Pokud vám představa, že velryby jsou savci, vždycky připadala poněkud divoká, pak vás pravděpodobně překvapí, že tyto obrovské vodní šelmy jsou docela blízce příbuzné s hrochy.

Vědci se o těchto příbuzenských vztazích přou už celá staletí.

Jednou z teorií bylo, že hroši jsou příbuzní s prasaty. Přibývající důkazy však naznačovaly, že mají blíže k velrybám. Nová studie dospěla k závěru, že čtyřnohý polovodní savec, který prosperoval asi 40 milionů let, byl společným předkem velryb i hrochů.

„Problém s hrochy spočívá v tom, že pokud se podíváte na celkový tvar zvířete, mohlo by být příbuzné koním, jak si mysleli staří Řekové, nebo prasatům, jak si mysleli moderní vědci, zatímco molekulární fylogeneze ukazuje blízký vztah s velrybami,“ řekl Jean-Renaud Boisserie, postdoktorand na Kalifornské univerzitě v Berkeley. „Ale kytovci – velryby, sviňuchy a delfíni – nevypadají vůbec jako hroši.“

K tomu, aby se situace zkomplikovala, je mezi fosiliemi raných kytovců a raných hrochů 40milionová mezera.

Boisserie a jeho francouzští kolegové tvrdí, že tuto mezeru zaplnili fosiliemi „vodomilných živočichů“, kteří se vyvinuli do dvou skupin, raných kytovců a skupiny čtyřnohých živočichů zvaných antrakoté. Prasatům podobní antrakoterové, z nichž se vyvinulo nejméně 37 různých rodů, vyhynuli před méně než 2,5 miliony let a zůstala jen jedna linie: hroši.

Analýza řadí velryby do velké skupiny sudokopytníků zvaných Artiodactyla. To z nich dělá příbuzné krav, prasat, ovcí, antilop, velbloudů a také žiraf.

Myšlenka o příbuznosti velryb a hrochů získala v posledních letech na síle. Boisserieho tým analyzoval nové i dřívější fosilie hrochů, velryb a antrakoter, aby podle nich určil antrakoter jako chybějící článek mezi hrochy a kytovci.

„Naše studie je dosud nejúplnější, zahrnuje spoustu různých taxonů a mnoho nových charakteristik,“ řekl Boisserie. Dodal však, že případ nenechává zcela uzavřený: „Naše výsledky jsou velmi robustní a dobrou alternativu k našim zjištěním je třeba teprve formulovat.“