Z nějakého důvodu se lidé vyžívají v předpovědích smrti a zkázy. Od politiků až po fanatické náboženské vůdce se dá vydělat spousta peněz na tom, že lidem říkají, že Země je usmažená.

Předpovědi se samozřejmě nikdy nevyplní, ale to nebrání věštcům zkázy, aby jich dělali víc. „Jednou to bude pravda,“ varují, když nám před obličejem mávají svým vrásčitým prstem.

Nejslavnějším vykladačem prstů byl Thomas Malthus, který tvrdil, že světová populace se rozroste natolik, že se už nedokážeme uživit. Mýlil se, ale to nezabránilo Paulu Ehrlichovi, aby jeho argument o 170 let později resuscitoval v knize Populační bomba. I on se mýlil, ale to nezabránilo společnosti Quartz, aby tuto ideologickou mrtvolu znovu oživila.

Článek Quartz se do značné míry opíral o svědectví generální ředitelky Sary Menkerové ze společnosti Gro Intelligence, která se zabývá zemědělskými daty. To je naprosto v pořádku zdroj informací, ale měl by vzbuzovat jistou novinářskou skepsi. Generální ředitelka má motivaci zveličovat velikost problémů, aby si potenciální zákazníci koupili její produkt k jejich řešení. Taková skepse zcela chyběla v článku, který začíná slovy: „n pouhých deset let nebudeme mít dostatek potravin, abychom nakrmili planetu“. Autor nevěrohodně pokračuje:

„Už dlouho víme, že se můžeme dostat do bodu, kdy budeme mít více lidí než potravin, které je uživí.“

Ne, už dlouho spekulujeme, že se to stane. Ale tyto spekulace byly vždy mylné, protože technologie a lidská adaptace předstihly růst populace. Proč bychom měli očekávat, že se soustavný trend zlepšování technologií a zemědělských výnosů najednou obrátí?“

„Do roku 2050 má světová populace dosáhnout 9,1 miliardy a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) předpovídá, že v té době bude svět potřebovat vyprodukovat o 70 % více potravin než dnes, aby všechny tyto lidi uživil.“

To nedává smysl. FAO při OSN toto tvrzení uvedla v roce 2009 a vychází z předpokládaného nárůstu počtu obyvatel od roku 2005 (6,5 miliardy) do roku 2050 (9,1 miliardy). To je nárůst populace o 40 %, ale OSN tvrdí, že musíme vypěstovat o 70 % více potravin. Proč? Toto číslo dává ještě menší smysl, když vezmeme v úvahu obrovské množství potravinového odpadu. Podle jednoho odhadu Spojené státy vyhazují asi polovinu svých poživatelných potravin.

„Tento termín 2050 vědci a organizace jako FAO a Oxfam obvykle uvádějí jako rok, kdy světu dojdou potraviny.“

Ve zprávě FAO, kterou autor cituje, se to nepíše. Ve skutečnosti říká pravý opak. Zpráva tvrdí, že průměrná energetická dostupnost by se mohla zvýšit z 2 770 kalorií na osobu a den v roce 2003 na 3 050 do roku 2050. Současně uvádí, že výskyt podvýživy v chudých zemích by mohl klesnout z 16,3 % na 4,8 %. Aby se tak stalo, budou muset vlády a nevládní organizace vynaložit úsilí na snížení chudoby a dostat potraviny do rukou lidí, kteří je potřebují. Distribuce potravin se zdá být mnohem větším problémem než jejich produkce.

Zpráva jde tak daleko, že naznačuje, že s rozvojem chudých zemí dojde k přechodu od mnoha malých, samozásobitelských zemědělců k menšímu počtu velkých komerčních farem. Přesně k tomu došlo v Severní Americe a Evropě, jak se jejich ekonomiky rozvíjely.

„Do roku 2023, i kdyby se veškerá přebytečná produkce ze zemí Evropy, Severní a Jižní Ameriky vyvážela výhradně do Číny, Indie a Afriky, stále by to nestačilo, říká Menker. O čtyři roky později, předpovídá Menker, bude chybět 214 bilionů kalorií.“

Toto je nejdivočejší tvrzení autora článku na serveru Quartz. Nezdá se, že by bylo podloženo něčím jiným než ujištěním paní Menkerové.

„Menkerová… založila společnost Gro Intelligence, aby poskytovala jednotlivcům, vládám a podnikům přehled o zemědělství a sledovala údaje od vývoje počasí až po dynamiku cen. Má několik řešení, jak odvrátit přicházející krizi: reformovat zemědělský průmysl v Africe a Indii tím, že změníme způsob hospodaření zemědělců, způsob, jakým lidé nakupují a konzumují potraviny, snížíme plýtvání potravinami, zlepšíme infrastrukturu a exponenciálně zvýšíme výnosy zemědělských podniků.“

To vše je samozřejmě pravda a lidé, kteří se zemědělstvím zabývají, si tyto problémy již dobře uvědomují. Přehánění rozsahu problémů, kterým čelíme, jí možná pomůže prodat software, ale neposkytuje příliš důvěry ve spolehlivost jejího produktu.