Klasická balada Yesterday od Beatles má zasněnou a jemnou melodii a text, který jako by byl vytržen z nejhlubšího podvědomí člověka. Je tedy jen příznačné, že rocková legenda Paul McCartney vymyslel první fáze písně ve spánku a pak je nechal vylít ze své duše na klavír vedle své postele. A co víc, tato prvotní inspirace se odehrála v podkroví bytu, kde žil se svou tehdejší přítelkyní, která tolik formovala jeho hudbu v letech Beatles.

„Probudil jsem se s krásnou melodií v hlavě,“ řekl autorovi Barrymu Milesovi pro biografii Many Years From Now, která vyšla v roce 1998. „Říkal jsem si: ‚To je skvělé, zajímalo by mě, co to je? Vedle mě, napravo od postele u okna, stálo pianino. Vstal jsem z postele, sedl si ke klavíru, našel g, našel fis moll 7 – a to vás pak vede přes h do e moll a nakonec zpátky do E. Všechno to logicky vede dopředu. Ta melodie se mi moc líbila, ale protože se mi zdála, nemohl jsem uvěřit, že jsem ji napsal.“

Je to docela kouzelný a romantický příběh a je zásluhou toho, jak mistrovská píseň „Yesterday“ je, že zůstává kouzelná a romantická, i když víte, že z McCartneyho snové písničky se nakonec stala rozchodová melodie a že její dnes nesmrtelný text byl kdysi blábolivým zástupným rýmem o míchaných vejcích. Balada se v září 1965 dostala na vrchol amerického žebříčku Billboard Hot 100 a završila tak proces psaní písní, který neměl v historii Beatles obdoby.

Přečtěte si více: Jak se Beatles dali dohromady a stali se nejprodávanější kapelou všech dob

McCartneyho bývalá přítelkyně Jane Asherová vstoupila do jeho života rok předtím, než napsal píseň „Yesterday“

Sen o písni „Yesterday“ se McCartneymu zjevil jednoho rána v roce 1964, ale příběh ve skutečnosti začíná v roce 1963, kdy se s Jane Asherovou setkal v zákulisí před koncertem v londýnské Royal Albert Hall.

Jane bylo pouhých 17 let, když ji tam McCartney uviděl stát (ano, to je o Asher) během focení mezi zkouškami. Ten večer, poté co Beatles dokončili svůj koncertní set, se Jane připojila k mladému doprovodu kapely. Paul a Jane nakonec strávili celou noc v ložnici jeho kamaráda, ale až do rána se bavili o svých oblíbených jídlech a dělali na sebe oči.

„Uvědomil jsem si, že je to holka pro mě,“ vzpomínal McCartney v rozhovoru s novinářem Hunterem Daviesem. „Nesnažil jsem se ji uchvátit ani přimět. Řekl jsem jí: „Zdá se, že jsi milá holka.“

Když beatlemánie rostla a žádný hotel nebyl v bezpečí před poblázněnými fanoušky, McCartney se brzy téměř celý nastěhoval k Janeině rodině do jejich městského domu na Wimpole Street 57 v Londýně. Ubytoval se v podkroví šestipatrového bytu a táhl s sebou po schodech klavír, který téměř zaplnil celý prostor.

Napsání písně trvalo McCartneymu několik měsíců

Většinou v té době McCartney a kolega z Beatles John Lennon psali písně skupiny společně, „nos na nos“, jak Lennon často říkal tazatelům. V dokumentu BBC z roku 2017 McCartney jejich spolupráci trochu více objasnil: „Vždycky jsem psal s Johnem a bylo to naproti sobě, buď v hotelové ložnici na oddělených postelích, s akustickou kytarou a jen jsme se na sebe dívali.“

Poté, co se McCartneymu ve snu zjevila melodie k písni „Yesterday“, posypal ji několika bláboly a slovy o jídle k snídani jako zástupnými slovy pro text, jen aby nezapomněl melodii. Přehrál ji svým spoluhráčům a přátelům, aby se nejprve ujistil, že ji omylem neukradl odjinud – naštěstí to byl originál, jak potvrdili – a pak aby se pokusil vymyslet zbytek písně. Na natáčení prvního filmu Beatles Help! ji McCartney hrál tak často, že mu režisér Richard Lester jednou pohrozil, že pokud ji McCartney nedokončí, vyhodí klavír z placu.

