Když Debbie Reynoldsová na hollywoodském večírku ve filmu Zpívání v dešti (1952) vykoukla z obrovského dortu, stala se zároveň hvězdou filmového plátna.

Ve skutečnosti to bylo šesté filmové vystoupení Reynoldsové, která zemřela ve věku 84 let, ale její první hlavní role. Obsazení nezkušené devatenáctileté dívky bylo riskem, který podstoupili Gene Kelly a Stanley Donen, spolurežiséři klasického muzikálu MGM o počátcích mluveného filmu. Risk se vyplatil, ale ne bez potu a námahy.

„Byly chvíle, kdy Debbie spíš chtěla hrát na lesní roh někde v San Fernando Valley nebo se účastnit schůzky skautek,“ vzpomínal Kelly. „Vůbec si neuvědomovala, že je najednou filmovou hvězdou.“ Později to přiznala i sama Reynoldsová: „Byla jsem tak zmatená. Připadalo mi to hloupé… hlásit se ve studiu v šest ráno, šest dní v týdnu a natáčet do půlnoci. O showbyznysu jsem nevěděla vůbec nic.“

„Od Gena jsem se toho hodně naučila,“ dodala. „Je perfekcionista a disciplinovaný – nejnáročnější režisér, pro kterého jsem kdy pracovala… Každou chvíli na mě křičel a rozplakal mě. Ale vyžadovalo to od něj hodně trpělivosti pracovat s někým, kdo nikdy předtím netančil. Je úžasné, že jsem s ním a Donaldem O’Connorem dokázala držet krok. Tahle malá holka z Burbanku měla určitě velkého ducha.“

Dcera Maxene (rozené Harmonové) a Raye Reynoldse se narodila jako Mary Frances Reynoldsová v El Pasu v Texasu. Její otec byl železniční mechanik a tesař, který přišel o práci na vrcholu Velké hospodářské krize. Poté, co rodina nějakou dobu žila z ruky do úst, se přestěhovala do Burbanku v Kalifornii, když její otec získal práci u železnice Southern Pacific. Na střední škole se Reynoldsová zúčastnila soutěže krásy Miss Burbank a vyhrála ji. Jednou z podmínek byl „talent“, který splnila tím, že zpívala rty na nahrávku Betty Huttonové, která zpívala I’m a Square in the Social Circle, což jí vyneslo smlouvu s Warner Bros. (Byl to Jack Warner, kdo jí dal jméno Debbie.) Ale po malé roli v komedii Bette Davisové June Bride (1948) a roli mladé bublinkové sestry June Haverové ve filmu The Daughter of Rosie O’Grady (1950) přijala smlouvu s MGM, kde se jí dařilo s přestávkami po celá 50. a počátek 60. let.

Před filmem Zpívání v dešti si Reynoldsové všimli, jak ve filmu Tři malá slova (1950) v jakési epizodní roli synchronizuje rty písničku I Wanna Be Loved By You s hlasem zpěvačky Helen Kane. Ve filmu Dva týdny s láskou (1950), opět jako mladší sestra, tentokrát Jane Powellové, zastavila roztomilá dvoumetrová Reynoldsová ve dvou číslech show s dvoumetrovým Carletonem Carpenterem:

Reynoldsová ve svém průlomovém filmu zpívá a tančí s tuctem dalších sboristek úvodní charlestonové číslo All I Do Is Dream of You; skvěle drží krok s Kellym a O’Connorem ve veselém matiné pozdravu Good Mornin‘, tančeném a zpívaném po obývacím pokoji – i když při některých náročnějších krocích stojí stranou a nechává oba muže tančit kolem sebe – a je dojemná v lyrickém duetu You Were Meant For Me s Kellym, který na zvukové scéně zapíná barevná světla a jemný větrný stroj, aby vytvořil imaginární atmosféru.

V ději má hvězda němého plátna Lina Lamontová (nezapomenutelná Jean Hagenová) pro zvukové filmy riskantně pisklavý hlas a neznámo proč ji dabuje Kathy Seldenová (Reynoldsová). Ve skutečnosti však Debbiin pěvecký hlas dabovala nepřiznaná Betty Noyesová a mluvený hlas Debbie obstarala sama Hagenová, která ji na plátně dabovala proto, že Reynoldsová byla tehdy handicapována tím, co Donen nazval „tím strašným westernovým zvukem“.

