Majetková práva žen v Indii a výživné
Muslimské právo
Dcery
- Při dědictví se podíl dcery rovná polovině podílu syna v souladu s představou, že žena má hodnotu poloviny muže.
- Má však a vždy měla nad tímto majetkem plnou kontrolu. Ze zákona je její, aby jej spravovala, kontrolovala a nakládala s ním podle svého přání za života i po smrti.
- Ačkoli může přijímat dary od těch, po nichž by dědila, nemělo by být pochyb o tom, že dar je prostředkem k obejití dědického práva ve výši jedné třetiny mužského podílu, neboť podle muslimského práva. Dědické podíly jsou velmi přísné.
- Dcery mají právo pobytu v domě rodičů a také právo na výživné, dokud se nevdají. V případě rozvodu se poplatek za výživné vrací její rodičovské rodině po uplynutí období iddat (přibližně 3 měsíce). V případě, že má děti, které jsou schopny ji živit. Poplatek připadá jim.
Manželky
- V islámském právu identita ženy, ačkoli má nižší postavení než muž, v něm nezaniká, když se provdá
- Takže si zachovává kontrolu nad svými věcmi a majetkem. Má právo na stejnou výživu, jakou poskytuje svým ostatním manželkám, pokud nějaké má, a může proti němu podat žalobu v případě, že ji diskriminuje.
- Nejvyšší soud rozhodl, že v případě rozvodu je muslimský manžel povinen přiměřeně a spravedlivě zajistit budoucnost rozvedené manželky, což samozřejmě zahrnuje i její výživu. Takové přiměřené a spravedlivé zajištění přesahující období iddat musí manžel učinit v období iddat ve smyslu § 3 odst. 1Ha} zákona o muslimských ženách (ochrana práv při rozvodu) z roku 1986 a povinnost muslimského manžela platit výživné není vázána na období iddat.
- Právo na mehr‘ podle podmínek smlouvy sjednané při uzavření manželství.
- Dědí po něm v rozsahu jedné osminy, pokud jsou děti, nebo jedné čtvrtiny, pokud nejsou žádné. Je-li více než jedna manželka, může se podíl snížit na jednu šestnáctinu. Za okolností, kdy neexistují zákonem předepsané podíly na pozůstalosti, může manželka ze závěti zdědit větší částku. Muslim může disponovat jednou třetinou svého majetku závětí, i když ne podílníkovi na dědictví.
Matky
- V případě rozvodu nebo ovdovění má nárok na výživné od svých dětí.
- Její majetek se rozdělí podle pravidel muslimského práva.
- Má právo zdědit jednu šestinu majetku svého zemřelého dítěte.
Křesťanské právo
Dcery
- Dědí rovným dílem s případnými bratry a sestrami majetek svého otce nebo své matky.
- Má nárok na přístřeší, výživné před svatbou, ale ne po ní od svých rodičů
- Plná práva na svůj osobní majetek po dosažení zletilosti. Do té doby je jejím přirozeným poručníkem její otec.
Ženy
- Má nárok na výživné, od svého manžela, ale jeho neposkytování výživného je samo o sobě důvodem k rozvodu.
- Po smrti manžela má nárok na třetinový podíl na jeho majetku, zbytek se rozdělí mezi děti rovným dílem.
- Musí zdědit minimálně 5000 rupií z majetku svého manžela. Předpokládejme, že pozůstalost je vyšší než tato částka. V případě, že tomu tak není, může zdědit celou částku.
Matka
- Nemá nárok na výživné od svých dětí. V případě, že některé z jejích dětí zemře bez manžela nebo žijících dětí, může zdědit čtvrtinu majetku.
Hindské právo
Dcery
- Dcery mají stejné dědické právo jako synové na majetek svého otce.
- Dcery mají rovněž podíl na majetku matky.
- Zákon o hinduistickém dědictví (novela) z roku 2005 (39 z roku 2005) vstoupil v platnost 9. září 2005. Novela zákona odstraňuje diskriminační ustanovení týkající se pohlaví v hinduistickém dědickém zákoně z roku 1956 a dává dcerám následující práva
- Dcera spoludědice se narozením stává samostatným spoludědicem stejným způsobem jako syn;
- dcera má stejná práva ke spoludědickému majetku, jaká by měla, kdyby byla synem;
- Dcera má na uvedeném spoluvlastnickém majetku stejnou odpovědnost, jakou má syn;
- Dceři je přidělen stejný podíl, jaký je přidělen synovi;
- Vdaná dcera nemá právo na přístřeší v domě svých rodičů ani na výživné, poplatek za ni přechází na jejího manžela. Vdaná dcera má však právo na bydlení, pokud je opuštěná, rozvedená nebo ovdovělá.
- Žena má plná práva na veškerý majetek, který získala nebo který jí byl darován či odkázán, pokud dosáhla zletilosti. Může s nimi volně nakládat prodejem, darováním nebo závětí, jak uzná za vhodné.
Manželky
- Vdaná žena má výlučné právo na svůj individuální majetek. Pokud jej zčásti nebo zcela nikomu nedarovala. Je výlučným vlastníkem a správcem svého majetku, ať už jej získala, zdědila nebo jí byl darován.
- Má právo na výživu, podporu a přístřeší od svého manžela, nebo pokud její manžel patří do společné rodiny, pak od rodiny.
- Při rozdělení společného rodinného majetku, mezi svého manžela a jeho syny, má právo na stejný podíl jako každá jiná osoba. Stejně tak po smrti manžela má nárok na stejný podíl z jeho podílu spolu se svými dětmi a jeho matkou.
Matky
- Mají nárok na výživné od dětí, které nejsou nezaopatřené. Je také dědicem I. třídy.
