Má být přejmenováno na Member speak

Ptáme se Mensanů, proč vstoupili do Mensy a jaký přínos měli po vstupu. Zde je několik odpovědí.

Do Mensy jsem vstoupil jen proto, že jsem byl zvědavý, jestli se kvalifikuji.

Dala mi nesmírné uspokojení ve čtyřech konkrétních směrech:

1. Jak jsem se dostal do Mensy? Dala mi možnost komunikovat s brilantními a zajímavými mozky. Je příjemné být na setkání, kde se nemusíte dvakrát vysvětlovat a kde se dozvíte zajímavé názory od bystrých lidí.

2. Přimělo mě to zkoumat povahu inteligence a smířit se s křehkostí (iffi-ností, pro nedostatek lepšího slova) jejího testování. Také mě to přimělo pochopit hranice éclatu vůči skutečným úspěchům.

3. Pomohlo mi to otevřít dveře i v cizích zemích a získal jsem korespondenty v USA, Singapuru, Velké Británii, Řecku atd. což by se mi jinak nepodařilo.

a

4. Díky tomu se mi podařilo otevřít dveře i v zahraničí. Poslední, ale co se týče skutečné hodnoty, je ta první – inspirována Narayanem mi umožnila založit program pro identifikaci &nezvýhodněných nadaných dětí, Dhruv, a tím mi dala šanci udělat něco významného pro společnost.

– Kishore Asthana

Proč jsem vstoupil do Mensy: Myšlenka IQ společnosti se zajímavou historií, a přesto s nedostatečným všeobecným povědomím, vzbudila mou zvědavost. Trochu podobně jako symboly svobodných zednářů hojně rozšířené v americké kultuře, a přesto přehlížené širokou veřejností (dokud je na světlo nevynesl Dan Brown se svými knihami), byla pro mě Mensa světem skrytým před světem, za neškodnými Mensa hádankami – sekcemi populárních novin a časopisů. Takže, ne nepodobně jako tajné tetování nebo nezveřejněný dobrý skutek, půvab Mensy pro mě spočíval v oslavě výjimečnosti, aniž bych potřeboval souhlas – nebo závist – těch, kteří nejsou členy klubu.

Jaký jsem z toho měl prospěch: Členství s sebou přineslo a) sdružování se s podobnými i nepodobnými mně; příležitost spolupracovat s nimi na různých projektech; a možnost podílet se na nesourodých, ale zajímavých aktivitách; b) privilegium vést národní časopis MInd a s touto záminkou komunikovat s s po celé zemi :); a c) vřelé přijetí v pobočkách Mensy ve Francii a také v dalších evropských zemích.

– Krishna N. Venkitaraman

Vstoupil jsem do Mensy, abych si dokázal, že mám mozek, který je výkonný a kreativní!“

Jaký jsem z toho měl prospěch? Našla jsem zde muže, se kterým jsem chtěla strávit zbytek života! Našla jsem přátele, kteří jsou zajímaví, mají názory a myšlenky, které se ode mě pólově liší, a přesto zůstáváme velmi dobrými přáteli. Vzájemně se obohacujeme svými myšlenkami A co je nejdůležitější, inteligence opravdu není základní vlastností s, ale zvědavost a touha po poznání.“

– Rathi Sudhakar

„Proč jsem vstoupil do Mensy“

Pracuji s dětmi. Jednou mi při rozhovoru s jedním rodičem o IQ řekl, že jsem velmi soucitný a starostlivý a že lidé s vysokým IQ takoví nejsou. Řekl, že lidé s vysokým IQ jsou v podstatě chladní… on byl prý dost chladné povahy. Tehdy jsem nevěděl, jak reagovat, ale moje zvědavost byla podnícena. Už si nepamatuji, jak jsem se dostal do kontaktu s místní pobočkou Mensy, ale přihlásil jsem se na přijímací test. Nikomu jsem to neřekl, protože jsem si myslel, že když neuspěju, nikdo se to nemusí dozvědět, a když projdu….dobře, to byla úplně jiná věc… a já jsem se kvalifikoval… na 99. percentilu!

