Pokrok je Boží touhou

Bůh je vášnivý pro pokrok v království. Touží po tom, abychom obsadili území, které dosud ovládal nepřítel. Všichni jsme součástí duchovního boje proti knížectvím temnoty.

„Náš boj totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládcům, proti autoritám, proti mocnostem tohoto temného světa a proti duchovním silám zla v nebeských sférách.“ (Efezským 6,12 NIV)

V Bibli se používá nespočet metafor, které zdůrazňují Boží srdce pro pokrok, například běh o závod nebo růst přírody. Spokojenost není ovocem Ducha z nějakého důvodu – jsme povoláni k tomu, abychom se posouvali vpřed, zaujímali nové pozice a vystupovali, aby se lidé setkávali s Bohem.

Přítel existuje jako cvičiště, které nás má připravit na věčnost. Válka mezi Bohem a nepřítelem již byla vyhrána díky Ježíšově oběti, ale naší povinností je postupovat vpřed při vymýcení současného světa temnoty a přinášet nebe na zem.

Naše uctívání je naší zbraní

Abychom mohli postoupit, musíme jít do boje. Abychom mohli bojovat, potřebujeme zbraně. Jednou z těchto zbraní je naše hudba. Od počátku věků přinášíme nebe na zem hudbou vytvořenou Božími syny a dcerami. Frekvence nástrojů a slov rezonují a boří fyzické i duchovní zdi, které postavil nepřítel.

Níže uvádíme několik příkladů moci uctívání a hudby v Písmu:

Joshua 6 – V bitvě u Jericha Bůh použil zvuk polnic a křik svého lidu, aby fyzicky zbořil zdi nepřítele.

2 Paralipomenon 20 – Jóšafat chválil Boha a „ustanovil zpěváky, aby zpívali Hospodinu a chválili ho“, když vycházeli před vojskem. Když začali chválit, poslal Bůh na ostatní vojska léčky a ta se navzájem zničila.

2 Královská 3 – Elíša požádal o harfu, aby mohl hrát, a v důsledku toho na něj sestoupila Boží moc prorokovat.

1 Samuelova 16 – Davidova harfa uklidnila mučivého ducha, který sužoval Saula.

Bůh nás chce vybavit novými zbraněmi

„Zapomeňte na dřívější věci, nezabývejte se minulostí. Hle, dělám novou věc! Teď to vyvěrá, copak to nevnímáte?“ „Ne,“ odpověděl jsem. Izajáš 43,18-19 NIV

V dřívějších dobách vojáci běžně používali zbraně jako kopí, mušketu nebo meč. Myslíte si, že by armáda vybavená těmito zbraněmi měla šanci proti moderním raketám, chemickým zbraním a dronům dneška?

Změnila se kultura i taktika nepřítele. Dělá vše pro to, aby si udržel území, které má, a agresivně vyrábí nové zbraně na svou obranu.

Proč bychom měli očekávat pokrok, když stále používáme stejnou taktiku jako dosud?

Jestliže je uctívání tak mocné, což je, proč tedy množství křesťanských písní zcela neproměnilo celou zemi, aby vypadala jako nebe? Chci navrhnout, že důvodem, proč nevidíme určité průlomy, je možná to, že děláme to, co fungovalo v minulosti, když Bůh chce v uctívání udělat něco nového a netradičního. Kdyby to nebyla pravda, pak by nám po zbytek času stačila jedna píseň, jeden zvuk kytary, jeden úder do bubnů.

Když se podívám na Bibli, vidím, že Bůh mnohokrát použil nové a nepravděpodobné zbraně, aby uspěl:

Soud 15 – Samson používá oslí čelist.

Soud 7 – Gedeon vyřazuje armádu pomocí 300 mužů s trubkami, pochodněmi a džbány.

1 Samuelova 17 – David používá 5 kamenů místo nejlepší Saulovy zbroje a meče.

Bůh chce lidi, kteří mají otevřené ruce, aby je mohl vybavit tím, co je potřeba k vítězství v konkrétních bitvách. Každá bitva je jiná. Musíme se modlit a ptát se na to, jak to vypadá v naší bohoslužbě.

Bůh nepotřebuje hodně, aby dosáhl hodně.

Myslím si, že jedním z důvodů, proč v naší bohoslužbě neprozkoumáváme nová území, je to, že nám to může připadat jako příliš velký úkol pro naše schopnosti. Nenech se zastrašit velikostí úkolu, protože Bůh může rozmnožit to málo, co máš, způsobem, který si ani nedokážeš představit.

1 Samuelova 14 – V důsledku toho, že Jónatan a jeho zbrojnoš pronásledují a srazí 20 Filištínů, se celá filištínská armáda zničí (Izrael s 600 muži vs. Izrael se 600 muži). Filištínských „tolik bojovníků jako zrnek písku na mořském břehu“).

Soudců 7 – Gedeon a 300 mužů proti 135 000 Midjánců.

2 Paralipomenon 20 – Jóšafat proti třem armádám – Moábcům, Amoncům a Meunitům.

V mnoha z těchto příběhů nemuseli udělat skoro nic a nepřítel se zničil sám. Bůh dokonce zmenšil armády svého lidu, když už byly jen zlomkem armád protivníka. Co když dnes stačí, abychom uctívali svěže a prorocky, a všechny plány nepřítele se zhroutí, aniž bychom museli opustit místo, kde stojíme?“

Nejdůležitější zbraň – upřímnost

Na naší cestě je nejdůležitějším faktorem to, abychom své uctívání udržovali čisté a upřímné. Když uctíváme pouze z touhy po výsledku, minuli jsme se cílem. Boha musíme vždy uctívat prostě proto, že je hoden chvály. Když Ho uctíváme prostě proto, že je dobrý a je Pánem, získáváme na bojišti dynamiku. Všechny naše nástroje a hlasy nacházejí svou nejplnější sílu v místě bezpodmínečné chvály.

Mohly by vás také zajímat tyto příspěvky!

• 3 způsoby, jak nepřítel útočí na vedoucí uctívání: A co s tím můžete dělat
• 5 tipů, jak najít svůj jedinečný zvuk uctívání
• 8 tipů pro lepší dynamiku kapely pro váš tým uctívačů
• Postupování při uctívání:

Měli bychom zvedat ruce?