Ježíš je ústřední postavou naší víry. O tom není pochyb. Ale proč? Z jakého důvodu mu přikládáme takovou prvořadou důležitost? Tato otázka není zbytečnou filozofickou úvahou. Je to základní problém křesťanství.

Proč je Ježíš nezbytný? Odpovíme jednoduše: Ježíš je náhradník, který byl potrestán za nás a uspokojil Boží spravedlnost.

Každý člověk na této planetě je vinen tím, že se dopustil zločinu proti Bohu. Protože nás Bůh miluje, nabízí nám možnost přijmout Ježíšův trest místo nás. Tak je Ježíš naším zástupcem. Žil dokonalý život, který jsme my žít nemohli, a pak zaplatil trest, který jsme dlužili.

Víte, žijeme v Boží jurisdikci – ve vesmíru. Je to jeho království. On je král a je to jeho panství. Bůh stanovil zákony pro území, které spravuje. Jeho zásada je jednoduchá:

To je stejné jako u pozemské vlády, která stanovuje zákony pro území, které spravuje. Vládnoucí orgán má systém trestů (a milostí) pro zločince, kteří porušují jeho zákony. Když je člověk shledán vinným z porušení zákona, je potrestán, často pobytem ve vězení. Příležitostně vláda nabídne zločinci milost, aby se dostal na svobodu. Pokud se tak stane, je to vláda, kdo stanoví podmínky milosti, nikoli zločinec.

Stejně tak má Bůh systém, jak se vypořádat s těmi, kdo porušují jeho zákony. Je to proto, že to má na starosti On, ne my. Pokud existuje možnost milosti, rozhoduje o podmínkách On. My nemáme právo určovat pravidla pro usmíření. To dělá Bůh. Proto nezáleží na tom, že si myslíme, že jsme „dobrý člověk“. Snaha být „upřímný“ je irelevantní. Snaha být „upřímný sám k sobě“ nepomůže. V Božím království rozhoduje o podmínkách zproštění viny on.

Velkou zprávou je, že Bůh nechce, abychom byli potrestáni. Důvod je prostý: Stvořil nás. Vlastníma rukama stvořil naše stvořená těla. Vdechl nám ducha. Vytvořil naši duši. Jsme Jeho dílem! Miluje nás… protože jsme jeho stvoření. To je to, co motivuje jeho milosrdenství.

On také neprojevuje žádnou zaujatost vůči těm, kterým je ochoten odpustit. Návštěvník kostela nemá žádnou výhodu oproti podvodníkovi nebo vrahovi dětí. Milost je dostupná každému stejně, bez ohledu na to, co provedl. To je skvělá zpráva.

Bůh je tedy ochoten udělit nám milost za naše zločinné jednání. Můžeme jeho nabídku přijmout a odejít na svobodu, nebo sami zaplatit trest. Je to naše volba.

Ačkoli to zní příliš dobře, než aby to byla pravda, lidé, kteří byli zproštěni viny, vědí, že to není nic snadného. Tento proces zahrnuje důležitý obchod: výměnou za amnestii předáváme Bohu vlastnictví svého života. To znamená, že už nejsme absolutním arbitrem svého života. Naopak, předáváme toto privilegium Soudci, který vyjednal naši svobodu.

Naštěstí je Soudce dobrý a stará se o nás, ale jeho ustanovení přišlo za určitou cenu. Abychom byli zproštěni svých zločinů a osvobozeni od trestu, musela být spravedlnost dovršena. Měla-li být naše vina z nás sejmuta, bylo třeba ji svalit na někoho jiného. Soudce se tedy dohodl s ochotným náhradníkem, který měl nést vinu: se svým Synem.

Tento náhradník souhlasil s výměnou své nevinnosti za naši vinu. Tuto výměnu mohl uskutečnit, protože Soudce tuto dohodu schválil. Obchod byl spravedlivý, protože náhradník byl ochotný, a On byl ochotný, protože je součástí Soudcovy rodiny. Je to rodinná záležitost.

Souhlasem s tímto obchodem jsme adoptováni Soudcem, který vyjednal naši svobodu. Stáváme se součástí jeho rodiny, a tedy dědici. Můžeme se právem domáhat svého dědictví.

Když víme, co všechno tento Soudce udělal, kdo by jeho nabídku nepřijal? Kdo by nechtěl vyměnit svou vinu? Kdo by se nechtěl zbavit trestu? Kdo by nebyl Synovi za jeho výměnu vděčný?“

Všimněte si, že Bůh udělal vše pro to, aby lidé nebyli potrestáni. Někteří lidé se však bouří a odmítají se s Bohem setkat za jeho podmínek. Provinili se porušením zákonů a odmítají spolupracovat s Mocností, která jim nabídla odpuštění. Nakonec za své zločiny zaplatí a dostanou to, co si zaslouží.

Ti, kdo přijmou Boží nabídku odpuštění, mají být za co vděční. Proto je Ježíš nezbytný. Naše svoboda má svou cenu, kterou byl Kristus ochoten zaplatit. Bez něho bychom byli spravedlivě potrestáni, protože bez něho zůstáváme vinni.