Podle této informace a kvalifikačního dopisu z Mensy jsem se s touto informací před tím pánem pochlubil a bez okolků mu řekl, že jeho teorie o vřelých a chladných lidech je zcela mylná a že tady je důkaz. Myslím, že se trochu zajíkal a koktal, ale asi jsem si toho nevšiml. Byl jsem příliš zaneprázdněn tím, že jsem zvedal „chlad“.

To vše se stalo asi před 18 lety.

Jaký jsem z toho měl prospěch

Možnost vstoupit do Mensy udělala zázraky s mým sebevědomím. Vždycky jsem byl ve třídě trochu „divný“, kladl jsem vtipné otázky, smál jsem se tam, kde to nikomu nepřipadalo vtipné, velmi mě zajímaly některé „nejnudnější“ věci jako astronomie, antropologie atd. a neměl jsem rád matematiku a francouzštinu a jakýkoli předmět s nudnou učebnicí a suchým učitelem.

Když jsem vstoupila do Mensy, pracovala jsem už nějakou dobu s dětmi, takže mi to všechno pomohlo dát si věci do souvislostí a pomohlo mi to lépe porozumět dětem a také mi to pomohlo přesněji se zorientovat sama v sobě.

Mensa je v zahraničí docela uznávaná. Pomáhá mi to, když cestuji; účastním se konferencí apod. lidé vás poslouchají trochu vážněji.

– Bela Raja

Vždycky mě bavilo řešit hádanky a luštit obrazce a jeden takový dlouhý internetový lov mě přivedl k Mense. Když jsem si o Mense něco přečetla, čistě proto, abych věděla, jestli na to mám, jsem se dostavila na test. Měsíc, než přišly výsledky, byl rozhodně jedním z nejdelších měsíců mého života.

Ačkoli jsem členem jen něco málo přes rok, Mensa mi výrazně změnila život.

1. Dodala mi sebevědomí, že nejsem „podivín“, když mám dětskou zvědavost téměř k jakémukoli tématu, které mi přijde do cesty. Právě díky tomu, že jsem, hledám a dokážu strávit mnohem víc než většina lidí. Přimělo mě to přijmout sám sebe.

2. Dalo mi to dva z mých nejbližších přátel.

3. Dalo mi to platformu, abych se mohl věnovat společnosti, což dělám rád. Už jen to, že mohu oslovit ostatní, kteří chodí po ledě jako já, je nesmírně naplňující pocit.

4. Interakce s kolegy mě velmi obohatily a změnily můj pohled na spoustu věcí.

– Dr. Rachita Narsaria

Jako dítě jsem byla velmi zvídavá a vždy jsem chtěla vědět všechno o všem. Smáli se mi kvůli mým „divným/podivným vtipům“ a bylo velmi znepokojující, že se mi lidé, kteří to nikdy „nepochopili“, smáli, a někdy jsem se kvůli tomu rozplakala. Jako mladší člověk jsem měl pocit, že Mensa uspokojí mé „zvláštní potřeby“. Tato kombinace faktorů mě přiměla vstoupit do Mensy. Jaký jsem z toho měl prospěch: Zaprvé, Mensa nesmírně uspokojila mé zvláštní potřeby cítit se pochopený a neodsuzovaný. Dále jsem poznal úžasné lidi, které bych jinak NIKDY nepotkal. Také jsem se stal radioamatérem, vítězným navigátorem automobilových závodů, vzal jsem se na parasailing nad pevninou (jen si představte, jak nebezpečné to může být!), naučil jsem se obrovské množství témat od teorie her, vedení bez autority, karikatury, lunárního kalendáře a jeho aplikací, abych jmenoval alespoň některé. Také jsem získal přátele na všech kontinentech kromě pólů. Ve velmi mladém věku jsem se také stal členem národního výboru (neexistuje zde žádná byrokracie ani pravidla seniority) a dostal jsem naprostou a neomezenou podporu při zavádění mnoha struktur a systémů v indické Mense. Ty mě hodně naučily. Dokonce i dnes, kdy se mladší mensané dělí o své nápady, mě informují nejen o znalostech, ale také o postojích a názorech generace, se kterými bych se jen tak nesetkal.