- Ovdovělá matka má právo na podíl rovnající se podílu syna, pokud dojde k rozdělení společného rodinného majetku mezi syny.
- S veškerým majetkem, který vlastní, může nakládat prodejem, závětí nebo darováním podle své volby.
- V případě její smrti ze závěti dědí její děti rovným dílem bez ohledu na jejich pohlaví.
Výživné
Odstavec 125 trestního řádu stanoví výživné pro manželku, děti a rodiče.
Jestliže osoba, která má dostatečné prostředky, zanedbává nebo odmítá vyživovat-
- svou manželku, která není schopna se sama živit, nebo
- své zákonné nebo nezletilé dítě,
- svého otce nebo matku, kteří nejsou schopni se sami živit
Soud může v takových případech nařídit, aby tato osoba poskytovala manželce měsíční příspěvek na výživu, dítěti nebo rodičům
- Příkaz vydaný soudcem první třídy
- Soudce může také během řízení nařídit měsíční příspěvek na prozatímní výživu
- Žádost o měsíční příspěvek na prozatímní výživu a náklady řízení musí, pokud je to možné, vyřídit do šedesáti dnů ode dne doručení oznámení o návrhu
- „Manželkou“ se rozumí i žena, která byla rozvedena se svým manželem nebo se s ním rozvedla a znovu se neprovdala.
Důležité soudní výroky
Mangatmul V. Punni Devi (1995) (5) scale 199 SC
– „výživné musí nutně zahrnovat ustanovení o bydlení. Výživné se poskytuje proto, aby paní mohla žít způsobem, na který je více či méně zvyklá. Pojem výživného proto musí zahrnovat zajištění stravy, ošacení a podobně a zohledňovat základní potřebu střechy nad hlavou
Sh. Rajesh Chaudhary Vs. Nirmala Chaudhary CM (M) 1385/2004DeIhi High Court
V tomto případě se osoba domáhala povolení ke zjištění otcovství dítěte ženského pohlaví. Chtěl zjistit otcovství dítěte pomocí testů DNA, jehož otcem údajně nebyl. Otázka, zda může být odcizené manželce, která se domáhá výživného pro sebe a dítě, odepřeno jakékoli předběžné výživné, zatímco se čeká na vyřešení složité otázky testování DNA na základě tvrzení o nemanželském původu dítěte
Soudil, že test krevních skupin je užitečným testem pro určení otázky sporného otcovství. Soudy se na něj mohou spolehnout jako na nepřímý důkaz, který v konečném důsledku vyloučí určitou osobu jako otce dítěte. Žádnou osobu však nelze nutit, aby proti své vůli poskytla vzorek krve k analýze, a za toto odmítnutí nelze proti ní vyvozovat žádné nepříznivé závěry. Soudy v Indii nemohou používat krevní test jako samozřejmost. Všude tam, kde jsou podávány žádosti o takové žádosti za účelem provedení důkazního šetření, nelze žádosti o provedení krevní zkoušky vyhovět.
Zákon předpokládá jak platnost manželského obřadu, tak legitimitu každé osoby. Manželství nebo synovství (rodičovství) lze předpokládat, zákon obecně presumuje neřest a nemravnost. Soud musí pečlivě zkoumat, jaký by byl důsledek nařízení krevní zkoušky, zda nebude mít za následek označení dítěte za nemanželské a matky za necudnou ženu.“ Jde o výživu nezletilého dítěte a jeho matky, manželky navrhovatele, nelze čekat na určení údajné nemanželskosti a měla by být urychleně nařízena, pokud se zjistí, že je splatná.
Smt. B. P. Achala Anand – Civil Appeal No. 4250 of 2000
Nejvyšší soud v tomto případě poznamenal, že právo manželky na pobyt ve společné domácnosti manželů podle osobního práva. Manželka má právo být vyživována svým manželem. Má právo zůstat pod jeho střechou a ochranou. Má rovněž právo na oddělené bydlení, pokud je z důvodu chování manžela nebo z důvodu jeho odmítnutí vydržovat ji v místě svého bydliště nebo z jiného oprávněného důvodu nucena žít odděleně od něj. Právo na bydlení je nedílnou součástí práva manželky na výživné. . Pro účely výživného pojem „manželka“ zahrnuje i rozvedenou manželku.
Bharat Heavy Plates and Vessies Ltd., AIR 1985 Andhra Pradesh 207,
Manžel byl zaměstnancem společnosti. Byla mu přidělena firemní čtvrť, ve které žil se svou manželkou. Tato čtvrť byla domovem manželů. Mezi manželem a manželkou však vznikly neshody, které vedly k jejich odcizení, a nakonec se manželka obrátila na soud a obvinila manžela ze zanedbání péče o ni a její tři nezletilé děti. Manžel opustil podnikovou čtvrť a obývala ji pouze jeho manželka a nezletilé děti. Manžel rovněž písemně vypověděl společnosti nájemní smlouvu, která byla uzavřena v jeho prospěch. Vznášející se vyhlídky na vystěhování vedly manželku k tomu, že se obrátila na soud s žádostí o ochranu a domáhala se vydání soudního příkazu, který by společnosti zakázal vystěhovat manželku a její tři nezletilé děti. Vrchní soud potvrdil napadený příkaz, kterým bylo společnosti zakázáno vystěhovat manželku a její nezletilé děti. Soud vzal v úvahu skutečnosti, že čtvrť byla určena k užívání zaměstnanci a manžel měl povinnost poskytnout manželce a dětem přístřeší. Manžel i společnost uznali, že čtvrť je společným bydlištěm manželů a že v ní bydlí i manželka. Částka nájemného byla nařízena ke srážce ze mzdy manžela.
.