Nevada ještě není připravena volat vlka

Statut „lovného“ zvířete nespustí lov

By ED VOGEL
REVIEW-JOURNAL CAPITAL BUREAU

CARSON CITY – Vlci se možná vrátí do Nevady, ale neberte si loveckou pušku.

Přestože byl vlk šedý minulý týden státem klasifikován jako „lovné“ zvíře, ministerstvo pro divokou přírodu neplánuje loveckou sezónu na vlky.

Má to své dobré důvody.

Vlci byli v Nevadě historicky vzácností; poslední potvrzené pozorování se odehrálo v roce 1941. A vlk šedý je i nadále chráněn federálním zákonem o ohrožených druzích.

Poslanec John Carpenter, R-Elko, v úterý během legislativního slyšení řekl, že mu volali voliči z Jarbidge, kteří mu řekli, že viděli vlky.

Tato pozorování nebylo možné potvrdit.

Obává se, že vlci budou zabíjet dobytek a losy, jako se to děje v Idahu.

Vlci v Idahu jsou potomky 66 kanadských šedých vlků, kteří byli v letech 1995-96 přemístěni do Yellowstonského národního parku a národních parků v Idahu.

Dramaticky se rozmnožili a vědci zabývající se zvířaty odhadují, že v Idahu, Montaně a Wyomingu nyní žije 1 300 šedých vlků.

Tito vlci, chránění zákonem o ohrožených druzích, se rozmnožili více, než doufali i ti nejzarytější ochránci přírody.

Carpenter neuvádí, kdo mu řekl, že vlky viděl.

Voláním obyvatelům Jarbidge a dvou místních podniků se nepodařilo zjistit nikoho, kdo by nějakého vlka zahlédl.

Jarbidge je izolovaná obec s asi 200 obyvateli a nachází se v divoké oblasti na severu okresu Elko.

Nejbližší známí vlci v Nevadě v posledních letech byli nalezeni poblíž Hammettu v Idahu, asi 35 mil severně od Owyhee, uvedl Kevin Lansford, specialista na divokou přírodu z ministerstva pro divokou přírodu.

Dva tam byli odchyceni a odstraněni poté, co zabili hospodářská zvířata.

„Urazit 40 mil není pro vlka nic,“ řekl Lansford. „Takže jeden z nich mohl sestoupit, otočit se a vrátit se do Idaha.“

V posledních měsících byli vlci šedí pozorováni ve Washingtonu a Oregonu, tedy ve státech, kde vlci zmizeli ve 30. letech 20. století.

Lidé si často pletou vlky s kojoty nebo psy, jako jsou aljašští malamuti, řekl Lansford.

Vlčí samec však váží v průměru kolem 140 kilogramů, což je mnohem více než malamut, který může dosahovat až 95 kilogramů.

Eric de Place, výzkumník neziskového institutu Sightline v Seattlu, který sleduje vlky ve Spojených státech, řekl, že má podezření, že se vrátili do Nevady.

„Myslím, že je to určitě možné,“ řekl. „Máme všechny důvody se domnívat, že se do Nevady vrátili. Jsou schopni cestovat na velmi dlouhé vzdálenosti, pokud tam není taková zástavba.“

S výjimkou Aljašky, michiganského Isle Royale a severní Minnesoty byli vlci ve 30. letech 20. století ve zbytku Spojených států považováni za téměř vyhubené.

Vlci šedí se pak zatoulali z Kanady a v 80. letech 20. století založili malou populaci v národním parku Glacier v Montaně.

Nejbližší významná populace vlků v Nevadě se nachází v národních lesích Boise a Sawtooth v Idahu, více než 100 mil severně od hranic státu Nevada.

Přes nedostatek důkazů o tom, že se tyto šelmy do Nevady vrátily, schválil minulý týden legislativní podvýbor pro předpisy nařízení, podle kterého se vlk šedý nebo lesní stává „lovným“ zvířetem, stejně jako jeleni.

Lansford uvedl, že jeho oddělení chtělo novou klasifikaci pro případ, že by mnoho vlků skutečně putovalo do Jarbidge nebo Ruby Mountains, což jsou jediné oblasti ve státě, kde by podle něj mohli přežít.

Nařízení umožní odboru divoké přírody řídit vlčí populaci ve státě a kontrolovat vlky v zájmových chovech, kteří jsou u některých obyvatel oblíbení.

