Protože neexistují studie, které by přímo srovnávaly účinky léků na krevní tlak s účinky strukturovaného cvičení, analyzovala studie údaje z různých výzkumných projektů, které se zaměřovaly na jeden nebo druhý z těchto přístupů.

Výzkumníci – z institucí v Evropě a USA, včetně London School of Economics and Political Science ve Velké Británii a Stanford University School of Medicine v Kalifornii – vysvětlují, že strukturované cvičení pomáhá snižovat systolický krevní tlak, který měří krevní tlak v cévách při tlukotu srdce.

V současné studii zkoumali údaje ze 194 klinických studií, které se zaměřovaly na antihypertenziva a jejich vliv na systolický krevní tlak, a z dalších 197 klinických studií, které se zabývaly vlivem strukturovaného cvičení na měření krevního tlaku. Celkem tyto studie shromáždily informace od 39 742 účastníků.

Dr. Huseyin Naci – z katedry zdravotní politiky na London School of Economics and Political Science – a jeho kolegové provedli několik sad analýz údajů z těchto studií.

Prvně porovnali účinky všech typů antihypertenziv s účinky všech druhů cvičení. Poté se zabývali konkrétními typy léků ve srovnání s konkrétními typy cvičení. Nakonec porovnávali vliv různé intenzity cvičení s vlivem různých dávek léků.

V první řadě vyšetřovatelé provedli tyto analýzy na základě údajů od zdravých účastníků s normálním krevním tlakem. Poté je zopakovali s údaji od osob pouze s vysokým krevním tlakem.

Zjistili, že antihypertenziva jsou v případě běžné populace účinnější při snižování krevního tlaku než strukturované cvičení. Když se však zaměřili konkrétně na osoby s vysokým krevním tlakem, zjistili, že cvičení je stejně účinné jako většina léků na snížení krevního tlaku.

Autoři studie navíc dospěli k závěru, že existují „přesvědčivé důkazy o tom, že kombinace vytrvalostního a dynamického odporového tréninku byla účinná při snižování .“

.