Loni jsem se zúčastnil setkání a jedna z prezentací obsahovala tento obrázek vlčí smečky, který popisoval, jak smečka cestuje. První tři jsou nejstarší a nemocní. Ti určují tempo skupiny, aby nikdo nezůstal pozadu. Dalších pět je silných. Ti mohou bránit starší a slabé, pokud by došlo k útoku na čelo smečky. Pak smečka. Pak 5 nejsilnějších… brání smečku zezadu. Pak alfa. Alfa, který vede zezadu, vidí na celou smečku a okolí. Podle potřeby může změnit směr a upozornit na nebezpečí.

Když jsem se učil o tom, jak cestuje vlčí smečka, připomnělo mi to mentalitu managementu. NE mentalitu vedení.

Lidé musí vést zepředu – vždy. Mají následovníky. V tomto ohledu je Lídrem často finanční ředitel nebo zakladatel společnosti. Mají vizi a určují směr. Jednoduše vedou do budoucna, zatímco zbytek společnosti se stará o to, aby probíhal každodenní život, aby se uplatnily poznatky z minulosti a aby se projevila realizace vize Lídra.

Vlčí smečka by NIKDY nepřežila, kdyby cestovala tímto způsobem.

Nejsou to ani Manažeři. Manažeři nemohou vést zepředu. Přinejmenším ne po celou dobu. Ve skutečnosti většinu času řídí svůj tým z jiného místa než zepředu. Protože VŮDCE je již vepředu… Manažer musí být na jiném místě. Manažer je jedním z následovníků Vůdce.

Manažeři, kteří si osvojili mentalitu vlčí smečky, přišli na několik kritických projevů chování úspěšných manažerů.

1. Vůdce se chová jako jeden ze svých následovníků. Nikoho nenechávají ve štychu.

Nezáleží na tom, v jaké fázi kariéry se nacházíte. Nezáleží na tom, kolik máte zkušeností. Nezáleží na tom, kolik se toho potřebujete naučit. Nezáleží na tom, jak rychle se přizpůsobíte změnám. Manažeři s mentalitou vlčí smečky dbají na to, aby každý člen jejich smečky postupoval vpřed. Taková je dohoda… každý musí jít kupředu.

2. Spojují nové/učící se zaměstnance se zkušenými/silnými zaměstnanci.

Spolupráce je nejlepší způsob, jak využít každého člena týmu. Partnerství učících se a silných zaměstnanců přináší kolektivní sílu týmu „nahoru“, rychleji. Tím se také využívají silné stránky těch, kteří chtějí uspět ve vedoucích funkcích, aniž by měli titul. Nové zaměstnance to učí smečkové mentalitě – „Pracujeme společně jako celek; pokud selže jeden, selžeme všichni. Pokud uspěje jeden, uspějeme všichni.“

3. Spolupracují jako tým, každý člověk zná svou roli, přínos, dopad.

Každý člověk chápe, jakou individuální roli celku hraje a proč je jeho role důležitá. Mentalita vedení vlčí smečky tuto roli s přibývajícími zkušenostmi také mění. Celý tým chápe svůj přínos a dopad, takže se dokáže postavit každé příležitosti. Vědí také, co je čeká, o co usilují, a proč je dosažení těchto cílů pro celek důležité. Vždy jde o celek. Manažeři, kteří mají jednotlivé zaměstnance, kteří nejsou týmovými hráči, nechávají tyto hráče rychle odejít ve prospěch týmu. Žádný člověk není důležitější než celek. Ani manažer.

4. Působí v pozadí, přebírají veškerou odpovědnost, když se nedaří, a vzdávají veškeré uznání, když se daří.

Manažeři jsou žebříkem, po kterém jejich zaměstnanci stoupají, aby dosáhli svých cílů. Proto je nutné, aby se manažer s mentalitou vlčí smečky spokojil s tím, že je pro své zaměstnance štítem; nárazníkem před jakoukoli zpětnou reakcí, která se objeví ze strany vyššího vedení. Manažer na sebe bere odpovědnost za všechno a za všechny.

A když tým odvede skvělou práci… manažer ustoupí stranou. Má po ruce seznam všech osob a jejich přínosů a veškerou chválu a uznání předává týmu.

Chce-li mít manažer mentalitu vlčí smečky, musí mít vysoce rozvinutou a vyváženou emoční inteligenci. Musí být prokázána na mimořádné úrovni ve všech 5 sférách a 15 dílčích škálách. Podívejme se na některé klíčové dílčí škály mentality manažera vlčí smečky.

ASERTIVITA – otevřené sdělování pocitů, přesvědčení a myšlenek a obhajoba osobních práv a hodnot společensky přijatelným, neurážlivým a nedestruktivním způsobem.

…vztahuje se k a vyvažuje se….

Interpersonální vztahy

Emocionální sebeuvědomění

Empatie

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – schopnost nalézt řešení problémů v situacích, do kterých jsou zapojeny emoce; schopnost pochopit, jak emoce ovlivňují rozhodování.

…souvisí s emocemi a vyvažuje je….

Pružnost

Testování reality

Emocionální sebeuvědomění

Vnitřní vztahy – dovednost rozvíjet a udržovat vzájemně uspokojivé vztahy, které se vyznačují důvěrou a soucitem.

…souvisí a vyvažuje se…

Sebeaktualizace

Řešení problémů

Nezávislost

Proč se zabývat souvisejícími dovednostmi emoční inteligence? Protože dovednosti emoční inteligence jako spolupracují pro vysokou EQ. Stejně jako IQ. Abyste měli vysoké skóre IQ, nemůžete umět jen matematiku. Potřebujete vlohy pro učení všech věcí. S EQ je to stejné.

Podívejme se blíže na vyvažování.

Pokud je ASSERTIVITA vysoce rozvinutá a kvalifikovaná a EMPATIE ne, bude to působit agresivně nebo pasivně agresivně. Nedostatek empatie (ocenění toho, jak se cítí druzí lidé) při sdělování vlastních pocitů vypadá, jako by mi na druhém člověku nezáleželo. Z jejich pohledu to působí jako agresivní (vnucování mých pocitů, názorů, přesvědčení a ignorování jejich) nebo pasivně agresivní (zlehčování jejich přesvědčení, názorů a pocitů).

Pokud je EMPATIE vysoce rozvinutá a kvalifikovaná a EMOČNÍ SEBEVĚDOMÍ nikoli, projeví se to jako špatné čtení něčích emocí. Nedostatečné emoční sebeuvědomění (znalost jemností a příčin svých emocí) při interakci s někým, kdo prožívá emoce, povede k tomu, že špatně přečtu jeho emoční stav, označím jeho rozpaky za frustraci a místo toho, abych projevil porozumění jeho emocím a sblížil nás, vrazím mezi naši interakci větší klín.

Manažeři s mentalitou vlčí smečky musí mít vysoce rozvinuté a vyvážené projevy všech dovedností emoční inteligence (je jich 15) a snad nejdůležitější jsou 3 dovednosti: ASSERTIVITA, ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ a INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY.

Tento trojlístek v podstatě představuje manažera, který je schopen otevřeně sdělovat své pocity, přesvědčení a myšlenky a hájit svá osobní práva a hodnoty způsobem, který není útočný a destruktivní, takže je schopen nacházet řešení problémů v situacích, do nichž jsou zapojeny emoce, a dokáže se vyhnout tomu, aby tyto emoce ovlivňovaly rozhodovací proces, takže může rozvíjet a udržovat vzájemně uspokojivé vztahy vyznačující se důvěrou a soucitem.

To je alfa, se kterým a pro kterého bychom všichni rádi pracovali.

.