Šumná Reynoldsová pak hrála v řadě půvabných muzikálů pro mladé, tentokrát s použitím vlastního příjemného pěveckého hlasu. Jedním z nejlepších byl I Love Melvin (1953), kde Reynoldsová opět tvořila dvojici s O’Connorem. Film otevírá A Lady Loves, hudební snová sekvence, v níž se Debbie vidí jako velká filmová hvězda, které se dvoří Robert Taylor. To jí dává příležitost být na úrovni, a to jazykově. Později vystupuje ve vtipném akrobatickém čísle s názvem Saturday Afternoon Before the Game (Sobotní odpoledne před zápasem), v němž je převlečena za míč, který si s ní přehazuje fotbalový tým.

Následují filmy The Affairs of Dobie Gillis, Give a Girl a Break (oba 1953), Susan Slept Here, Athena (oba 1954), Hit the Deck a The Tender Trap (oba 1955). V posledně jmenovaném filmu, romantické komedii, je Frank Sinatra potvrzeným starým mládencem a Reynoldsová je odhodlána ho polapit do manželství. Ve stejném roce se třiadvacetiletá Reynoldsová provdala za sedmadvacetiletého croonera Eddieho Fishera. Stali se miláčky fanouškovských časopisů a společně si zahráli ve filmu Bundle of Joy (1956), slabém hudebním remaku komedie Ginger Rogersové a Davida Nivena z roku 1939, který těžil z jejich osobnosti šťastného mladého páru a z fám o jejím těhotenství. (Reynoldsová v říjnu 1956 porodila dceru Carrie.)

Mezitím, co filmový muzikál skomíral, Reynoldsová ukázala, že se dokáže prosadit i v přímých hereckých rolích, což poprvé dokázala ve filmu The Catered Affair (1956), kousku hollywoodského realismu, kde Reynoldsová hrála dceru dělnických rodičů (Bette Davisová a Ernest Borgnine). Na rozdíl od filmu Tammy a starý mládenec (1957), který byl jedním z Reynoldsových největších úspěchů a jehož ústřední píseň („I hear the cottonwoods whisp’rin‘ above, Tammy! Tammy! Tammy’s in love!“) se dlouhé měsíce držela vysoko v hitparádě. Tento zábavný rozmar dal Reynoldsové v roli dívky ze zapadákova zamilované do bohatého muže (Leslie Nielsen) archetypální roli – naivní dívku vrženou do sofistikovaného světa… a triumfující.

V roce 1957 šli Eddie a Debbie za svědka a družičku na svatbě Fisherova celoživotního přítele, impresária Mikea Todda, s Elizabeth Taylorovou v Acapulku. O něco více než rok později Todd zahynul při leteckém neštěstí a Taylor hledala útěchu v náručí Fishera, což způsobilo obrovský hollywoodský skandál. Taylor, která byla obsazena do role Truchlící vdovy, se nyní ocitla v roli Upírky, zatímco Reynolds byl široce a sympaticky vykreslen jako Ukřivděná žena. Rozhořčená moralistická veřejnost však nevěděla, že manželství Fisherové a Reynoldse je již v troskách, přestože si na veřejnosti nadále hráli na americké miláčky, a to hlavně proto, že Debbie čekala jejich syna Todda (pojmenovaného po Mikeovi) a oni se obávali, že by rozvod poškodil jejich rating popularity. Rozvod byl však nevyhnutelný a 12. května 1959 si Taylor, která po svatbě s Toddem konvertovala k judaismu, vzala Fishera v synagoze v Las Vegas.

Přestože byla Reynoldsová rozvedenou matkou dvou malých dětí, nikdy nebyla aktivnější. V roce 1959 patřila mezi deset největších hollywoodských kasovních hvězd a v tom roce se objevila ve čtyřech filmech: Ve filmech The Mating Game, Say One for Me, The Gazebo a It Started With a Kiss. Žádný z nich nebyl světovým trhákem, ale vystačily si s jejím nenuceným šarmem.

V listopadu 1960 se Reynoldsová provdala za milionáře a obuvnického magnáta Harryho Karla a pokračovala v kariéře s větším elánem, i když se její role téměř neměnily, ať už hrála nubylou dceru Freda Astaira ve filmu Potěšení z jeho společnosti nebo rozvernou mladou vdovu se dvěma dětmi ve filmu Podruhé (oba 1961) či pionýrku v rozsáhlém westernu Jak byl dobyt Západ (1962) z produkce Cineramy, v němž jako jediná postava přežije od prvního do posledního kotouče a zestárne od 16 do 90 let.

