„Když vystoupil na břeh, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. A začal je učit mnoha věcem.“ – Marek 6,34

Turečtí pastýři s hrůzou sledovali, jak stovky jejich ovcí jdou za sebou přes útes, uvádějí turecké zprávy. Podle zpráv nejprve přešla přes okraj útesu jedna ovce, aby ji následovalo celé stádo. Při patnáctimetrovém pádu zahynulo více než 400 ovcí – jejich těla zmírnila pád dalších 1 100 ovcí, které je následovaly. (BBC News)

Ovce nejsou nejchytřejší zvířata na světě. Jsou hloupé, náchylné k toulání a poměrně bezbranné. Tim Challies o ovcích říká toto: „Ponechány samy sobě, ovce nevydrží a nemohou vydržet příliš dlouho. Téměř každé jiné domestikované zvíře lze vrátit do volné přírody a bude mít šanci na přežití, ale ovce ne. Dejte ovci do divočiny a právě jste dali přírodě svačinu.“

Takže bez pastýře mají ovce problém. Ve skutečnosti jsou ovce bez pastýře beznadějné. A právě to zde Ježíš říká o lidech v šesté kapitole Markova evangelia. Bez pastýře byli ztraceni, byli beznadějní. To platilo pro zástup, s nímž Ježíš komunikoval, a platí to i dnes pro každého, kdo není věřící. Platilo to i pro tebe a pro mě, než jsme přišli k Velkému pastýři, Ježíši Kristu. Lidstvo bez Krista je jako ovce bez pastýře. Lidstvo mimo Krista je ztracené a beznadějné. Ježíš je náš Pastýř, naše jediná naděje a prostředek spasení.

Ježíš má s těmito lidmi soucit a co ze svého soucitu s nimi dělá? Podívej se na konec 34. verše. Říká se tam: „A začal je učit mnohým věcem“. Výsledkem jeho soucitu s těmito lidmi bylo, že je začal učit. Dal jim to, co nejvíce potřebovali – sebe! Dal jim informace o sobě samém! Dal jim Boží slova. Učil je Božím věcem. Výsledkem jeho soucitu s nimi bylo, že je učil o Bohu.

.