Sharing is caring!

Právě jste se dozvěděli, že se někdo ve vašem životě rozvádí, a chcete vědět, co mu máte říct. Nebo vás čeká rozvod a přemýšlíte, proč se zdá, že vaši přátelé a rodina mají v úmyslu říkat věci, které vám jen zhoršují náladu.

Při rozvodu, stejně jako při každé velké ztrátě a změně, je těžké vědět, co říct. Lidem zvenčí chtějí často nabídnout podporu a útěchu, avšak překvapení a nedostatečná informovanost mohou vést k příslovečnému šlápnutí vedle. A pro ty na druhé straně mohou zvýšené emoce a život v pohybu vést k tomu, že i ten nejnevinnější výrok budou brát jako úmyslný osten.

Toto je tedy učebnice pro obě strany – pro ty, kteří procházejí rozvodem, i pro ty, kteří jsou v jejich životě.

Co říkat, co NEříkat a jak reagovat

Neříkejte – „Vím přesně, jak se cítíte.“

To je tak častá reakce, kdykoli někdo řeší něco těžkého. Téměř vždy vychází z dobrého místa, z místa empatie a touhy dát dotyčnému najevo, že v tom není sám. Přesto nikdy přesně nechápeme, jak se někdo jiný cítí. I když jsou okolnosti totožné, jeho vlastní minulost a reakce značně ovlivní to, jak reaguje.

Možná místo toho řekněte toto – „Prošel jsem si něčím podobným. Kdybyste někdy chtěli slyšet, co mi pomohlo, dejte mi prosím vědět. “

Tato věta jim dává najevo, že v tom nejsou sami, a to jak v prožitku, tak v jeho zvládání. Sděluje, že existuje společná řeč, ale zastavuje se u domněnek.

Jestliže jste na straně příjemce –

Přijměte tuto větu v duchu, v jakém byla zamýšlena. Chtějí vám podat ruku a staví se zpět na místo, kdy se něco podobného stalo jim.

Neříkejte – „Chápu to. Můj partner nikdy nedává nádobí do myčky a mě to přivádí k šílenství.“

Vážně pochybuji, že nepořádek v kuchyni je důvodem rozvodu. Ano, tyto drobné domácí hádky mohou být opravdu nepříjemné a možná jste se probudili kvůli ponožkám visícím ze skříněk, a tak se teď cítíte s partnerem obzvlášť podráždění. Ale přesto srovnávat tyto každodenní boje s rozvodem je zlehčující a odmítavé. Stěžujte si prosím hned někomu jinému.

Možná místo toho řekněte toto – „Musí to pro tebe být těžké. Je mi líto, že se s tím potýkáš.“

Pokud se s velikostí rozvodu nedokážeš ztotožnit, je to v pořádku. Nemusíte to zažít, abyste uznali, že je to něco těžkého.

Jestliže jste na straně příjemce –

Nastavte si hranice. Pokud máte ve svém životě lidi, kteří vás využívají k tomu, aby si stěžovali na své drobné vztahové problémy, je v pořádku jim říct, že právě teď nemůžete být jejich příjemcem. Pokud v tom budou pokračovat, omezte své působení, dokud se nedostanete do lepší situace.“

Neříkejte – „Cítím se jako osamělý rodič, protože můj manžel hodně cestuje.“

Já to chápu. Být rodičem, když je váš partner neustále na cestách, v práci nebo prostě obecně nepřítomný, je TĚŽKÉ. Sakra, rodičovství bez ohledu na to, co je těžké. Ale jde o to, že vy a vaše děti stále tvoříte soudržnou jednotku, i když je to jednotka, jejíž fungování z velké části velíte vy. Po rozvodu přichází smutek z dopadu na děti a strach, jak to všechno dopadne.“

Možná místo toho řekněte tohle – „Být osamělým rodičem je těžké. Dej mi vědět, kdybys potřeboval pomoct s dopravou nebo se jen potřeboval nějak odrazit od nějakého rozhodnutí.“

Přiznáváte si náročnost, aniž byste se účastnili olympiády srovnávání. A co je ještě lepší, naznačujete některá možná řešení některých obtíží.“

Jestliže jste na straně příjemce –

Vím, že tyto dvě situace nejsou totéž, ale zkuste vidět některé podobnosti (protože nějaké jsou). Tento člověk pro vás může být dobrým zdrojem informací, které vám pomohou orientovat se v tomto novém způsobu rodičovství, a může být dobrým společníkem na výletech bez manželů, které jsou přátelské k dětem.

Neříkejte – „Nikdy bych se nerozvedl, věřím v řešení věcí.“

To je úžasné. Obdivuji, že se nevzdáváš a že se nebojíš tvrdé práce. Skutečnost je však taková, že mnozí – ne-li většina – z nás, kteří se rozvedli, se v určitém okamžiku cítili stejně. Přesto jsme buď neměli na výběr, nebo se to stalo tou nejlepší volbou z moře méně než ideálních možností.“

Možná místo toho řekněte toto – „Vím, že to muselo být těžké rozhodnutí.“

Důvěřujte, že pro sebe dělají to nejlepší rozhodnutí a že nejednají impulzivně. Pokud si nejste jisti, kdo rozvod inicioval, může být lepší prosté: „To zní těžce.“

Jestliže jste na straně příjemce –

Rozvodu se často obává každý, kdo je ženatý, takže váš rozchod může být pro vaše okolí spouštěčem. „Nikdy bych to neudělal“ je často kódem pro: „To je můj největší strach, a tak musím předstírat, že to mám pod kontrolou.“ Vždyť to je přece pravda. Pamatujte, že to, co říkají, je spíše odrazem jich samotných než kritikou vás.

