Dilema Je mi 47 let a jsem ženatý 15 let, i když jsme spolu 23 let. Svou ženu miluji, ale moje touha po dítěti je přirozeně silná a bojím se, že jí zazlívám, že ho nechci. Vybudoval jsem úspěšný život a vždy jsem zůstal věrný, i když jsme se od sebe vzdálili a ztratili intimitu. Teď mám pocit, že když se o tomto tématu jen zmíníme, vyvolá to hádku. Jak se zpívá v té staré písničce: Mám teď zůstat, nebo odejít? Nechci zestárnout bez příležitosti a stejně tak ji nechci ztratit, ale cítím, že jsem den ode dne smutnější. Jediné, co mi řekne, je: „Budeme zase my, budeme mít intimnosti a budeme nosit kondom, a jestli praskne, tak ať…“. Vysvětlil jsem jí, že snaha je jedna věc, ale člověk musí chtít a oba být na stejné vlně.“

Mariella odpovídá Tak tomu říkám fatalista! Pokud je tvoje žena věkově někde poblíž tebe, tak je šance na „náhodné“ otěhotnění rozhodně malá, a to i bez kondomu. Házení kostkou není nejlepší způsob, jak přistupovat k jednomu z nejvýznamnějších rozhodnutí, které kdy učiníte, ale není to ani neobvyklá cesta k otěhotnění.

Stejně jako neexistuje dokonalý způsob výchovy dětí, neexistuje ani jediná cesta k jejich početí. Divili byste se, kolik dětí vzniká z rozmaru, náhodou, bez diskuse a v některých případech oba partnery zcela zaskočí. Domnívám se, že ženy jako inkubátorky dětí, hlavní pečovatelky o děti a často oběti kariérní diskriminace, když si vezmou volno, by měly mít zvláštní ohledy, pokud jde o načasování a připravenost. To ale neznamená, že by měly mít rozhodující slovo. Tvorba dětí je jednou z mála oblastí, kde si ženy udržují výhodu oproti mužům – pokud žena dítě chce, je relativně snadné ho zkonstruovat, a pokud nechce, máte před sebou docela náročný úkol.“

Je spousta přesvědčivých faktorů, které je třeba vzít v úvahu, než se rozhodnete pro rodičovství, a ne každého láká nebo je skutečně schopen odhodlání a dřiny, které provázejí mimořádné prozření při výchově dítěte. Je škoda, jak málo se o tomto tématu diskutuje předtím, než se přijmou dlouhodobé závazky. Jste spolu 23 let a zajímalo by mě, kdy se poprvé ukázalo, že máte na tuto věc protichůdné názory.

Od 60. let 20. století se díky antikoncepci stal sex bez následků lákavou možností a spousta mužů, aniž by se museli starat o biologické hodiny, se rozhodla zavázat později (často mnohem mladším partnerkám) a mít děti ve zralém věku. Pro ženy mé generace to byl přetrvávající problém a mnohé z nich zůstaly po padesátce bezdětné, osamělé nebo se díky nedostatku otcovského materiálu pustily do nebezpečně pozdního mateřství. Bylo mi 39 let, než jsem potkala muže, který aktivně chtěl založit rodinu – to mě přivedlo nejistě blízko k úplně jinému osudu. Naštěstí se zdá, že orgiím sexuálních dobrodružství bez provázků, které byly odstartovány v dekádě mého narození, poněkud došel proud. Zdá se, že nestabilní a nejistý svět z partnerství opět dělá prioritu.

Rodit či nerodit je tak důležitá volba, že se zdá přinejmenším nezodpovědné nezajímat se o názor partnera, než se s ním rozhodneme usadit. V tomto případě jste mi značně ztížil práci tím, že jste mi neosvětlil důvody, proč vaše žena nechce rodinu. Mám také pocit, že mi něco zamlčujete. Že by se vaše vlastní filozofie změnila? Pokud ano, není to zločin, ale znamená to, že musíte převzít odpovědnost za změnu svého názoru a pochopit, že nemůžete jen tak vyžadovat, aby se vám partnerka podřídila. Budeš muset svou ženu svést ke změně směru a možná rozptýlit obavy, které by mohla mít z toho, že je na tuto výzvu příliš stará.

Pozdější rodičovství má své nevýhody a nesčetná potěšení, ale rozhodně to není výzva, kterou bys měl přijmout na lehkou váhu a bez odhodlání obou partnerů. Nebo je tato současná hádka příznakem narůstající touhy chodit po nových pastvinách? Sdílet 23 let se ženou, kterou stále milujete, není dar, kterého byste se zbavovali na lehkou váhu, ale pokud máte nesmiřitelně odlišné představy o budoucnosti, vypořádejte se s nimi nyní, dokud máte oba ještě možnost volby.

Podle mého názoru máte tři možnosti: přesvědčit svou ženu, spokojit se s láskyplným, i když bezdětným svazkem, který máte, a s ním spojenou svobodou, nebo se osvobodit a najít si partnera, který bude sdílet váš rodičovský sen. Štěstí není zaručeno, ať už si zvolíte jakoukoli cestu, ale jakmile vykročíte vstříc druhému dějství života, čeká vás nové uspokojení z toho, že své touhy a nesplněné sny berete natolik vážně, že se jimi budete řídit. Někteří lidé tomu říkají krize středního věku – já se přikláním spíše k termínu „přizpůsobení“!

Pokud máte dilema, pošlete krátký e-mail na adresu [email protected]

Sledujte Mariellu na Twitteru @mariellaf1

Sledujte časopis Observer na Twitteru @ObsMagazine

{{#ticker}}

{{{topLeft}}

{{{bottomLeft}}

.

{{topRight}}

{{bottomRight}}

{{#goalExceededMarkerPercentage}}

{{/goalExceededMarkerPercentage}}

{{/ticker}}

{{heading}}

{{#paragraphs}}

{{.}}

{{/paragraphs}}{{highlightedText}}

{{#cta}}{{text}}{{/cta}}

Připomeňte mi to v. Květen

Budeme v kontaktu, abychom vám připomněli, že máte přispět. Zprávu ve své e-mailové schránce očekávejte v květnu 2021. Pokud máte jakékoli dotazy ohledně přispívání, kontaktujte nás.

• Sdílet na Facebooku
• Sdílet na Twitteru
• Sdílet e-mailem
• Sdílet na LinkedIn
• Sdílet na Pinterestu
• Sdílet na WhatsApp
• Sdílet na Messenger

.