– Nirav Sanghavi

Proč jsem vstoupil do Mensy: Dozvěděl jsem se o ní z okruhu svých přátel a myslel jsem si, že by bylo velkým úspěchem, kdybych se dokázal kvalifikovat do testu. Ale šlo mi o mnohem víc; chtěl jsem mít možnost komunikovat s lidmi s nejvyšší úrovní intelektu, což pro mě samo o sobě bylo velkým úspěchem. Jaký jsem z toho měl prospěch? Být součástí této organizace znamená, že bez ohledu na finanční, politické a kulturní zázemí je intelekt jedna věc, která nás všechny spojuje. Posílilo to mou morálku a kolegové jsou pro mě od té doby zdrojem opravdové inspirace.“

– Shreya Gupta

O Mensě jsem se dozvěděla od přátel, kteří již test absolvovali. Prostě jsem to zkusila a pak už jsem byla Mensačkou taky!“

Vůbec to nebyla „elitářská“, „snobská“ skupina, jak lidé očekávají. Mensa pro mě byla skvělá. Můj „přítel v nouzi“ je Mensan, stačí zavolat. Užíval jsem si dlouhá sezení u deskových her, výlety, náhodné rozhovory, workshopy a setkávání s lidmi z různých měst/zemí. Dobrou zkušeností byla také spolupráce s dobrovolníky při řízení místní Mensy. Jsem rád, že jsem test zvládl 😉

– Sugandhi G.

Proč jsem se přihlásil do Mensy: Byl jsem na vysoké škole, když jsem se dozvěděl o přijímacím testu do Mensy Indie. Slyšela jsem, že se o Mense mluví potichu, jako by to byl tajný spolek, a tak jsem to samozřejmě musela zkusit a dostat se tam! Jaký jsem z toho měl prospěch: Nejsilnější věc, kterou jsem se v Mense naučil, je kulatý stůl – když jsi v něm, všichni jsou si rovni. Byla tu spousta nesmírně inteligentních jedinců, kteří měli obrovskou zvědavost dozvědět se něco prakticky o čemkoli. Nejlepší na tom bylo, že to bylo otevřené plátno… Pokud jste našli podobně smýšlející lidi, mohli jste vytvořit SIG a zkoumat dál. Také samotný koncept rovnosti vás vystavuje nesmírné rozmanitosti lidí a zaručuje, že bez ohledu na věk, postavení, vzdělání nebo jakýkoli jiný parametr je jednotícím faktorem vaše členství. Každý může svobodně přispět k cestě za poznáním podle svých schopností a zájmu. Získal jsem spoustu přátel a prozkoumal trochu ze všeho, co se nabízelo. Těším se na další!

– Indraneel Pandit

Proč jsem vstoupil do Mensy?

Byl jsem rok pracovně daleko od svého rodného města. Během tohoto období jsem neměl moc možností, jak po práci zaměstnat mysl. A kvůli jazykovým/komunikačním problémům se potíže ještě znásobily. A tak, když jsem hledal, jak zabít čas užitečněji, narazil jsem na mail, který se jmenoval „Mensa Puzzle“. Protože byl zajímavý, rozhodl jsem se vyhledat další. Tehdy jsem narazil na původní MENSA. (Dodnes nevím, jestli ten mail „Mensa Puzzle“ alespoň vzdáleně souvisel se společností s vysokým IQ). A tak jsem v naději, že takových věcí najdu víc, vstoupil do Mensy.

Co jsem tím získal?

Seznámíte se s vysoce inteligentními lidmi. A nejlepší je, když zjistíte, že toho nemají moc společného! Překvapilo mě, že mohou existovat vysoce nadaní lidé s vynikajícími logickými schopnostmi (vstupní test to zaručuje), a přesto nesnášejí matematiku. Buď to, nebo jsou prostě jen skromní. (Stále potřebuji více důkazů, abych uvěřil, že člověk se zdravou logikou není dobrý v matematice/nemá ji rád). A v poslední době, když jsem se dozvěděl o kmenové Mense a programu pro neprivilegované nadané děti, mám dobrý pocit z toho, že si lidé v Mense uvědomují svou povinnost vůči společnosti. Mít v hlavě dobrý „procesor“ je jen náhoda, náhoda. Nezasloužili jsme si to, prostě to tam je, máme prostě štěstí! Argument s geny je chybný… dědičnost genů je sama o sobě založena na náhodě… není tedy naše právem; ale má smysl ji dobře využít – pro nás i pro svět kolem nás. Chci říct, že je na nás, jestli ten procesor skutečně využijeme, nebo ho použijeme ke hře „MineSweeper“. Kmenová Mensa a program pro znevýhodněné nadané děti jsou o tom, že si vážíme náhody, že další dobrý procesor může být k dispozici téměř kdekoli – i mezi kmeny nebo znevýhodněnými. Je tedy dobře, že indická Mensa dělá, co může, aby tyto procesory našla a zdokonalila. (A zajistit, aby se jimi neplýtvalo při hraní MineSweeperu.)

