William Shakespeare

V Mnoho povyku pro nic popisuje jinak velmi vtipná Beatrice Claudia jako „civilního jako pomeranč / a něco z té žárlivé pleti.“

Můj učitel angličtiny dlouho bojoval, aby nás přesvědčil, že vzhledem k tomu, že „civilní“ je slovní hříčka se slovem „Sevilla“ (odkud pocházejí pomeranče) a že oranžová byla v Shakespearově době „barvou žárlivosti“, je tento vtip nejen geniální, ale i k popukání.

Řeknu jen, že pokud ho Shakespeare plánuje zařadit do svého stand-upu, neměl by jím začínat.

Andrew Motion

Andrew Motion napsal dost krásných básní na to, aby se v roce 1999 stal laureátem poezie, ale v této „rapové básni“ určené k oslavě 21. narozenin prince Williama v roce 2003 zklamal stranu. Podle Motiona šlo o pokus ukázat, že princ je „nový druh královské postavy“.

Radši ustupte
Tady útočí věk,
ale druhý v pořadí
se s tím vyrovnává dobře.

William Wordsworth

A vlevo, tři metry za ním,
vidíš malý kalný rybníček
s vodou – nikdy nevyschlou
Měřil jsem ho ze strany na stranu:
„Byl čtyři stopy dlouhý a tři stopy široký.“

Úryvek z Trní. Méně báseň, více rýmovaný zeměpisný přehled. Ale je od Wordswortha milé, že nám připomíná, že voda „nikdy nevysychá“. EDIT: Byl jsem upozorněn, že „nikdy nevyschne“ se vztahuje k rybníku, nikoli k vodě. Přátelé, já vím. Ale vzhledem k tomu, že nám Wordsworth před chvílí řekl, že rybník je „z vody“, opravdu nám musí znovu říkat, že „nikdy nevysychá“? Jsem rád, že jsme se o tom bavili.

Wordsworth byl vlastně recidivista. Tato báseň se jmenuje Baffled – Anekdota pro otce:

„Teď, malý Edwarde, řekni, proč tak:
Můj malý Edwarde, řekni mi, proč“. –
„Nemohu to říct, nevím.“ –
„Proč, to je divné,“ řekl jsem.

Myslím, že tady je bezradný skoro každý.

Alfred Lord Tennyson

Tato Tennysonova skladba byla součástí básně „zpívané při zahájení mezinárodní výstavy“:

Je cíl tak daleko?
Daleko, jak daleko žádný jazyk neřekne,
sníme dnes svůj sen.

Bídníci to dokázali lépe.

Percy Bysshe Shelley

Shelley má impozantní seznam největších hitů: To a Skylark, Ode to the West Wind, Ozymandias (který nedávno inspiroval epizodu seriálu Breaking Bad). Ale už název tohoto šokujícího díla – Citlivá rostlina – zní jako parodie na soptící romantickou báseň. Níže uvedené ukázky strof možná samy o sobě nevypadají tak špatně, ale báseň se v tomto duchu nese hodně dlouho, celých 311 řádků.

Široké lekníny ležely rozechvěle,
a hvězdné říční pupeny se třpytily,
a kolem nich klouzal a tančil tichý proud
s pohybem sladkého zvuku a záře.

A klikaté cestičky z trávníku a mechu,
které vedly zahradou podél a napříč,
některé byly hned otevřené slunci a vánku,
některé se ztrácely mezi lukami kvetoucích stromů…

Carol Ann Duffyová

Duffyová napsala několik vysoce kvalifikovaných a nesmírně populárních básní, ale tento politický doggerel z roku 2013 současné laureátce básní neprojde. Hle, několik z jejích 22 důvodů pro daň z ložnice:

Protože jezevci hýbou brankami.
Fretky ohýbají pravidla.
Lasky berou za své.
Vydry shazují nástroje…

Harold Pinter

I spisovatelé ocenění Nobelovou cenou mohou padnout. Existuje mnoho příkladů Pinterovy poezie, které důrazně naznačují, že měl zůstat u psaní pro jeviště. Většina z nich je bohužel příliš explicitní na to, abychom je mohli otisknout, ale tento úryvek z Amerického fotbalu – Úvaha o válce v Zálivu z roku 1991 by vám měl napovědět:

Chvála Pánu za všechno dobré.

Vyhodili jsme jejich koule do střepin prachu,
do střepin f– prachu.

Dokázali jsme to.

Teď chci, abys přišel sem a políbil mě na ústa.

Báseň odmítly publikovat časopisy Independent, Observer, Guardian, New York Review of Books a London Review of Books. „Je zajímavé, jak se společnosti staví proti tomu, co se mi zdá být pravdou,“ řekl tehdy Pinter. „Chci říct, že to je jistě jeden z důvodů, proč to znepokojilo… zdejší lidi.“ Napadají mě i další důvody.

.