„Potřebovali jsme mít nějaký plán,“ řekl Lansford. „To, že je vlk klasifikován jako lovné zvíře, nám dává flexibilitu. Všechno je to plán do budoucna.“

Podle Lansforda může stát díky tomuto nařízení také klást na majitele vlků v zájmovém chovu minimální požadavky.

Odbor volně žijících zvířat chce, aby veterináři potvrzovali, že domácí zvířata, která se podobají vlkům, jsou skutečně vlci, a požaduje, aby jim bylo do uší umístěno tetování.

Tak by v případě, že vlk v zájmovém chovu uteče nebo se ho majitel zbaví, mohli pracovníci kontroly zvířat zjistit, zda se jedná o skutečného domácího mazlíčka, a ne o divoké zvíře, které se zatoulalo na území státu.

Lansford řekl, že si není jistý, kolik lidí má vlky jako domácí mazlíčky, ale ve státě jsou známy dva podniky zabývající se chovem vlků, jeden v okrese Lincoln, druhý v okrese Nye.

Mnoho firem nabízí na internetu k prodeji „vlčí štěňata“, ale většina těchto zvířat je napůl vlk, napůl pes.

Zdůraznil, že jakákoli navrhovaná regulace kontroly vlků v zájmových chovech bude „prověřena“ na veřejných slyšeních, na kterých se budou moci vyjádřit jejich majitelé.

Carpenter se postavil proti označení vlka za „lovné“ zvíře.

Obává se, že „dobrodinci“ budou přesvědčovat ministerstvo pro divokou přírodu, aby neodstraňovalo nebo nezabíjelo vlky, kteří napadají hospodářská zvířata.

Carpenter chtěl, aby vlci dostali klasifikaci „dravé zvíře“, aby majitelé rančů mohli střílet ty, kteří zraňují jejich dobytek.

Bob Williams, nevadský terénní dozorce U.S.A.S. Fish and Wildlife Service, zdůraznil, že vlk zůstává chráněn podle federálního zákona o ohrožených druzích.

Předchozí kroky jeho agentury k vyřazení vlka v Idahu, Montaně a Wyomingu ze seznamu ohrožených druhů neměly podle něj za cíl ukončit ochranu vlka ve Stříbrném státě.

Ačkoli symbolem sportovních týmů Nevadské univerzity v Renu je vlčí smečka, Lansford uvedl, že vlci byli v Nevadě vzácní, přinejmenším po několik set let, kvůli suchému klimatu státu.

Ještě v roce 1900 bylo podle něj ve státě hlášeno pouhých 12 vlků.

„Nemyslím si, že by se vlci někdy vyskytovali v Mohavské poušti,“ kde leží Las Vegas, dodal Williams.

„Mexičtí vlci žijí také v oblasti lesů. Mají rádi vysoké nadmořské výšky, nikoliv nízké suché oblasti.“

Obrovský nárůst populace vlka šedého v Idahu, Montaně a Wyomingu přiměl 28. března Úřad pro ochranu ryb a volně žijících živočichů k vyřazení vlka šedého ze seznamu ohrožených druhů v těchto státech.

Státy vytvořily plány managementu vlků, které počínaje letošním podzimem umožňují lov vlků mimo vymezená ochranná území.

Ale organizace Earthjustice, zastupující 11 organizací zabývajících se volně žijícími živočichy a životním prostředím, podala žalobu, v níž tvrdí, že vyřazení ze seznamu a plány managementu těchto států umožní lovcům zabít 80 procent současné populace vlků.

Okresní soudce Donald Molloy v červenci vydal soudní příkaz, který zrušil rozhodnutí Úřadu pro ochranu ryb a volně žijících živočichů o vyřazení vlka šedého ze seznamu.

Očekává se odvolání.

I když bude vlk vyřazen ze seznamu, Lansford není přesvědčen, že se stane hrozbou pro nevadská hospodářská zvířata.

Vlci ke svému přežití potřebují vysokohorské oblasti porostlé dřevem a hodně „kopytníků“, kopytníků, jako jsou losi a jeleni, kterými se mohou živit. Nevadská populace jelenů klesla na 115 000 kusů, což je asi polovina stavu z 80. let 20. století.

De Place však uvedl, že výzkumy ukazují, že v minulosti se vlci vyskytovali na celém území státu, dokonce i ve vyprahlé jižní Nevadě.

„Počet vlků byl vždy malý, sotva takový jako dnes v Yellowstonu,“ řekl.

De Place uvedl, že když vlci nemohou najít velkou zvěř, přežívají na krysách a malých zvířatech.

De Place řekl, že když vlci nemohou najít velkou zvěř, přežívají na krysách a malých zvířatech.