V Nepotopitelné Molly Brownové (1964), za niž byla nominována na Oscara, se Reynoldsová energicky vrhá do titulní role dívky ze zapadákova (odstín Tammy, ale s přidanou robustností), která se dostane do vyšší společnosti a přežije Titanic, a předvádí vše, co se naučila z minulých muzikálů, zejména v tanečních číslech Belly Up to the Bar, Boys a I Ain’t Down Yet.

Po roli muže vzkříšeného jako žena v únavném Sbohem, Charlie (1964) a titulní roli ve Zpívající jeptišce (1966), ubrečeném životopisném filmu o belgické jeptišce s kytarou, která složila hit Dominique, se jí konečně podařilo rozloučit se s postavou neherce „tomboye“ a ztvárnit zralou dospělou osobu ve filmu Rozvod po americku (1967). V této vzácné hollywoodské komedii, v níž Reynoldsová a Dick Van Dyke ztvárnili rozhádaný pár, který při přípravě do postele v nejlepší sekvenci nepromluví ani slovo. „Tuhle roli bylo opravdu těžké získat,“ komentoval Reynolds. „Producent mě nechtěl. Nemyslel si, že bych mohla hrát obyčejnou vdanou ženu. Myslím, že si myslel, že musím být ‚diva‘ a hrát v muzikálu.“

Když Reynoldsová, nyní třicátnice, viděla, že se její filmová kariéra postupně téměř zastavuje, znovu se prosadila jako kabaretní umělkyně a nejčastěji vystupovala na jevišti v Las Vegas. Reynoldsová také přesunula svou pozornost do americké televize, počínaje 18 epizodami The Debbie Reynolds Show (1969-70), sitcomu připomínajícího I Love Lucy, v němž hrála ženu v domácnosti z předměstí s ambicemi stát se novinářkou. V televizi se pravidelně objevovala i v následujících čtyřech desetiletích. Co se děje s Helen? (1971), komorní příběh o vraždě zasazený do Hollywoodu 30. let, v němž Reynoldsová a Shelley Wintersová vedou školu pro začínající Shirley Templeovou, bude na 20 let jejím posledním celovečerním filmem.

Na začátku 70. let její manželství s Karlem mířilo ke dnu, především kvůli jeho nevěrám, ale také proto, že prohýřil jmění obou. Reynoldsová naštěstí stále vydělávala a hned po rozvodu v roce 1973 debutovala na Broadwayi v obnoveném muzikálovém hitu Irena z roku 1919. Představení, které se hrálo 18 měsíců, vyneslo Reynoldsové nominaci na cenu Tony a bylo prvním z několika muzikálů, v nichž se v průběhu let objevila:

Reynoldsová se v devadesátých letech vrátila na velké plátno, kde ukázala, že neztratila nic ze svého komického načasování, když si zahrála několik sladkobolných příšerných maminek a zachovala si svůj panenkovský vzhled. Patřily k nim filmy Matka Alberta Brookse (1996), její první hlavní filmová role po 27 letech, In & Out (1997) a Zack a Reba (1998), a také účinkování v deseti epizodách televizního seriálu Will a Grace, kde ztvárnila Graceinu matku, rádoby hvězdu, jejíž sklon propukat v show melodie a imitace její dceru děsí. Reynoldsová byla také známá jako matka princezny Leiy poté, co Carrie Fisherová našla slávu ve filmech Star Wars.

Kromě vystupování měla Reynoldsová mnoho dalších zájmů. V roce 1991 koupila hotel a kasino v Las Vegas, kde vystavovala část své rozsáhlé sbírky historických hollywoodských rekvizit, kulis a kostýmů. Ale poté, co v roce 1996 skončilo její manželství s developerem Richardem Hamlettem, byla následujícího roku nucena vyhlásit bankrot. Později znovu otevřela své muzeum v Hollywoodu. Reynoldsová byla také neúnavnou sběratelkou finančních prostředků pro The Thalians (charitativní organizace, která v Los Angeles poskytuje služby v oblasti duševního zdraví od pediatrie po geriatrii).

Carrie Fisherová zemřela den před svou matkou po podezření na infarkt během letu z Londýna do Los Angeles. Reynoldsovou přežil její syn Todd.

• Debbie Reynoldsová (Mary Frances Reynoldsová), herečka a zpěvačka, narozena 1. dubna 1932; zemřela 28. prosince 2016

.