sebe vyvolal velký rozruch. Ve skutečnosti měl v letech 2004-2010 na kontě přes ±80 featuringů, ten člověk byl doslova všude.
V podstatě Lil Wayne udělal něco, co v té době žádný jiný umělec, a to že nepřestal vydávat hudbu, a to formou mixtapů. Vydal tolik hudby, že díky tomu bylo očekávání Tha Carter III elektrizující a výsledkem byl milion prodaných kusů alba v prvním týdnu. Weezy byl také rapper jiného kalibru díky své hře se slovy a vtipným pointám, skutečný mistr v tom, aby cokoli znělo cool. Tady je to, co mám na mysli, hláška z Dr. Cartera na Tha Carter III:
„Arthritis in my hand from writing/ But I’m a doctor they don’t understand my writing.“
…..dude, fire!“
Poté šel mít featuringy s kýmkoli a kýmkoli, na koho si vzpomeneš: Beyoncé, Usher, Drake, Jay-Z, Nicki Minaj, 2 Chainz, Eminem, Rick Ross, DJ Khaled, Kelly Rowland, Chris Brown, Keri Wilson, Kanye West, Akon, Bruno Mars, Chance The Rapper, T-Pain atd.
Weezy F baby byl a stále je v mých knihách rapovou legendou.
„Young Moola baby!“
Vliv hip hopu na kulturu.
Hip hop ušel dlouhou cestu, aby ovlivnil současnou popkulturu tak, jak ji ovlivňuje nyní. Jeden z největších vlivů, které dosud měl, se týká módy. A pokud budete dávat pozor, pouliční móda se snoubí se špičkovou módou a vytváří modernější vzhled. Nyní v roce 2018 navrhují špičkové značky jako Gucci, Ralph Lauren, Saint Laurent, Tom Ford a Versace, věřte tomu nebo ne, oblečení podobné Adidasu a Reeboku, kdo by to byl řekl?“
Tyto značky si většina z nás může dovolit jen doufat, protože jako černoši, kteří podporují hip hop, většinou nejsme cílovým trhem, alespoň v minulosti tomu tak nebylo.
Hip hopová kultura se dostala do bodu, kdy nelze ignorovat módní trendy. Vzpomínám si, když Kanye West vydal Yeezy Season 1 a všichni se té linii posmívali s tím, že vypadá jako oblečení pro bezdomovce. (Abych byl upřímný, myslel jsem si to samé).
Teď se karta obrátila, protože po této kritice se tak začala oblékat většina lidí: bomber bunda s kapucí, roztrhané džíny a tenisky Yeezy Boost (nebo jejich napodobeniny, pokud jste si je nemohli dovolit).
Je šílené, jak daleko se hip hop dostal, když uvážíme, že v jeho počátcích tuto kulturu podporovala jen hrstka značek. Třeba jak se LL Cool J oblékal do kyblíkových čepic Kangol, které se staly trendem na přelomu 80. a 90. let, pak Nike začal spolupracovat s Michaelem Jordanem na výrobě Jordanů, které jsou dodnes nejikoničtějšími teniskami na světě.
V průběhu let jsme byli svědky řady kolaborací značek, které by utvářely náš pohled na módu, kdo může zapomenout na kolaboraci 50 centa s Reebokem & Pharella s G-Star Raw. Nicméně jednou z největších módních novinek, které se objevily v roce 2018, je jmenování Virgila Abloha, streetwearového návrháře, novým uměleckým ředitelem pánské linie značky Louis Vuitton.
V černošské komunitě je to obrovská událost, zejména z hlediska reprezentace, protože je to první Afroameričan, který má na starosti pánskou módní linii.
Streaming
Obrovskou zásluhu na vzestupu hip hopu má streamování. Nyní žijeme v kultuře, kdy umělci vypouštějí hudbu každý den, a svým způsobem nás to nutí konzumovat hudbu rychleji. Například rappeři vydávající diss tracky mohou nyní reagovat během jednoho dne a vydat je zdarma, zatímco před streamováním jste mohli čekat několik měsíců na album, jen abyste slyšeli samotný diss track. Navíc se streamování dostane ke spotřebitelům rychleji než v rádiu nebo v obchodech.
Velkou zásluhu na tom, že se z hip hopu stal pop, má podle mě i Drake. Drake dokázal to, co se nepodařilo žádnému jinému umělci, a to být v hitparádách konzistentně každý rok po dobu nejméně posledních 6 nebo 7 let. I když nevydá album, pořád bude dělat featuringy se spoustou jiných umělců a mnoho z těch featuringů budou hity, které se nějakou dobu udrží v hitparádách.
Od roku 2016 měl Drake 6 písní číslo 1 v Billboard 100: Nice for what, God’s Plan, In my feelings, One Dance, stejně jako Rihanniny Work a What’s my name, na kterých se podílel. K tomu je třeba připočítat, že v žebříčku Top 10 hitparád má také 31 písní. Jinými slovy, pokud jste fanouškem hip hopu, je dost těžké nezaznamenat Drakea v rádiu nebo v playlistu někoho jiného.
Je to teď vzrušující doba pro všechny fanoušky hip hopu a věřím, že to bude jen lepší. Je naprosto jasné, že hip hop prochází určitým obdobím renesance a bude pokračovat v řízení kultury podobně jako rock’n’roll, a to přinejmenším po dobu příštích deseti let nebo dvou, než přijde nový rozruch, který všechno změní.