– Durva Mayee

O Mense jsem upřímně řečeno nikdy neslyšel, dokud jsem nezačal pracovat s nadanými dětmi. Dva roky zpátky jsem hledala plány hodin a tak jsem narazila na tyto webové stránky. Samozřejmě mě to zajímalo a rozhodla jsem se to zkusit. Představa, že budu komunikovat s různými typy lidí se stejnými intelektuálními potřebami, jaké mám já, mě nadchla.

Přijímací dopis se pro mě četl jako „přijetí do Bradavic“. Prospělo mi to ve více ohledech, než jsem si dokázala představit. Stýkal jsem se s různými lidmi napříč věkem, pohlavím i profesemi. Líbilo se mi, že člověk mohl komunikovat s lidmi, kteří byli kvalifikovanější, úspěšnější a věkově starší, a přesto se ke mně chovali jako k sobě rovnému. Každý můj rozhovor s mensanem byl obohacující zkušeností. Dokonce i rozhovor podobného charakteru se stejnou osobou vedl k novým poznatkům. S výhodou nalezení vysoce intelektuálních jedinců přichází i pokořující poznání, že inteligence nestačí a všichni potřebujeme skupinu vrstevníků, kteří nám neustále pomáhají zpochybňovat způsob našeho myšlení, seznamují nás s novými myšlenkami, poskytují nám jiný pohled na věc, posouvají nás z naší komfortní zóny a pomáhají nám růst intelektuálně i emocionálně.

Kromě toho jsem dostal příležitost publikovat některé své články v časopise Mind Magazine, před kterým jsem byl do značné míry uzavřeným pisatelem. Našel jsem zde dva ze svých nejlepších přátel. Díky nim se už necítím divně a nepředstírám, že jsem někdo, kdo nejsem.

– Krishna Vora

Nevím, proč jsem se přidal k Menze. Když jsem se v roce 1999 & dostavil k testu, nikdy jsem o Mense neslyšel &neměl jsem ani ponětí, co to znamená. K testu mě přiměla moje švagrová. Jsem moc ráda, že to udělala.

Snad proto, že jsem do Mensy vstoupila bez jakýchkoli očekávání, jsem byla velmi překvapená rozmanitostí lidí, se kterými jsem mohla komunikovat během své první AGM. Od té doby pro mě bylo velkou zkušeností setkávat se s tolika lidmi s různorodými zájmy, které mi pomohly vzbudit zájem o několik témat. Bylo to skvělé místo pro budování osobní & profesní sítě. Musím také říci, že jsem plně nevyužil všech výhod členství v Mensan & vynechal jsem několik akcí, čehož jsem po přečtení recenzí od těch, kteří se jich zúčastnili, okamžitě litoval. Líbí se mi také okamžitá spřízněnost, kterou cítí Mensané po celém světě, když s nimi komunikuji online. Možná je to jeden z nejstarších příkladů sdílené ekonomiky, kdy lidé sdílejí společná témata už jen tím, že jsou spojeni s nějakou organizací, bez ohledu na to, kde na světě se nacházejí.“

– Raunak Onkar

O Mense jsem nic nevěděl. Někdo mi řekl, že jde o IQ test na MIT Pune, a tak jsem se tam dostavil a test si udělal. Propadal jsem roky v inženýrství a měl jsem nízké sebevědomí. Vyřešit zkoušku, která měla tak nízkou úspěšnost, mě hluboce uspokojilo.

O pár let později jsem chtěl odjet do USA na magisterské studium. Přesvědčil jsem jednu paní, která hrála v Menze aktivní roli, aby mi napsala doporučující dopis. Nevím, jestli mi ten dopis pomohl k přijetí a prominutí školného, ale rozhodně jsem tehdy věřil, že ano.

– Ahunawar Chhapgar