Foto: Aih.

Tady je můj cvik:

Sestoupila ze schodů – oči před sebe, hlavu vzpřímenou, vysokou, jak jen mohla. Cítila, jak se jí svaly na zátylku naučeně napínají, když se vytáhla nahoru, a jak ji brní páteř, když k ní všichni v přeplněném tanečním sále vzhlédli.

„Tak pojď, má drahá. Nevypadáš nádherně,“ řekl kancléř. Vzala ho za ruku a přemýšlela, kde je její otec, a on ji vedl davem.

Necítila, jak jí zlaté hedvábné šaty kloužou po kotnících. A kromě toho prvního okamžiku necítila tíhu těch téměř tisíce očí, které na ni padaly.

Necítila ani chlad v místnosti, na který si později někteří z ostatních hostů stěžovali a nad celou událostí zcela ohrnovali nos. „Mohli alespoň zapálit oheň. Panečku, to je ale ztráta času. A pro takovou ubohou výmluvu na mladou dámu, která nás opustí hned, jak ji poznáme,“ říkaly matriarchy ve svých ložnicích a snídaňových pokojích, v ranních salóncích a také mezi sebou v salonech a koktejlových místnostech po celém městě. Promarněný večer. Příšerně nudné a nepříjemné, to celé.

Ne, necítila chlad. Cítila jen hladkost kancléřova saka. Jak to, že necítím žádnou nit? Žádný šev? A ta všudypřítomná myšlenka: „Kde je můj otec?“

Joe Bunting

Joe Bunting je autor a vedoucí komunity The Write Practice. Je také autorem nové knihy Crowdsourcing Paris, dobrodružného příběhu ze skutečného života odehrávajícího se ve Francii. Kniha se stala první novinkou na Amazonu. Můžete ho sledovat na Instagramu (@jhbunting).