SEATTLE, Washington – Práva žen jsou otázkou, kterou mnozí příliš dlouho přehlíželi. Názor, že ženy jsou nejlépe pověřeny rodinnými účely, jako jsou domácí práce, mateřství a péče o zbytek rodiny, je neuvěřitelně zastaralý. Toto přesvědčení však v některých zemích stále přetrvává, což je problém, kterému čelí obhajoba práv žen v Japonsku.

Diskriminace ve vzdělávání a na pracovištích

Tento problém s právy žen se bohužel týká i japonských lékařských univerzit při posuzování uchazeček. V Japonsku došlo k velkému skandálu, kdy lékařské fakulty zvyšovaly skóre mužských uchazečů u přijímacích zkoušek, aby omezily počet přijímaných žen.

Někteří tvrdí, že je to proto, že lékařky častěji odcházejí v polovině kariéry nebo si berou delší dovolenou kvůli svatbě nebo porodu. Při pohovorech se lékařské fakulty ptaly žen pouze na otázku: „Co budete dělat, až se budete chtít vdát nebo mít děti?“. Nejenže je tato otázka sexistická, ale školy ji také používají k vykořenění žen, které jednou chtějí mít rodinu. Jako by být lékařkou a zároveň mít rodinu nebylo možné.

Ženy v ekonomice a politice

Tato diskriminace žen se také podepisuje na neuvěřitelně nízkém počtu žen, které se v Japonsku účastní ekonomiky a politiky. Pro kontext: Japonsko se v letošním žebříčku Světového ekonomického fóra (World Economic Forum’s gender gap index) umístilo na 121. místě ze 153 zemí, přičemž účast žen v ekonomice a politice je na 115., resp. 144. místě. Od roku 2018 si Japonsko v žebříčku pohoršilo o 11 míst. V žebříčku účasti žen v ekonomice si polepšilo o 2 a v politice o 19 míst. To ukazuje, že země má před sebou ještě hodně práce, pokud jde o práva žen v Japonsku. Navíc poměr žen nastupujících na univerzity sice roste, ale stále pomaleji než ve většině zemí, což zdůrazňuje, že Japonsko musí přestat podceňovat ženy.

Sexuální obtěžování

V Japonsku navíc existují kulturní aspekty, které ze své podstaty působí proti ženám. V jejich společnosti panuje stigma vůči obviněním ze sexuálního napadení s obrovským obviňováním obětí. To vede k tomu, že přibližně 95 % obětí sexuálních útoků a znásilnění neoznámí svůj útok policii. Rovnosti žen brání také vládní problémy. Japonsko však nedávno, v roce 2017, aktualizovalo svůj zákon o sexuálních trestných činech. Stále však nezahrnuje souhlas (nebo jeho nedostatek) jako základ pro sexuální útok.

Jak již bylo zmíněno, v japonské politice je neuvěřitelně málo žen. Navíc navzdory iniciativě premiéra Šinzó Abeho „Womenomics“, jejímž cílem je zapojit do politiky více žen, nedošlo k velkému pokroku. V jeho vlastním kabinetu je pouze jedna žena, Satsuki Katayama, která zastává funkci státní ministryně pro rovnost žen a mužů a ministryně pověřená posílením postavení žen.

I přes tyto chmurné skutečnosti však země dosahuje určitého pokroku. Stále více žen a hnutí se k těmto otázkám vyjadřuje. Pomáhají vytvářet změny na vládní úrovni, jako v případě reformy zákona o sexuálních trestných činech. Stále více žen získává vyšší vzdělání a vstupuje na trh práce. Pro práva žen v Japonsku je však třeba udělat ještě mnoho práce, počínaje zastaralými kulturními představami Japonska o rolích žen ve společnosti.

– Saayom Ghosh

Foto: Flickr