Lennon se snažil svému kamarádovi s písní pomoci, ale byla to výhradně McCartneyho záležitost. Jediným Lennonovým příspěvkem byl návrh, aby název písně byl jen jednoslovný, ale kromě toho byl téměř zbytečný. Po měsících trápení s tvůrčím procesem se text náhle zrodil v hlavě McCartneyho na velmi nepravděpodobném (a velmi nevhodném) místě: při jízdě po klikatých kopcích Portugalska, kde byl s Jane na dovolené.

„Byla to dlouhá horká, prašná cesta,“ řekl McCartney Milesovi. „Jane spala, ale já nemohl, a když tak dlouho sedím v autě, buď se mi podaří usnout, nebo mi začne pracovat mozek. Vzpomínám si, jak jsem si lámal hlavu nad melodií ‚Yesterday‘ a najednou mě napadaly takové jednoslovné úvody do veršů.“

McCartney a Asher se chystali zůstat jako hosté v prázdninové vile, kterou vlastnil jeho přítel Bruce Welch, rovněž hudebník. Když dorazili do vily, McCartney zavolal Welchovi a zeptal se ho, jestli má kytaru. Naštěstí se v domě nacházela akustická kytara, která náročný proces psaní písní jen trochu usnadnila. Trvalo ještě dva týdny, než se podařilo text přibít na hřebík… a pak ho čekalo další čekání.

„Yesterday“ málem nevyšla jako singl

Jedním z důvodů, proč Beatles rezonovali a zůstali aktuální pro tolik lidí po téměř šest desetiletí, je to, že byli hudebně odvážní, ochotní měnit svůj zvuk, když prožívali tristní, bouřlivá 60. léta. Trvalo však poměrně dlouho, než se kapela stala tak odvážnou – většina jejich experimentálnějších skladeb vyšla mezi lety 1966 a 1970. Když „Yesterday“ vznikala, byla ještě polovina roku 1965, kapela měla stále ještě moptopy a měnit jejich poprockový vzorec se zdálo být trochu bláznivé.

V důsledku toho jejich britské vydavatelství Parlophone nejprve odmítlo vydat „Yesterday“ jako singl v domnění, že fanouškům bude připadat divný a velmi nebeatlesovský. Americké vydavatelství Capitol Records takové obavy nemělo a vydalo ji s westernově laděnou znělkou Ringo Starra „Act Naturally“ a píseň se stala takovým hitem, že Parlophone vydal krátké EP s „Yesterday“ jako svou vizitkou.

Při zpětném pohledu se zdá, že jde o jasný hit, ale ani členové The Beatles si nebyli tak jisti její uměleckou hodnotou. Ačkoli byli Lennon a McCartney nejlepšími přáteli a partnery při psaní písní, udržovali mezi sebou zdravou rivalitu (nebo ji alespoň Lennon cítil) a Lennon po letech prozradil, že má z „Yesterday“ smíšené pocity:

„Ačkoli text neřeší žádný smysl, jsou to dobré řádky. Rozhodně fungují. Ale když si tu písničku přečtete celou, nic vám neřekne,“ řekl v rozhovoru, který skončil v Playboyi v roce 1980, jen pár měsíců před jeho smrtí. „Nevíte, co se stalo. Ona odešla a on si přeje, aby to bylo včera – tolik chápete – ale ve skutečnosti to nic neřeší.“

Bez ohledu na Lennonův názor se generace kritiků, hudebníků i fanoušků shodly na genialitě této písně. Časopisy Rolling Stone i MTV zařadily „Yesterday“ mezi nejlepší popové písně 20. století a McCartneyho skladba také drží rekord jako nejčastěji přebíraná píseň v historii, s více než 3000 verzemi a jejich počtem. To není špatné na malou melodii, která se Paulovi zjevila ve snu.