Neříkejte – „Rozvod je hřích“

To může být pro vás základní přesvědčení, a tak vám skutečně jde o jejich blaho a vztah s Bohem. Přesto také nejste jejich duchovním rádcem. V zásadě jsou zde dvě možnosti – buď rozvod nepovažují za hřích, nebo je v rozporu s jejich přesvědčením, a proto toto rozhodnutí (které mohlo být skutečně rozhodnutím na život a na smrt) učinili po mnoha modlitbách a dlouhém přemýšlení.

Možná místo toho řekněte toto – „Máte někoho, s kým byste si mohli promluvit? Nějakého poradce? Pastora?“

Vždy budou lépe přijaty dotazy a podpora než odsouzení.

Jestliže jste na straně příjemce –

Nadýchněte se zhluboka. Pamatujte, že váš vztah s Bohem je vaše věc, a věřte, že děláte správnou věc pro vás.

Neříkejte – „Ničíte své děti.“

Věřte mi, že už teď cítí obrovskou vinu za to, co to dělá s dětmi. Nepotřebují, aby to váš hlas ještě umocňoval. A také to není tak jednoduché. Pokud došlo ke zneužívání, je rozvod pro děti jednoznačně vhodnější variantou. I bez zneužívání se dětem často daří lépe se dvěma šťastnými, ale oddělenými rodiči než se dvěma, kteří se neustále hádají pod jednou střechou.

Možná místo toho řekněte toto – „Jak se daří dětem?“

Tím sdělíte, že na děti myslíte, a také máte možnost zjistit, zda je potřeba nějaká pomoc, abyste jim usnadnili přechod. Místo toho, abyste rodiče za rozvod zahanbovali, se možná pokuste být dalším důvěryhodným dospělým, který může dětem v této situaci pomoci.

Jestliže jste na straně příjemce –

Záleží jim na vašich dětech. To je docela úžasné. Nemusíte však také poslouchat takové hanlivé a odsuzující komentáře. Je v pořádku říct: „Ocenil bych, kdybyste se zdrželi komentářů k mým rodičovským rozhodnutím. Obrátím se na vás, pokud budu hledat nápady nebo rady.“

Neříkejte – „Stejně jsem tvého manžela nikdy neměla ráda.“

To může být pravda. Jejich bývalý manžel mohl být od prvního dne příšerný jako padouch od Marvelu. Ale to není vaše konverzace, kterou byste měli iniciovat. Protože i kdyby byli hrozní, osoba před vámi je kdysi milovala. Buďte k tomu ohleduplní.

Možná místo toho řekněte tohle – „Jak se teď máš se svým bývalým?“

Tím mu dáte šanci, aby vám dal vědět, jestli je stále zamilovaný, zkoumá fantazie o pomstě nebo se pohybuje v provozuschopném koprodukčním vztahu.

Jestliže jste na straně příjemce –

Čím více budete komunikovat o svých potřebách, tím více pomůžete těm, kteří chtějí podpořit vás i sebe. Pokud chcete společnost v autobuse pro bývalé, řekněte to. Pokud se usilovně snažíte vykreslit svého bývalého v co nejlepším světle, řekněte to. Nemůžeš se zlobit na lidi, že říkají špatné věci, pokud jsi jim nedala najevo, co je správné.

Neříkej – „Co se stalo? Podváděli? Podváděli jste?“

Vím, že jste zvědaví. Přesto nechte na osobě, která rozvod řeší, aby rozhodla, kolik toho prozradí a kdy tyto informace zveřejní. Možná se snaží zachovat image svého bývalého kvůli dětem nebo se stydí za něco, co se stalo (nebo nestalo) za zavřenými dveřmi.“

Možná místo toho řekněte toto – „Jsem tu pro tebe, až/jestli si budeš chtít promluvit.“

To je možná to nejlepší, co můžeme říct někomu, kdo řeší jakoukoli myšlenkovou situaci. Buďte tu pro vás a buďte ochotni naslouchat.

Jestliže jste na straně příjemce –

Máte kontrolu nad příběhem. Sami rozhodujete o tom, co je vám příjemné sdílet – a s kým. Nemusíte odpovídat na otázky, které jsou vám kladeny.

Neříkejte – „Ach, za chvíli se z toho dostanete“

Vím, že CHCETE, aby byli v pořádku. Věříte v jejich ducha a houževnatost a věříte, že to zvládnou. Ale právě teď mají pocit, že jejich svět končí. Ponechte si pro to prostor.

Možná místo toho řekněte toto – „Jsi silný. Zvládneš to. A já tu budu pro tebe.“

Připomínáte jim, že je to konec jedné kapitoly, ne konec jejich života. A také nenaznačujete, že to bude snadné. V neposlední řadě jim připomínáte, že na to, jak procházejí rozvodem, nejsou sami.

Jestliže jste na přijímající straně –

Zvládnete to. Možná ne odrazem – alespoň zatím ne. Ale po rozvodu tu cílovou pásku PŘEKONÁTE. I když se budete plazit.