O vlivu COVID-19 na naše zdraví se dozvídáme každý den více. Nyní víme, že nákaza koronavirem SARS-COV-2 může mít dlouhodobý dopad na naše srdce a plíce a infekce může u některých lidí přetrvávat i několik měsíců.

V současné době se také setkáváme se zprávami, že COVID-19 vyvolává příznaky související se sluchem, jako jsou závratě, vertigo a ztráta sluchu. Naše nedávná studie také zjistila, že pandemie u mnoha osob zhoršila hučení v uších.

Tinnitus je charakterizován slyšením nežádoucích zvuků, jako je zvonění nebo bzučení v uších, bez odpovídajícího vnějšího zvuku. Je to jedno z nejčastěji se vyskytujících chronických onemocnění, které celosvětově postihuje 12-30 % dospělé populace. Ačkoli se tinnitus vyskytuje ve všech věkových skupinách, častější je u starších dospělých.

Je známo, že se vznikem tinnitu souvisí řada faktorů – včetně ztráty sluchu, ušních infekcí, vystavení hlasitému hluku a úrazů hlavy. Mohou ho také zhoršovat některé zvuky, špatný spánek, alergie nebo infekce.

Zjistilo se, že u lidí s tinnitem je vyšší riziko horší emoční pohody, deprese a úzkosti, což je pravděpodobně způsobeno frustrací lidí z neschopnosti tomuto stavu uniknout nebo ho ovládat. Tinnitus může také ztěžovat spánek a soustředění, což může ovlivnit fungování během dne.

To vedlo náš tým k poznání, že lidé s tinnitem mohou pociťovat zvýšenou míru tohoto onemocnění v důsledku zvýšeného stresu a úzkosti, které pandemie přináší. Proto jsme se rozhodli provést průzkumnou studii s cílem prozkoumat změny výskytu tinnitu během pandemie.

Zhoršení

Výzkumu se zúčastnilo celkem 3 103 osob s tinnitem ze 48 zemí, z nichž téměř polovina pocházela z USA a Kanady. Ačkoli byl průzkum zaměřen na osoby s již existujícím tinnitem, sedm respondentů uvedlo, že užívání přípravku COVID-19 vedlo ke vzniku tinnitu, a čtyři uvedli, že vedlo ke ztrátě sluchu. Tyto příznaky přetrvávaly i přes vyléčení z viru, což potvrzuje to, co uvádějí jiné studie.

Z respondentů 237 uvedlo, že pociťují příznaky viru COVID-19, a 26 bylo na tento virus pozitivních. Z těch, kteří příznaky hlásili, jich 40 % uvedlo, že se jim v důsledku toho zhoršil již dříve existující tinnitus.

Ti, kteří užívali léky (např. paracetamol nebo tyenol) na zmírnění příznaků koronaviru, uvedli, že se u nich výrazně zvýšil výskyt tinitu. Je známo, že některé léky (např. aspirin a některá antibiotika) mají nepříznivý vliv na sluch a tinnitus, proto bude důležité pečlivé sledování hospitalizovaných pacientů.

Z respondentů, kteří neměli COVID-19, 67 % uvedlo, že jejich tinnitus zůstal během pandemie stejný, u 32 % se zhoršil a u 1 % respondentů se zlepšil. Ženy a mladší dospělí (do 50 let) považovali tinnitus během pandemie za výrazně více obtěžující.

Repondenti z těchto skupin vysvětlovali, že tyto změny mohly být částečně způsobeny změnami v zaměstnání a zvýšenou péčí o děti a domácnost během pandemie. To může být spojeno s možným vystavením většímu hluku (např. hračky nebo kutilské nářadí) nebo vyšší mírou stresu, který často zhoršuje tinnitus.

Další faktory, které podle zjištění zhoršily tinnitus účastníků během pandemie, zahrnovaly obavy související se zdravím, sociální distanční opatření, změny životního stylu a sníženou úroveň cvičení. Obavy související se zdravím zahrnovaly obavy z nákazy virem a nemožnost využít zdravotní péči kvůli jiným onemocněním během pandemie.

Respondeenti uváděli, že jim pandemie ztížila aktivity, které jim pomáhaly odvést pozornost od tinnitu – například návštěvu cvičení. Bylo pro ně také obtížnější relaxovat kvůli neustálým obavám, které zhoršovaly jejich tinnitus. Tinnitus také výrazně zhoršovala osamělost v důsledku menšího počtu sociálních kontaktů, izolace od ostatních a špatný spánek.

Zdravotní podpora pro tinnitus nebyla během pandemie vždy snadno dostupná a omezení uzavírky také omezovalo sociální podporu a přispívalo k pocitu osamělosti. Nedostatek podpory mohl také přispět ke zhoršení tinnitu v důsledku toho, že lidé měli pocit, že se s tímto stavem nedokážou vypořádat sami.

Respondenti také uváděli, že vyšší míra deprese, úzkosti, podrážděnosti a finančních starostí také významně přispěla k tomu, že je tinnitus během pandemie více obtěžoval. Toto zjištění poukazuje na složitou obousměrnou interakci, která existuje mezi tinnitem a emočními potížemi. Mohou se navzájem spouštět nebo zhoršovat a tinnitus často vystupňuje nebo začíná během stresových období.

Vzhledem k přílivu zpráv o tinitu a ztrátě sluchu v souvislosti s nákazou COVID-19 je potřeba dalšího výzkumu v této oblasti. Teoreticky by COVID-19 mohl způsobovat problémy s částmi sluchového systému.

Je známo, že virové infekce, včetně herpes virů, zarděnek, cytomegaloviru, spalniček a příušnic, ovlivňují sluch a/nebo rovnovážný systém – a stejně tak by tomu mohlo být i v případě SARS-COV-2. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda existuje souvislost mezi COVID-19, tinnitem a ztrátou sluchu a mechanismy, které za touto možnou souvislostí stojí.

Těm, u kterých se během pandemie objevil tinnitus nebo došlo k jeho zhoršení, mohou pomoci lékařské služby, linky pomoci a online podpůrné skupiny. Lépe zvládat tinnitus může lidem pomoci také kognitivně-behaviorální terapie a mindfulness.