Articles

Nová studie objasňuje, odkud Evropané vlastně pocházejí

prince harry kate paper Reuters/Jonathan Brady/Pool

Genetický původ moderních Evropanů může být složitější, než se dosud myslelo.

Dávní lidé ze Sibiře, kteří byli příbuzní s prvními lidmi, kteří se během doby ledové dostali do Ameriky, se také mísili s pravěkými populacemi v Evropě a zanechali své stopy v DNA dnešních Evropanů, uvedli ve středu vědci.

Jejich studie, publikovaná v časopise Nature, je nejnovější, která využívá sofistikovaný genetický výzkum k objasnění původu moderních populací.

nature map
Zeměpisná umístění analyzovaných vzorků, jejichž barevné označení odpovídá obrázku níže.
Nature
nature 2 Nature

Odborníci se domnívali, že dnešní Evropané pocházejí ze dvou jiných skupin lidí.

První byli primitivní lovci a sběrači ze západní Evropy, kteří žili na kontinentu od jeho první kolonizace naším druhem před více než 40 000 lety. Druhou byli zemědělci, kteří se do Evropy přistěhovali z oblasti zahrnující části Sýrie, Turecka a Iráku zhruba před 7 000 lety.

Nová studie odhalila roli lovců-sběračů ze sibiřské oblasti, které vědci nazvali „starověcí severní Eurasijci“.

Vědci sekvenovali genomy zemědělce, který žil v Německu zhruba před 7 000 lety, a osmi lovců-sběračů, kteří žili v Lucembursku a Švédsku zhruba před 8 000 lety. Tyto nálezy pak porovnali s genomy 2345 lidí žijících v současnosti, aby rozluštili evropský původ.

„Naše studie skutečně ukazuje, že evropský původ byl složitější, než se dříve předpokládalo,“ řekl Iosif Lazaridis, postdoktorand na Harvard Medical School.

„Zdá se, že Evropané – kteří jsou dnes často považováni za jednu skupinu – mají ve skutečnosti složitou historii s nejméně třemi skupinami, které se v jejich historii v různém poměru mísily,“ dodal Lazaridis.

Téměř u všech Evropanů bylo zjištěno, že mají předky ze všech tří těchto dávných skupin. Starověcí severoevropané se na genetice Evropanů podíleli až 20 procenty, i když to byl nejmenší podíl ze všech tří skupin předků.

Největší podíl západoevropských lovecko-sběračských předků mají lidé v severní Evropě, zejména v Pobaltí, kde z této skupiny pochází až 50 procent DNA Litevců.

Jihoevropané mají více genetických předků od dávných zemědělců, přičemž až 90 procent DNA Sardinců pochází od těchto prvních evropských přistěhovalců.

Tito zemědělci, kteří přišli z Blízkého východu, přinesli do Evropy nové schopnosti, domestikovali zvířata včetně prasat a krav, pěstovali plodiny včetně druhů pšenice, ječmene, hrachu a čočky a ke sklizni používali obsidiánové srpy.

Další z badatelů, Johannes Krause, genetik z univerzity v Tübingenu a spoluředitel Ústavu Maxe Plancka pro dějiny a vědu v Německu, uvedl, že dávní obyvatelé severní Eurasie „spojují všechny moderní Evropany a indiány.“

Nálezy ukazují, že se nejen mísili s pravěkými Evropany, ale byli také příbuzní s lidmi, kteří před více než 15 000 lety putovali po zamrzlém pevninském mostě, jenž kdysi spojoval Sibiř s Aljaškou, a rozšířili se do Ameriky.

(Zpravodajství: Will Dunham; Úpravy: Cynthia Osterman)